Králem „drive-through“ (zkráceně „drive-thru“) jsou obecně američané, kteří, aniž by pustili volant z ruky, zvládnout návštěvu restaurace, kina, bohoslužby či lékaře. Řidič z přiloženého videa chtěl být zřejmě také jako oni, a tak si prostě „zajel na nákup.“
Tzv. průjezdné podniky jsou všem dobře známé. I když se začali používat ve Spojených státech (z důvodu nedostatku parkovacích míst) již od roku 1921, do Evropy dorazili až v roce 1975 a jejím hlavním představitelem bylo všem dobře známé rychlé občerstvení McDonald. Tento příběh pochází ale z Číny, kde podle deníku „Daily China“ řidič automobilu Smart Fortwo nechtěl ztrácet čas hledáním parkovacího místa a prostě vjel do obchodu otevřenými dveřmi.
Po „vstupu“ do obchodu řidič zatroubil na obsluhu, aby si získal její pozornost, přičemž překvapený pracovník okamžitě běžel k řidiči. Co bylo předmětem krátkého rozhovoru se asi nedozvíme, nicméně místo hrubého násilí a vykázání ven, následovalo klasické obsloužení včetně vystavení dokladu. To vše je završeno pomocným navigováním při vycouvání z obchodu. Ač celý příběh působí neuvěřitelně, místní média tvrdí, že mluvili s obsluhou obchodu, která reálnost celé události potvrdila. Řidič prý vjel do obchodu, protože venku zuřil silný déšť.
Podobná událost se stala před několika lety i u nás. V chomutovském Globusu se tehdy proháněl řidič vozu Renault Clio, ovšem když ho policie po hodinové honičce dopadla, zjistilo se, že byl silně zdrogovaný.
A nejkurióznější způsob využití „drive-thru“? Nesporně oddávací kaple v Las Vegas. Okénko a pozdější „tunel lásky“ se původně zamýšlely pro osoby s omezenou pohyblivostí. Nyní jsou ale hojně vyhledávány a pokud máte vlastní auto, přijde vás základní sňatek asi na 900 korun. Navíc to není považováno za znevážení úředního aktu, „drive-thru“ k americkému stylu života prostě patří.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.