Toyota se stala prvním výrobcem na světě, jehož roční produkce překročila 10 milionů aut. Za úspěchem Toyoty stojí systém, který se dnes označuje jako lean manufacturing, který si osvojila řada firem na celém světě, sloužící k tomu, aby byla produkce rychlejší, levnější a lepší. Právě jemu děkuje japonská značka za svůj úspěch. Díky němu může vyrábět automobily v tak velkém měřítku, aniž by tím utrpěla jejich kvalita, se kterou jde ruku v ruce spolehlivost vozů, na niž řidiči nedají dopustit.
Na počátku dvacátého století si zakladatel Toyoty, Sakichi Toyoda, otevřel výrobní závod, kde produkoval mechanické stavy. Až jeho syn, Kiichiro Toyoda, zahájil v roce 1937 výrobu automobilů. Firma si od samého začátku musela poradit s omezenými zdroji. Druhá světová válka způsobila obrovský výpadek v dodávkách surovin a Japonská ekonomika utrpěla těžké rány. Situace byla tak zlá, že se v určité době do pick-upu Toyota Model K začal montovat pouze jeden přední světlomet a brzdy byly pouze na přední nápravě.
Nápad ze supermarketu
S takto omezenými možnostmi musely být japonské firmy kreativní, aby dokázaly uspět na trhu. Zlomový okamžik pro výrobní systém Toyoty přišel na počátku 50. let. Synovec Kiichira, Eiji Toyoda, tehdy společně se zkušeným inženýrem firmy, Taiichi Ohno vyrazil do Spojených států. Navštívili továrnu Ford River Rouge v Michiganu. Rozsah výroby na ně udělal veliký dojem. Viděli však, že v ekonomicky zruinovaném Japonsku nejsou pro vybudování takového systému podmínky. Ve Fordově továrně byly ve skladech uloženy zásoby na celé měsíce, což si Japonci nemohli dovolit.
Největším zdrojem inspirace se však pro Eiji Toyodu stal supermarket. V jeho vlasti zatím samoobsluhy nebyly. Japonský podnikatel si povšiml, že si zákazníci mohou z poličky vzít přesně to, co chtějí a kdy chtějí. Rozhodl se založit svoji výrobní linku na podobném pravidle. V konečném důsledku se vyrábělo pouze tolik dílů, kolik bylo v daném okamžiku potřeba. Tak vznikl systém just-in-time.
Výroba menších sérií součástek umožnila firmě fungovat s omezeným rozpočtem, eliminovala plýtvání zdroji, s nímž se Fordův systém potýkal. Z organizačního hlediska byla výroba v továrnách Toyoty založena na metodě Kanban, která spočívá v plánování s využitím formulářů. Umožnila lépe kontrolovat díly, které se buď právě vyráběly, nacházely v regálech, anebo je odebírala výrobní linka. Toyota tento systém používá dodnes, ovšem formuláře nahradily čárové kódy. Třebaže tato metoda vyžaduje značnou disciplínu celého výrobního ekosystému, včetně subdodavatelů, a ne všude mimo Japonsko se ji daří zavádět bez vzniku rizika prostojů, Toyotě umožnila zvýšit výrobu o impozantních 30 %.
Jidoka – odpovědnost nese každý
Majitel Toyoty si rovněž povšiml, že v amerických automobilkách stále fungovala raná řešení Henryho Forda. Zaměstnanci udržovali maximální úroveň výroby, snažili se docílit maximální efektivity, pak ale museli opravovat vadné automobily. Toyoda se domníval, že je s tím spojeno příliš mnoho problémů a zaměstnanci nejsou motivovaní pracovat přesně. Proto nechal u každého pracoviště namontovat vypínač, kterým mohl kterýkoli zaměstnanec zastavit celou montážní linku, pokud odhalil nějaký problém. Celý tým se potom pustil do jeho řešení. Díky tomuto systému se počet vadných výrobků a výrobních chyb rapidně snížil.
Když se tato zásada spojila s pravidlem Kaizen, tj. neustálým zdokonalováním, výrobní systém Toyoty umožnil vybudovat značku, která je známá výrobou spolehlivých a nepříliš drahých automobilů. Toyota se současně specializovala na překvapivě rychlou výrobu. Roku 1962 opustil vrata továrny milion vozů. V roce 1972 jejich počet překročil 10 milionů.
