Zábavné „víkendovky za babku“ 2.díl – sedany do 100 tisíc

Víkendovky - 1.díl

Ford Mondeo ST220

Atmosférický šestiválec, vynikající podvozek, skvělá Recaro sedadla, příjemně tuhé a komunikativní řízení. To jsou hlavní přednosti tohoto rychlíka. S výkonem 166 Kw (1490 kg) se jedná o nejvýkonnější, ale i nejtěžší vůz tohoto článku. Velikou výhodou byla možnost koupit si kombi, které má obrovský zavazadlový prostor.

Hodně kousků už je dost utrápených a vzhledem k dostupným cenám v posledních letech jej často kupovali lidé, kteří moc nedbali na údržbu. Ale pěkné kousky určitě nalézt lze, jen to pravděpodobně nebude ten první, na který se pojedete mrknout. Přísloví dvakrát měř, jednou řež zde platí trojnásob.

Pokud objevíte pěkný kousek, neváhejte a kupujte. Mondea ST220 ubývají a zachovalé exempláře už o moc levnější nebudou.

 

Škoda Octavia RS

Konkurent pro Mondeo? Rychlý sedan (v případě Octavie liftback), který jste mohli mít i v kombíku. Nikoliv, jedničková RS je o dost menším autem, pocítí to hlavně pasažéři vzadu. Octavia je postavena na podvozku čtyřkového Golfu, takže prostor v kabině je stísněnější.

Pod kapotou se ukrývá přeplňovaný čtyřválec 1.8 turbo (132 Kw, 1300 kg). Přitvrzený podvozek je v zatáčkách fajn. Komfort ve městě ujde. Dynamika je slušná, řízení i řazení by mohlo být lepší, náhradních dílů je plno ale poměrně velkým strašákem je koroze – typickým místem je blatník dole za předními koly.

Nevýhodou jsou také dlouhé převisy a nízký podvozek. Zpomalovací retardéry ve městech nebudete mít v oblibě.

 

Alfa Romeo 156 2.5 Busso

 Sexy italka, která svým šarmem předčí všechny konkurenty v tomto článku. Když „nakopnete“ tento legendární famózní šestiválec Busso (140 Kw, 1320 kg), tak se dějí věci. Hotová symfonie a óda na radost. Jasně, je to Alfa, takže mnozí mohou namítat, že jde o nespolehlivé a náladové auto. Na jednu stranu máte pravdu, ale na tu druhou... Je to prostě Alfa Romeo, srdcovka, buď jí milujete – i přes všechny její chyby, nebo nenávidíte.

Jízdní vlastnosti jsou slušné, komfort nijak zvlášť oslnivý. Tento vůz je jako stvořený pro svižnější jízdu, která je za přítomnosti líbezného zvuku motoru opravdu příjemná, až relaxační (na nerozbité silnici). Těžko popsat slovy, to se zkrátka musí zažít. A ten adrenalin při každé jízdě, zda-li dojedete do cíle, je také těžko popsatelný.

Najít pěkný kus bude ale oříšek, v originálním a pěkném stavu jich není moc, takové exempláře na ceně již rostou.

 

Nissan Primera GT

Japonec sází na jednoduchost a lehkost. Oproti ostatním má „pouze“ atmosférický čtyřválec o výkonu 110 Kw, ale také nejnižší hmotnost – 1230 kg. Dalo by se říct, že jde o úplný opak Alfy. Primera je spolehlivá, lehká a mrštná.

Jede velmi slušně, ale musíte jí honit v otáčkách, aby „jela“. Podvozek je naladěn dosti tvrdě, což způsobuje skvělou zábavu na hezké silnici, ale do města bych s ní moc nejezdil. Řízení je přesné a komunikativní, sedíte hezky nízko a líbí se mi i syrový, avšak ne úplně výrazný projev motoru.

Bohužel jde také o poměrně nedostatkové zboží. Nicméně když už se nějaké najdou, většinou nebývají v úplně špatném stavu. Je to jak z důvodu dobré spolehlivosti, ale spíše kvůli tomu, že Primery tolik „nefrčely“ u tunerů a podobných lidí, kteří často sportovně střižené vozy zdevastovali.

 

MG ZS 180

Čistokrevný Brit? Ne tak úplně, jedná se v podstatě o Hondu Civic v anglickém kabátu. Budí pozornost, vzhledem k jisté „exkluzivitě“, mohutný zvukový projev šestiválce to jen podtrhne (130 Kw, 1235 kg). Interiér je hrozný, jak na pohled, tak na omak. Jediné plus jsou sedadla se slušným bočním vedením.

Ostrá jízda je ale skvělá (neberu-li v potaz pazvuky, které se ozývají z interiéru a od podvozku), šestiválec je výbušný a jeho zvuk návykový. Podvozek je velmi schopný i na rozbitých českých okreskách, kde neodskakuje. Řízení je také dobré. Minusem je ne příliš přesné řazení.

Není jich moc, ale dají se najít, stojí okolo 50 – 60 tisíc, za tyto peníze moc lepších a zábavnějších vozů neseženete.

 

Lexus IS 200

Jedná se o alternativu například k profláknutému trojkovému BMW. Jako jediný v tomto článku má zadní náhon, díky čemuž se stal populární především mezi mladými „driftery“, kteří nechtějí jít s „e36/46 davem“.

Dá se s ním jezdit denně, má dobré jízdní vlastnosti a je celkem spolehlivý. Minusem pro někoho může být ne příliš výkonný nepřeplňovaný šestiválcový motor (114 Kw, 1355 kg). Na poměry japonských aut se dá říci, že téměř nerezne. Co se týče náhradních dílů tak není moc z čeho vybírat, poměrně náročný podvozek je tak oproti 3er dražší na servis.

Jde o fajn kompromis, pokud chcete spojit zábavu za volantem s denním dojížděním do práce. Trošku to může znít, že to nekoresponduje s pojmem „víkendovka“, dnes možná úplně ne, nicméně s narůstajícím věkem se víkendovkou pro většinu uživatelů brzy stane.