Maximální rychlost na dálnicích Evropy se pohybuje od 100 km/h na dálnicích některých severských zemí včetně Nizozemska, do 140 km/h například v Polsku nebo Bulharsku. Pokud tedy pomineme větší polovinu dálniční sítě Německa, kde není vůbec omezena nejvyšší rychlost, je ona „stočtyřicítka“ nejvyšší možnou rychlostí.
Řada zemí se čas od času nechá zlákat možností zvýšit rychlost právě na tuto maximální hranici. Příkladem může být Rakousko, které od srpna 2018 na dvou úsecích dálnice A1 experimentálně testovalo možnost povolit motoristům jet rychleji. Tomuto pokusu je konec.
Rakouské ministerstvo dopravy společně s Asfinag (správcem dálnic) rozhodlo o zvýšení rychlostního limitu na dálnici A1 v úseku mezi Melkem a Oedem, stejně jako mezi Haid u Linde a Sattledtem. Přičemž rychlost platila za vhodných povětrnostních podmínek a to jen v rozmezí 5 až 22 hodin. Takovýto pokus Rakousko uskutečnilo již podruhé a opět skončilo odmítnutím. V současnosti za ním hledejme rozhodnutí nové ministryně dopravy za stranu zelených Leonore Gewesslerové, která k 1. březnu testování vyšší rychlosti na rakouské dálnici zastavila. Ukazuje se, že je to ostatně i názor většiny.
Podle průzkumu 66 % rakouských motoristů považuje 130 km/h za optimální. Pokud budeme hovořit o výzkumech provedených odborníky, pak pro dálnice stanovili jako ideální 133 km/h.
Kdo další se zříká vyšší rychlosti na dálnicích? Nizozemsko přistoupilo k velmi razantnímu kroku, když se rozhodlo snížit rychlost na dálnicích na 100 km/h.
S cedulí s takovouto číslovkou na značce u dálnice, se ale rovněž můžete v Rakousku setkat. Jedná se o tak zvané IG-L zóny (Immissionsschutzgesetz Luft = zákon na ochranu ovzduší). Jedná se především o území v okolí velkých měst, kde se mohou motoristé setkat nejen s rychlostí omezenou na 100 km/h, ale dokonce jen na 80 km/h.
Opačná cesta testování vyšší rychlosti jako nedávno v Rakousku? Čechy, právě pod vlivem rakouského testu, zvažovaly rovněž možnost na zvolených úsecích nechat osobní vozy jezdit až 140 km/h. Podle všeho ale zůstane jen u plánů.
To Slovensko od 1. října loňského roku na dálnici Poprad-východ až Beharovce nadále testuje povolenou maximální rychlost 140 km/h. Přičemž v délce celkem 38 km. Jde o zcela nový úsek dálnice, takže z technicko-stavebního hlediska takovou rychlost dovoluje. A přesto – jde o zkoušku! „Bude záležet na chování řidičů, zda a od kdy bude možné povolit rychlost 140 km/h na tomto úseku trvale,“ prohlásil ministr dopravy a výstavby Árpád Érsek. A důvody proč jde jen o test nikoliv jednoznačné rozhodnutí? Podle průzkumů 30 % všech řidičů na dálnicích běžně překračuje rychlost o 10 km/h a 10 % až o 30 km/h.
Odborníci ÚAMK upozorňují na otázku bezpečnosti, vždyť při vyšší rychlosti se opět prodlužuje brzdná dráha, tudíž na místě by byla ještě vyšší bezpečná vzdálenost mezi vozidly, nemluvě o otázce, zda i případně zvýšenou rychlost budou motoristé dodržovat či nikoliv. No a nakonec je tu ještě jedno „ale“ – co má přinést ono zvýšení rychlosti na 140 km/h? Zkrácení jízdy? Odborníci to spočítali, jestliže se zvýší maximální rychlost ze současné o 10 km/h výše (a zdaleka to nejde vzhledem ke stavu dálnic všude) ušetří rychleji jedoucí motorista 2 sekundy na 1 ujetém kilometru.
V pokračování našeho dlouhodobého testu se vrhneme na to, jak „čtyřka“ po faceliftu jezdí a zda-li je motor důstojnou volbou do takto charismatického vozu s krásným interiérem. Nechybí ani nějaké ty vady na kráse a finální hodnocení.
Praha zpřísnila pravidla parkování pro elektromobily a plug‑in hybridy. Zvýhodnění zůstává pouze rezidentům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem, zatímco ostatní – včetně firem a živnostníků bez pražského sídla – platí plnou cenu i za svá elektrická vozidla. Parkování i dobíjení však mohou firmy vyřídit jedinou Energokartou v aplikaci, která zároveň umožňuje plug‑in hybridům pohodlně zaplatit i tankování.