V továrnách firmy nový vůz sjížděl z výrobní linky každou 1,6 člověkohodiny. Pro srovnání, průměr pro USA činil 3,8 člověkohodiny, Švédsko 4,7 člověkohodiny, pro Německo 2,7 člověkohodiny. Když naftová krize vyšroubovala nahoru ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích, staly se japonské vozy s levným provozem ještě atraktivnější pro řidiče ve Spojených státech. Vyhrály nad americkými auty se silnými motory a závratnou spotřebou pohonných hmot.
Toyota jako globální vzor řízení
Dodnes Toyota vyrobila celkem více než 250 milionů aut. Již dlouhá léta se na ni jiní výrobci obracejí a čerpají od ní znalosti a zkušenosti s lean managementem – spojením vysoké úrovně řemeslné práce a masové výroby, předcházení mrhání zásobami a stálého zdokonalování. Na seznamu podniků, které se učí od Toyoty, nalezneme firmy z různých odvětví, např. Boeing, Intel, Pixar, IBM nebo Porsche. Kanadská nemocnice použila zásady vypracované japonskou značkou, aby zkrátila čekání na pohotovosti. Výrobní systém Toyoty a lean management se vyučují na univerzitách po celém světě, Toyota vede speciální nadaci, jejímž úkolem je šířit dovednosti efektivního řízení ve veřejných institucích, nevládních organizacích a malých podnicích.
Výrobní systém Toyoty změnil celý svět. Nejen přístup k výrobě automobilů, ale i výrobu řady jiných předmětů, ba dokonce organizaci každodenní práce v řadě velmi rozmanitých profesí.
Třetí generace modelu Audi Q3 přijíždí po sedmi letech s výrazným technologickým posunem. Nabídne micro-LED světla s desítkami tisíc pixelů, inteligentní páčky pod volantem i umělou inteligenci v infotainmentu. Kromě benzínu a dieselu nabídne také plug-in hybrid s dojezdem 120 km čistě na elektřinu. Do showroomů dorazí letos v říjnu, cena základní verze startuje v Německu na 44 600 eurech.
BMW vypustilo první technické detaily k nové generaci elektromobilu iX3 a nastavilo laťku vysoko. Dojezd přes 800 kilometrů, ultrarychlé nabíjení výkonem 400 kW a zcela nový softwarový mozek s názvem „Srdce radosti“. Premiéru chystá v září na autosalonu IAA.
Tesla rozšiřuje nabídku restylovaných Modelů S a X. Design téměř beze změn, ale dojezd i ceny míří nahoru. Novinkou jsou adaptivní světla, vylepšené odpružení a delší dojezd až 660 kilometrů. Američané si ale připlatí – až o 5 tisíc dolarů (cca 108 tisíc korun) více než dosud.
Tento týden nám do redakční garáže přijela nová generace legendárního Land Cruiseru. Proti předchůdci udělala velký skok kupředu, což je znát hlavně uvnitř. Mezi novinky se však neřadí jen hranatější design a modernější interiér, ale také různé technické vychytávky, které oceníte především v terénu, kde je proti předchůdci schopnější. Dnešní recenze však ukáže i nějaké oblasti, které jsou v novince horší, které to jsou?
Před začátkem 81. ročníku Polské rally došlo k tragické události. Jednadvacetiletý italský jezdec Matteo Doretto, juniorský mistr Itálie pro rok 2024, zahynul při nehodě během soukromého testu. Podle dostupných informací jeho vůz narazil do stromu poté, co sjel ze silnice.
Audi rozšiřuje rodinu modelu Q5 o plug-in hybridy. Nové SUV i Sportback e-hybrid kombinují výkon až 367 koní, elektrický dojezd do 100 kilometrů a vyspělé technologie. Do prodeje vstoupí koncem roku 2025, nejlevnější verze vyjde na více než 69 tisíc eur (cca 1,7 milionu korun).
Do další dlouhodobé recenze zavítal francouzský elegantní crossover, který díky svému sebevědomí nemá nejsnazší život. Naše testování bude mít dvě části – první bude z pohledu mého a druhá z pohledu mé ženy. Budeme mít stejné závěrečné hodnocení nebo se naše názory budou výrazně lišit?
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.