Oblast Technického vývoje ve ŠKODA AUTO otevřela nové, vysoce moderní centrum pro stavbu zkušebních nosných konstrukcí a prototypů. Nová budova sdružuje veškeré výrobní kroky pod jednou střechou. Pro vývoj a výrobu zkušebních vozů jsou k dispozici nejmodernější technologie jako robotické stanice nebo prostory s virtuální realitou.
Johannes Neft, který k 1. lednu 2021 převzal pozici člena představenstva za oblast Technického vývoje, říká: „Díky testovacím vozům můžeme již v raném stádiu vývoje získávat zpětnou vazbu k mnoha technickým parametrům a přizpůsobovat se s velkým předstihem před uvedením nového modelu do sériové výroby. Rozhodli jsme se teď jít o krok dál: v našem novém, vysoce moderním komplexu v Mladé Boleslavi chceme v nejvyšší efektivitě stavět až 300 testovacích vozů a 120 prototypů za rok, a to pod jednou střechou. Vytvořili jsme si ty nejlepší předpoklady, abychom na nejvyšší úrovni mohli pracovat na modelech, které v budoucnu budou utvářet tvář naší značky.“
Pro testování jednotlivých dílů i vozu jako celku, jsou fyzické jízdní zkoušky nadále nezastupitelné. A to i přesto, že velká část testovacích činností probíhá dnes na digitálních modelech. Vzhledem ke stále výkonnější elektronické architektuře moderních vozů sehrávají klíčovou roli funkční testy elektriky, elektroniky, asistenčních systémů a komunikace mezi palubními jednotkami. Zkušební verzi čistě elektrického modelu ENYAQ iV vyráběla ŠKODA AUTO částečně i v této nové budově.
David Vaněk, vedoucí oddělení Stavby modelů a prototypů, podtrhuje: „Nová budova má tři patra. Sklad dílů, výroba karoserií, lakovna či montáž se nacházejí pod jednou střechou, což zkracuje přesuny. Vysoký stupeň automatizace zároveň umožňuje agilnější procesy a výrazně zvyšuje kapacitu pro stavbu zkušebních vozů a prototypů. Nová budova disponuje vybavením pro virtuální realitu a nabízí 168 pracovních míst a 13 zasedacích místností. Výroba vozů se pak soustředí na 14 tisících metrech čtverečních.“
V přízemí je sklad dílů včetně zastřešené plochy pro vykládku nákladních vozů. Karoserie vznikají ve druhém patře, třetí patro je domovem konečné montáže a lakovny. Mezi jednotlivými patry přepravují materiál nákladní výtahy. Díky dvěma robotickým stanicím se zvyšuje podíl automatizace ve výrobě karoserie z 15 na 45 procent, kapacita se zdvojnásobuje na deset karoserií za týden – a to při potřebné ploše menší o 20 procent. Výroba karoserie je připravena také na konstrukce z lehkých materiálů. Pro testování spojovacích technik, jako je klinčování, nýtování, nevrtané tvarové šroubové spojování (FDS), laserové svařování a kombinované konstrukce, rozšířila ŠKODA AUTO svařovnu o inovační centrum.
Technologie virtuální reality dovoluje předkonfigurování a přizpůsobení pracovišť, v logistice se používají nejmodernější IT-systémy. V budoucnu bude kontrola kvality integrovaná do výrobního procesu a bude probíhat paralelně s výrobními kroky. Pro přejímky jsou k dispozici zkušební válce s rychlostmi až 300 km/h.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?