V loňském roce byl podle odhadu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celosvětový prodej elektrických aut rekordní, meziročně se zvýšil o 55 procent a přesáhl deset milionů vozů. Po celém světě tak loni jezdilo 26 milionů elektrických aut. Podle odhadu IEA se prodej těchto aut letos zvýší o 35 procent na 14 milionů. Znamenalo by to, že elektromobily budou mít osmnáctiprocentní podíl na celkovém trhu s automobily. Šedesát procent trhu s elektromobily v současnosti připadá Číně, kde na silnicích jezdí přes polovinu všech prodaných elektromobilů.
Klíčovou součástí každého elektromobilu je baterie, nejpoužívanější jsou v současnosti lithium-iontové akumulátory. K jejich výhodám patří relativně vysoká hustota energie (kolem 200 Wh/kilogram), vysoká dobíjecí účinnost i dlouhá životnost, která se odhaduje minimálně na deset let. Dojezd na jedno nabití u těchto typů baterií činí v současnosti zhruba 300 až 600 kilometrů. Důležitým faktorem ovlivňujícím dojezd elektromobilu je kapacita baterie, která se pohybuje v rozmezí od 16 kWh u nejmenších elektromobilů až po 100 kWh u luxusního sedanu Tesla Model S.
Jedním z hlavních úkolů světových automobilek i výrobců baterií je nyní uspokojit rostoucí poptávku po bateriích pro elektromobily, a připravit se tak na očekávaný masivnější rozvoj těchto aut.
Prim v produkci baterií hraje Čína, kde budou mít podle odhadů do roku 2025 továrny na baterie maximální výrobní kapacitu zhruba 1,1 terawatthodiny za rok, což je téměř dvojnásobek kapacity zbytku světa.
K výrobě baterií do elektromobilů se využívá zejména lithium a kobalt, který je považován za kov budoucnosti, jeho těžba ale představuje určitou ekologickou zátěž. Čína má v současnosti podle odhadů pod kontrolou 75 procent světových zpracovatelských kapacit lithia a 50 procent kobaltu a podle předpovědí agentury Bloomberg si patrně udrží vedoucí postavení ve výrobě baterií v příštích pěti letech. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci, malé množství pak ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Podle studie Evropské federace pro dopravu a životní prostředí by více než pětina lithia a také přes 60 procent kobaltu potřebného k výrobě baterie mohla v roce 2035 pocházet z recyklace.
Expandovat ve výrobě baterií hodlá také Evropa. Do roku 2030 by se na evropském kontinentě mělo postavit skoro 50 továren na lithium-iontové baterie, tzv. gigafactory. Největší celkovou výrobní kapacitu baterií by mělo mít Německo, kde se připravují projekty s kapacitou 498 GWh, následuje Maďarsko (224 GWh) a Norsko (136 GWh).
Na evropském kontinentě ale zatím investují do výstavby továren na baterie především čínští a jihokorejští výrobci. První evropskou gigafactory otevřela jihokorejská firma Samsung v květnu 2018 v maďarském Gödu. Největším světovým výrobcem baterií do elektromobilů je čínská společnost Contemporary Amperex Technology (CATL), která staví v Maďarsku za 7,3 miliardy eur (172 miliard Kč) závod na výrobu baterií pro elektromobily. Z maďarského závodu, který bude největší v Evropě, by měla odebírat baterie automobilka Mercedes-Benz i slovenské továrny koncernů Stellantis a Volkswagen. Tchajwanská firma ProLogium tento týden oznámila, že postaví ve Francii svou první zahraniční továrnu na baterie.
Švédská společnost Northvolt dnes oznámila, že investuje několik miliard eur do výstavby gigatovárny na výrobu baterií pro elektromobily v německém městě Heide. Závod by měl být schopen ročně vyrobit baterie zhruba pro jeden milion elektromobilů. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že objem investice by se měl pohybovat od tří do pěti miliard eur (70,9 až 118,1 miliardy Kč). Spolková vláda a země Šlesvicko-Holštýnsko, ve které se bude závod nacházet, poskytnou firmě dotace na projekt.
V německém Grünheide ve spolkové zemi Braniborsko poblíž Berlína už ve své gigafactory montuje baterie a vyrábí vozidla americká automobilka Tesla. Automobilová skupina Stellantis nyní staví dva velké závody na výrobu baterií ve Francii a v Německu a měla by také hrát klíčovou roli v projektu, který počítá s vybudováním továrny v Itálii, kde má do roku 2030 dosáhnout roční výroby akumulátorů s úhrnnou kapacitou 37 gigawatthodin.
Za klíčovou pro transformaci českého automobilového průmyslu vláda považuje výstavbu gigafactory v České republice, jejíž stavbu nyní zvažuje koncern Volkswagen. Ten se má do konce června vyjádřit, zda pro gigafactory za 120 miliard korun zvolí lokalitu Líně u Plzně, nebo zda továrnu postaví v Polsku, na Slovensku či v Maďarsku. Stavět by firma chtěla začít koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027 až 2028. V gigafactory by mělo pracovat do 4000 zaměstnanců, zhruba polovina by měla přijít ze Škody Auto. Česká republika o gigafactory jedná také s jihokorejskými partnery a místa, kde by mohla v Česku továrna stát, jsou vybírána ve spolupráci s agenturou CzechInvest, případně v kooperaci s elektrárenskou společností ČEZ.
Komplikace pro masivnější výstavbu továren na baterie v Evropě představuje zákon o omezování inflace (IRA), který začal platit ve Spojených státech a který motivuje společnosti k investicím v USA dotováním výroby spojené s ekologickou transformací. Například na letošní rok zákon IRA vyžaduje, aby 50 procent komponentů baterií bylo vyrobeno nebo smontováno v Severní Americe, aby bylo možné získat daňovou úlevu 3750 dolarů (přes 80.000 Kč). Dalších 3750 dolarů je letos podmíněno tím, že 40 procent kritických minerálů pochází ze Spojených států nebo od jejich partnera ve volném obchodě. V obou případech se tento poměr s postupem let zvyšuje.
