Vodík v České republice, aktuálně i pro budoucnost

Legislativa EU upřesnila roli vodíku při dekarbonizaci, v energetice či dopravě Z balíčku Fit for 55 je důležité zmínit například červencovou finalizaci nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR). Ta podněcuje státy každých 200 kilometrů na hlavní síti TEN-T (tedy dálnicích jako je D1 nebo D5) postavit plnicí stanice o kapacitách vhodných pro rozvoj vodíkové nákladní dopravy do konce roku 2030. Nařízení zároveň požaduje, aby minimálně 1 plnicí stanice stála v každém krajském městě ČR.

Dalším klíčovým unijním právním textem, který byl přijat v říjnu 2023, je aktualizovaná směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie (RED3). Ta zavádí povinné cíle v oblasti spotřeby obnovitelného vodíku v dopravě a v průmyslu. To si vyžádá do roku 2030 spotřebu minimálně 20 tisíc tun vodíku na území České republiky, tedy přibližně 1/5 současných výrobních kapacit šedého vodíku.

V říjnu také došli legislativci ke shodě na nařízení ReFuelEU Aviation, které vyžaduje po leteckých dopravcích využívat od roku 2030 asi 1,2 % syntetických leteckých paliv. Syntetická paliva se vyrábí z obnovitelného vodíku, a tak přímo přispívají rozmachu jeho výrobních kapacit.

Na úplný závěr roku, konkrétně na konci listopadu a v prosinci, došly členské státy Evropské unie, Evropský parlament a Evropská komise ke shodě nad finálním zněním dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny. Ten mimo jiné stanovuje definici nízkouhlíkového vodíku a zplnomocňuje Komisi vytvořit metodologii podobnou té, kterou známe u obnovitelného vodíku. Vzniknout má do poloviny roku 2025. Balíček řeší i otázky vlastnictví distribučních a přepravních soustav (unbundling), jako také povinné možné minimum 2 % vodíku v přepravních soustavách zemního plynu na přeshraničních propojovacích bodech nebo vytvoření nezávislé evropské platformy provozovatelů vodíkových sítí, která bude sdružovat přepravce vodíku. Transpozice zmiňovaných evropských právních předpisů by měla proběhnout v průběhu dvou až tří let. Evropská unie na konci listopadu 2023 taktéž spustila svou vůbec první aukci na provozní podporu obnovitelného vodíku z Inovačního fondu, od které si slibuje získat reálný přehled o cenách obnovitelného vodíku na území Evropy.

Nejen palivo. Vodík v české legislativě nově ukotven i jako energetický plyn V České republice se rozvoj vodíkových projektů pomalu, ale jistě rozbíhá. V průběhu roku 2023 došlo k vyjasnění podmínek, za kterých je možné financovat projekty výroby vodíku v návaznosti na pravidla státní podpory, a to konkrétně z Modernizačního fondu a Fondu spravedlivé transformace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo začátkem roku 2023 práce na aktualizaci Vodíkové strategie České republiky, která doznala výrazných změn. Mezi nimi je například jasný záměr podpory obnovitelného, potažmo nízkouhlíkového vodíku a předpokládané sektory, kde vidí Česká republika pro vodík největší potenciál, a to z hlediska snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování konkurenceschopnosti. Strategie nově také pojmenovává akce, které je nutné podniknout v průběhu příštích let. Mezi ně patří například rozjezd podpory výroby obnovitelného vodíku z Modernizačního fondu, komplexní ukotvení vodíku jako energetického plynu v české legislativě v návaznosti na transpozici unijní legislativy a podporu spotřeby vodíku v sektorech průmyslu a dopravy například výstavbou plnicích stanic. Finální schválení strategie se očekává na začátku roku 2024.

V národní legislativě se podařilo v létě 2023 ukotvit vodík coby energetický plyn, podobně jako je v ní již ukotven zemní plyn. Vodík tak dnes zná jak energetický zákon, tak zákon o pohonných hmotách. Znamená to, že vodík je dle českého právního řádu již oficiálně nejen palivem, ale zároveň i energetickým plynem. Přesto je nutné zmínit, že komplexní přístup k vodíku přinese až transpozice dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny a směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

Českou republiku ještě čeká reforma uspořádání trhu EU s elektřinou, jejíž výsledná podoba bude muset být transponována v podobný čas jako reformy spojené s vodíkem. Rok 2024, 2025 a 2026 tak budou z legislativního hlediska mimořádnými roky a Česká republika by se na transpozici měla adekvátně připravit.

V Česku vznikly nové plnicí stanice i první větší elektrolyzér V roce 2023 Orlen Unipetrol otevřel první 2 veřejné plnicí stanice na vodík v Litvínově a na pražském Barrandově. Současně společnost ČEPRO spustila další neveřejnou stanici v Mstěticích u Prahy. Počet neveřejných plnicích stanic tak vzrostl na celkem 5. V říjnu 2023 pak společnost Solar Global spustila v Napajedlech první větší elektrolyzér o kapacitě přibližně 230 kW.

Vedle infrastrukturních projektů testuje Dopravní podnik hlavního města Prahy od léta vodíkový autobus od společnosti Škoda Electric. Dopravní podnik Ostrava opětovně vyhlásil tendr na novou plnicí stanici na Hranečníku, a Dopravní podnik Ústí nad Labem se společností Spolchemie pokročil u projektu na dočišťování a dodávání vodíku do plánované stanice v Ústí nad Labem.

Řada českých vodíkových projektů míří do finále Podle dotazníkového šetření HYTEP je nadpoloviční většina z 11 chystaných projektů vodíkových elektrolyzérů již za fází finálního investičního rozhodnutí. Většina z nich se zaměřuje na odbyt vodíku v oblasti mobility a mají výkon o stovkách kW. Například projekt elektrolyzéru společnosti ČEZ v Mníšku pod Brdy nabídne i plnicí stanici pro flotilu přibližně 10 vodíkových autobusů obsluhujících část Středočeského kraje.

Rok 2024 přinese finalizace Vodíkové strategie ČR, vypsání nových výzev na podporu výroby obnovitelného vodíku z Modernizačního fondu v rámci programu GreenGas, či další dotační výzvy na pořízení plnicích stanic v gesci Ministerstva dopravy. Započnou také práce na transpozici unijních směrnic a má být dokončena finalizace Národního klimaticko-energetického plánu, který potvrdí roli vodíku v procesu dekarbonizace ČR.