Čtvrtý den naší netradiční expedice pod názvem Gumbalkan byl ve znamení oprav a následné destrukce. Je až s neuvěřením, co vše více než 20 let staré rodinné vozy dokáží přežít.
Den 4
Po probuzení nás ještě čekala osvěžující koupel v ledové řece. Poté jsme se vrhli na opravy škod, jenž nám způsobily "kvalitní" maďarské silnice. Nové tlumiče "made in Czech Republik" máme přípravné a tak jdeme na výměnu. Nikdo z posádky nejsme automechanik, ale jeden šroubek a jednu matku zvládnout musíme. A tu nastal první problém. Spodní šroub, jenž spojuje tlumič s nápravou držel tak silně, že jsme s ním prostě nedokázali pohnout. Naštěstí vedle nás v karavanu nocoval Němec, který se nad námi slitoval a půjčil nám Aku utahovák. Není nad kvalitní nářadí, to co nám trvalo dlouhé minuty a přivádělo nás k zoufalství se správným náčiním trvalo sotva pár vteřin. Když bylo auto na heveru a kolo pryč, využili jsme příležitost a namontovali Wimbledon lift. Do zadní pružiny se vlezlo celkem 12 tenisáků. Kombinace nového tlumiče a sportovního náčiní nám přidalo 4 cm světlé výšky u zadní nápravy. Taktéž jsme rovnou vyměnili zadní sjeté peumatiky za nové zimní.
Levá strana tedy byla hotova a tam se jde na pravou. U ní jsme po demontáži a následné montáži nového tlumiče zjistili drobnou komplikaci. Pravý tlumič, který proletěl dovnitř do zavazadlového prostoru, sebou vzal i silentblok a tudíž nám tam tlumič neměl za co držet. Ve stylu jednoho televizního kuchaře "když nemáš silentblok, tak tam dej tenisák" jsme sáhli po tenisáku a vyrobili vylepšené tlumení s pneumatickým dorazem. Jelikož jsme leželi pod autem ve výsledku přes 2 hodiny (dnes bychom to zvládly za pár minut), za odměnu následovalo koupání v ledárně a prohlídka jeskyně a malbami na stěně.
A teď hurá na další checkpoint. Ten nás zavedl do plošného dolu, kde díky dobrému povrchu a náhonu na zadní kola byla radost jezdit. Navíc tu byla úžasná tůňka s čistou a vodou a tak následovalo další a pro změnu příjemně teplé koupání. Výhody koupání v opuštěném dole je ta, že se nemusíme zdržovat nějakým hledáním plavek. Pár vteřin po zastavení je člověk nahý a až po krk ve vodě. Prohřáli jsme si z cest ztuhlé svaly a pokračovali dál.
Po koupací přestávce jsme vyrazili prozkoumat okolí. Zatímco Fabie na off-road pneumatikách měla ve stoupáních značné problémy, my v BMW na nových zimákách jsme nezaznamenali žádný náznak ztráty přilnavosti. Kromě fenomenální trakce musím vyzdvihnout Wimbledon lift a funkčnost nových tlumičů. Kde jsme včera drhnuli břichem o sebemenší kamínek a neustálé houpání nám způsobovalo mořskou nemoc, jsme jeli komfortně bez velkého pružení a i poměrně velké kameny jsme přejížděli, jako by tam vůbec nebyly.
Po pár kilometrech užívání si Rumunského off-roadování nám z neznámého důvodu zmizela off-line mapa a neměli jsme mobilní signál. Díky čemuž jsme se totálně ztratili a asi hodinu bloudili tu lepší, tu horší lesní cestou.
Během bloudění následovala oprava upadlého výfuku u spřízněné Fabie. Kvůli bezpečnosti jsme zavrhli hever a raději najeli na nejbližší špalek, Škodovka se zhoupla na tři kola a může se opravovat výfuk. Po dalších kilometrech ježdění přišel první defekt. Oprava díky knotu proběhla během okamžiku. Kluci z posádky ve Fabii nikdy knotování neviděli a tak na něj koukali jako na zázrak. Pak jen dofouknout kompresorem a šlo se dál bloudit.
Potom jsme chytli signál a načetla se mapa, která nám ukázal cestu. Ta byla dlouze čárkovaná, což v Rumunsku většinou známá příjemná hliněná cesta. Ne však v tomto případě. Cesta to byla spíše v uvozovkách. Povrch s obrovskými balvany více připomínal koryto vyschlé řeky, než cokoliv, co by se dalo nazvat nějakou cestou. Zde nakonec zvítězila Fabie, která to odnesla jen opakováním upadlého výfuku a upadlé mřížky z nárazníku. Naše BMW s názvem Bertík dopadlo o poznání hůře. Bouchlo nám přední kolo a uštípnul se kus disku. Utrhli jsme práh, přední podběh a promáčkli nárazník. Než kluci opravili svůj výfuk, my jsme vyměnili přední kolo bez použití heveru, hodili práh na střechu a jelo se.
Když jsme konečně sjeli dolů, narazili jsme na asfaltovou silnici. Po necelých 2 kilometrech jsme narazili na pár Gum kár a dali řeč s jejich posádkami. Mířili k vodopádům, což nám přišlo jako fajn nápad a tak jsme vyrazili chvíli po nich stejným směrem. Po cestě jsme si dali ještě pár hezkých výjezdů a sjedzů. Z vodopádů jsme zamířili na místo bivaku.
Čtvrtou noc jsme se rozhodli strávit na dně obrovské vyschlé přehrady. Stát autem u betonového monstra je nepopsatelným pocit. Avšak přímo pod hrází spát nešlo a tak jsme zamířili k budu G, který se nacházel v samém středu prázdné přehrady. Zde jsme se utábořili. Po půlhodině se k nám přidalo pár posádek, z nichž půlka byli strojvedoucí od ČD Cargo, s nímž jsme chvíli poseděli nad plechovku místního piva a šlo se spát.
Opět děkujeme sponzorům
Firma Topkaravany, Roudnice nad Labem: specialista na prodej, pronájem a servis karavanů
Společnost Arriva: jedna z největších dopravních společností v Evropě
Podřipská tenisová škola
Společnost Normfest, s.r.o.:partner ve věci servisní a údr. chemií, nářadí, vybavení dílen a spotřebního materiálu
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?