Studie zkoumala účinnost automatizovaných nouzových brzdových systémů (AEB - Autonomous Emergency Braking) v oblasti prevence nárazu zezadu. Autoři křížově odkazovali na údaje zahrnující: informace ze záznamníků dat událostí ve vzorku 1,5 milionu vozidel v roce 2017 a 1,8 milionu v roce 2018; informace o povaze kolizí extrahované z databáze ACI-ISTAT a modelové informace o automobilech na silnicích (veřejný registr automobilů).
Výzkum se zaměřil konkrétně na srážky zezadu a na roli, kterou hraje brzdový asistenční systém. Výsledky ukázaly, že zavedení brzdového asistenčního systému významně zvyšuje bezpečnost. Průměrné snížení počtu srážek zezadu u vozidel starších než 3 roky bylo odhadnuto na 45 %. Téměř jedné ze dvou srážek bylo zabráněno díky této technologii.
Členské země EU schválily seznam bezpečnostních opatření, která budou od 6. července 2022 součástí povinné výbavy vozidel. Jedná se o nařízení EU 2019/2144. Pokročilé technologie zabraňující následkům dopravních nehod na životech a zdraví se stanou standardem pro všechna nově vyráběná vozidla (doposud k dispozici pouze u některých modelů, většinou jako příplatková výbava). Zavedení uvedených opatření by mohlo představovat největší pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu v Evropě od zavedení bezpečnostního pásu.
Součástí opatření je mj. vyspělý systém nouzového brzdění, který dokáže automaticky detekovat možnou srážku a aktivovat brzdový systém vozidla a zpomalit vozidlo s cílem zabránit srážce nebo zmírnit její následky. Opatření jsou součástí tzv. třetího balíčku pro mobilitu, který obsahuje nové standardy pro bezpečnější vozidla, aktualizovaná pravidla pro bezpečnou silniční infrastrukturu a strategii pro autonomní způsob přepravy. Postupné nasazovaní automatizovaných a autonomních vozidel do provozu, za dodržení všech požadavků na bezpečnost jejich uživatelů i dalších účastníků silničního provozu, má velký potenciál přispět ke snížení nehodovosti. Autonomní mobilita představuje ve střednědobém horizontu významný trend v dopravě, který bude dál rozvíjen na národní i evropské úrovni, a to s akcentem na zvyšování bezpečnosti provozu a jeho účastníků.
„Systém nouzového brzdění pomáhá zabránit nárazům do zadní části vpředu jedoucího vozidla a zmírnit jejich následky. Je založen na propojení radarového snímače se systémem regulace jízdní dynamiky (ESP) nebo elektronickým řízením stability (ESC). V raném stádiu varuje řidiče a v případě nutnosti mu poskytuje pomoc aktivním brzděním,“ uvádí Mgr. Tomáš Neřold, M.A., vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy. Systém AEB je také začleněn do nárazových testů organizace Euro NCAP, v říjnu 2020 bylo zveřejněno hodnocení bezpečnosti plně elektrického vozidla Volkswagen ID.3. Detailní test AEB systému je rozdělen na 3 části: v čase 2:35 nejprve vozidlo vs. chodec, následně vozidlo vs. cyklista (71 %), nakonec v čase 3:09 vozidlo vs. vozidlo (88 % vč. systému varování při vybočení z jízdního pruhu). Kompletní informace z testu uvedeného vozidla jsou k dispozici zde.
Pokročilé asistenční systémy řidiče jako prostředek redukce dopravních nehod V září 2019 byl v Silničním obzoru publikován článek Pokročilé asistenční systémy řidiče jako prostředek redukce dopravních nehod, který se zaměřil na systémy AEB a LDW (Lane Departure Warning; asistent prevence opuštění jízdního pruhu). „S kolegy jsme predikovali potenciál těchto systémů na snížení počtu fatálních nehod na pozemních komunikacích v České republice. Srovnáním získaných výsledků se zahraničními studiemi se ukázalo, že nikterak nevybočují z očekávaných, vypočítaných či sledovaných hodnot z hlediska přínosů asistenčních systémů. Celkově jsme v odhadu dopadu AEB a LDW na bezpečnost o něco opatrnější a vidíme potenciál předcházet zhruba 30 % smrtelných nehod na českých silnicích. Taková hodnota není ani zdaleka zanedbatelná, neboť za sledované pětileté období (pozn. 2013-2017) by nedošlo k cca 800 smrtelným nehodám, zachráněno by tím bylo až 875 životů,“ uvádí Ing. Veronika Valentová, Ph.D., ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií CDV.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?