Nejlepší výsledky za ochranu dospělých a dětí v autě, zvýšení skóre za asistenční systémy
Čtvrtá generace vozu ŠKODA OCTAVIA po zpřísnění podmínek testování úspěšně obhájila pětihvězdičkové hodnocení v referenčním testu Euro NCAP, který testuje bezpečnost při nárazu. Naplno tak potvrdila pověst jednoho z nejbezpečnějších vozů ve své třídě. Nejlepšího výsledku pěti hvězdiček dosáhl bestseller značky ŠKODA již po svém uvedení na trh v roce 2019. Nové hodnocení bude platit v zemích Evropské unie, ve Velké Británii a v Norsku až do konce roku 2028. OCTAVIA získala 86 % z maximálního možného počtu bodů za ochranu dospělých cestujících a 84 % za ochranu dětí. A pokud jde o hodnocení standardně dodávaných bezpečnostních asistenčních systémů, OCTAVIA dokonce vylepšila skóre oproti roku 2019 ze 79 % na 81 %.
Další modernizace bezpečnostní výbavy od léta 2022
V červnu 2022 ŠKODA AUTO vylepšila bezpečnostní výbavu modelu OCTAVIA. Od té doby jsou modely OCTAVIA i OCTAVIA COMBI standardně vybaveny centrálním airbagem mezi řidičem a spolujezdcem a kolenním airbagem řidiče. Nejnovější generace asistenčních systémů navíc automaticky spouští brzdný manévr v případě nebezpečí střetu na křižovatkách nebo kontaktu s cyklistou jedoucím napříč jízdním pruhem. Asistent rozpoznání únavy řidiče Driver Alert nyní vydává kromě vizuálního také zvukové varování.
Náročnější testy pro realističtější simulaci nehod
Testovací předpisy Euro NCAP, které platí od roku 2020, jsou náročnější než předchozí, podle kterých OCTAVIA čtvrté generace získala pětihvězdičkové hodnocení poprvé. Cílem provedených změn je dosáhnout ještě přesnější shody se skutečnými nehodami a znázornit jejich následky. Až do roku 2019 spočívala zkouška čelního střetu v nárazu vozidla do pevné stěny s deformovatelnou bariérou při rychlosti 64 km/h. Od začátku roku 2020 se při zkoušce používá pohyblivá bariéra o hmotnosti 1 400 kg jedoucí rychlostí 50 km/h proti protijedoucímu vozidlu, které rovněž jede rychlostí 50 km/h. Kromě toho se na místě řidiče používá nová generace zkušební figuríny THOR-50M (Test device for Human Occupant Restrain). Na figuríně bylo dosaženo významných pokroků v oblasti biologické věrnosti a snímání a odpovídá průměrnému dospělému muži o hmotnosti 76,6 kg. Při bočním nárazovém testu byla rychlost bariéry zvýšena z 50 km/h na 60 km/h, přičemž její hmotnost narostla o 100kg na 1400 kg. Tyto změny znamenají, že množství kinetické energie, které musí testované vozidlo bezpečně absorbovat, je o 55 % větší než dříve.
Zvýšily se také požadavky na autonomní nouzové brzdění, aby například zahrnovalo více typů
křižovatek a také ochranu před srážkou s cyklistou, který přejíždí silnici v pravém úhlu ke směru jízdy a vyjíždí zpoza překážky. Rozsah rychlostí pro scénáře autonomního brzdění byl rozšířen o 10 a 15 km/h. Nově se vyhodnocuje také bezpečnost po nehodě. To mimo jiné zahrnuje podporu
zapojených záchranných složek prostřednictvím bezpečnostních informací v pěti jazycích a funkci eCall+ pro automatickou komunikaci s připojenými záchrannými složkami. Testována je také multikolizní brzda a asistent rozpoznání únavy řidiče Driver Alert, který poskytuje audiovizuální varování. Konečný výsledek vychází z kombinace jednotlivých hodnocení ve čtyřech kategoriích: ochrana dospělých cestujících, ochrana dětí, ochrana zranitelných účastníků silničního provozu a bezpečnostní asistenční systémy.
Testy Euro NCAP od roku 1997
Evropský program hodnocení nových automobilů (Euro NCAP) se sídlem v belgické Lovani je program založený v roce 1997 ministerstvy dopravy, automobilovými kluby, pojišťovacími asociacemi a výzkumnými ústavy z osmi evropských zemí. Provádí nárazové zkoušky současných vozů a hodnotí jejich aktivní a pasivní bezpečnost, a rovněž bezpečnost při záchraně a vyprošťování. Zatímco původně se hodnotily pouze výsledky nárazových testů, nyní má v celkovém hodnocení větší váhu hodnocení aktivních bezpečnostních systémů a také asistenčních systémů řidiče. Až do roku 2019 se kritéria hodnocení zpřísňovala každé dva roky. Od roku 2020 platí tříleté intervaly, které nyní zahrnují nejen scénáře aktivní a pasivní bezpečnosti, ale také aspekty terciární bezpečnosti, jako je tísňové volání a informace pro integrovaný záchranný systém o vozidlech poškozených nehodou.
