Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
Úvod a ceny
Toyota ProAce Verso není novým modelem, ale díky modernizaci v roce 2024 zůstává v nabídce atraktivní alternativou ke konkurenčním velkoprostorovým vozům. Základ vozu sdílí s Citroënem Jumpy (dříve SpaceTourer) a Peugeotem Traveller. Facelift přinesl přepracovanou přední část, LED světlomety, modernější infotainment a inovovaný dieselový motor 2.0 D-4D o výkonu 132 kW.
Toyota ProAce Verso startuje v provedení Kombi L1 na částce 716 tisíc. Dostanete dvoulitrový diesel s manuální převodovkou. Budete-li chtít automat, budete muset sáhnout po verzi Business, která stojí 855 tisíc. Námi testovaná verze L2 Family přijde se silnějším dieselem s automatem na 995 tisíc, což je krásná cenovka. Uvedené ceny jsou bez DPH. Námi testovaný exemplář tedy stojí lehce přes 1,2 milionu Kč vč. DPH.
Exteriér
Facelift je poznatelný především zepředu – nová maska chladiče, štíhlejší světla a výraznější nárazník dodávají vozu modernější a uhlazenější výraz. LED přední světlomety jsou již standardem. Karoserie zůstává strohá, bez zbytečných kudrlinek – typicky užitkový základ byl decentně vylepšen pro každodenní rodinné nasazení. Díky délce 5,3 metru sice nejedná zrovna o kompaktní auto, ale díky vyššímu posedu, dobrému výhledu z vozu a parkovací kameře se s ním ve městě parkuje překvapivě snadno.
Rozměry: 5309/1920/1890/3275 mm (délka, šířka, výška, rozvor)
Hmotnost: 1849 – 2210 kg
Interiér
Posed je voze je typicky dodávkovský. Sedí se vysoko, chybí mi madla na A sloupku, volant je daleko a pedály příliš blízko. Pozice za volantem tedy není úplně ideální, ale zvyknout se dá. Na druhou stranu se sedadlům nedá upřít, že jsou poměrně pohodlná a líbí se mi i loketní opěrka. Levou ruku si člověk odkládá na vršek dveřní výplně, což není ideální, protože je z tvrdého plastu, díky čemuž máte po dlouhé cestě pořádně otlačenou ruku.
Ovládání je velice jednoduché a intuitivní. Je zde nový volič převodovky. Infotainment je nový a funguje perfektně – je přehledný, rychlý, má akorát velikost a nechybí ani bezdrátové Car Play. Vypnutí otravných asistentů je otázka pár kliknutí – ostatní modely od Toyoty by si z tohoto infotainmentu od Stellantisu mohly brát příklad.
Prostornost je královská jak vpředu, tak uprostřed a stejně tak vzadu. Tři řady sedadel jsou polohovatelné a je velice snadné druhou či třetí řadu vyndat – vpravo je vždy jedno samostatné sedadlo, které hravě odnesete sami. Levá „dvojčást“ je už o něco těžší a je lepší ji vyndavat ve dvou lidech. Nechybí ani mnoho odkládacích prostorů a nabíjecích USB-C portů. Další veliké plus je, že jakmile vyndáte poslední řadu sedadel, tak vznikne prostor o délce cca 185 cm, takže stačí do auta hodit matraci a máte luxusní ložnici, přičemž v autě stále může jet 5 pasažérů.
Jízda
Podvozek je naladěn komfortně, na dálnici působí stabilně a při běžné jízdě filtruje nerovnosti na jedničku, čemuž také pomáhá vyšší profil pneumatik. Karoserie se při svižnější jízdě naklání, ale to se u auta této velikosti dá očekávat. Řízení je dost přeposilované, což je škoda. Nový volant jinak padne hezky do rukou a líbí se mi i intuitivní ovládání tempomatu. Při jízdě oceníte velmi dobré odhlučnění kabiny a to i při rychlostech kolem 140 – 160 km/h. Dobrou spolupráci odvádí také motorem a automat. Na sportování to není, ale výkon či točivý moment zde nechybí. Malou výtku mám však k světlometům, které by mohly svítit lépe.
Motor a spotřeba
Pod kapotou se nachází čtyřválcový turbodiesel o objemu 2,0 litru, který ve faceliftované verzi nabízí 132 kW (180 k) a 400 Nm. Dynamika je velmi slušná, zejména při jízdě s prázdným autem. Kultivovanost není vůbec špatná, hrubší chod se projeví až ve vyšších otáčkách, ale jakmile po něm nechcete maximum, je kultivovanost úplně v pohodě. Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 9,1 sekundy, maximální rychlost je 185 km/h. Potěší veliká palivová nádrž, která pojme 69 litrů, díky čemuž hravě zvládne na jednu nádrž přes 800 km.
Spotřeba při klidné jízdě:
Město: 8 – 9 litrů /100 km
Kombinovaná: 8,3 l
Dálnice: 9 l
Okresky: 7 – 8 l
Závěr
Toyota ProAce Verso je poctivý a univerzální společník, se kterým bych se nebál jet na roadtrip napříč Evropou. Proti konkurentům si na nic nehraje a nestojí majlant. Dá se s ním pohodlně jezdit komfortně každý den, odveze hravě 8 lidí a lusknutím prstu je z něj stěhovák či pojízdná ložnice. Proti předchozí verzi je zde nový infotainment, který je konečně důstojným řešením odpovídající dnešní době. Co se dynamiky, odhlučnění a spotřeby týče, tak také nemám žádné výhrady. Nějaké vady na kráse? Snad jen ta slabší světla a přeposilované řízení, jinak ovšem bez výhrad. Za tyto peníze jde opravdu o pořádný kus auta, který bych sám doma uvítal. Nikdy bych nečekal, jak moc se mi dieselová „škatule“ zalíbí. Toyota ProAce Verso L2 Family si odváží krásných 9,5/10 bodů.
Plusy
Všestrannost
Jízdní komfort
Infotainment
Komfortní sedadla
Prostornost
Snadná manipulace se sedadly
Výhled ven
Solidní dynamika i spotřeba
Skvělý poměr cena/výkon
Minusy
Přeposilované řízení
Tvrdší plasty v interiéru
Světla by mohla svítit více
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?