Začínající jaro láká na silnice nejen více řidičů, ale bohužel i zvěře. V jarních měsících totiž začínají prudce růst počty nehod zaviněných střetem se zvěří. Významný podíl na nich má vedle zvěře vysoké i černá – tedy divoká prasata. Analytici Portálu nehod se proto blíže podívali na to, kdy a kde hrozí nejvíce nehod po srážce s divočákem. Zjistili například, že takovým místem je silnice č. 270 na 35. km. Jde o několik kilometrů rovný úsek poblíž Jablonného v Podještědí a České Vsi.
Počet divokých prasat v krajině v posledních desetiletích významně narostl. Na řadě míst je dnes jejich populační hustota vyšší než jeden jedinec na jeden km2 a trvale roste. A stále více ohrožují řidiče na silnicích v ČR. Portál nehod se proto ve své analýze podíval na to, kdy a kde je nutné si dát na černou zvěř na silnicích největší pozor. Okres Česká Lípa patří k těm nejrizikovějším z pohledu střetu s divokou a obzvlášť prasetem
Podle datové analýzy Portálu nehod vede žebříček míst s největší četností střetů s divokými prasaty v Libereckém kraji silnice č. 9 poblíž obcí Lesná a Sosnová v okrese Česká Lípa. Za poslední dva roky zde došlo ke 14 nehodám po střetu se zvěří. Je to místo, které v sobě spojuje všechny rizikové faktory střetu se zvěří. Jde o relativně rovný úsek za katastrem obce, který „láká“ řidiče přidat plyn poté, co opustí „padesátkovou“ zónu. Silnice je z obou stran obklopená poli, která se stávají eldorádem divočáků, kteří se do nich dostávají z blízkého lesa.
Totéž lze říct i o druhém nehodovém místě v TOP 5 Portálu nehod. Je opět poblíž konce obce, úsek je obklopen poli a nedaleko je hustý les – jde o silnici č. 270 na 35. km. Jde o několik kilometrů rovný úsek poblíž Jablonného v Podještědí a České Vsi v Libereckém kraji. Za poslední dva roky zde došlo k dvanácti nehodám.
A do třetice se stejná situace opakuje i na dalším místě, kde podle analýzy hrozí nejvíc střet s divočáky – jde o silnici č. 262 na 11. km poblíž České Lípy. Ze všech stran je celý úsek obklopen zemědělskými pozemky, za nimiž je rozlehlý les. Za poslední dva roky zde došlo k 11 nehodám po střetu se zvěří.
Prasata se chovají jinak než srny. Na černou pozor po páté ráno a desáté večerKdyž se podíváme blíže na příčiny nehod, které vznikají vinou střetu se zvěří, tak jednoznačně vede vysoká. Podíl divokých prasat je však poměrně vysoký, a co je podstatné, v průběhu roku se mění.
„Za celý rok 2021 došlo k 15 261 dopravním nehodám se střetem se zvěří (meziroční nárůst o 5,6 %) s celkovou výší škody 631 mil. Kč (nárůst o 14,7 %), což představuje průměrnou výši jedné dopravní nehody cca 41 tis. Kč (nárůst o 8,6 %),“ říká Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů, a dále dodává: „75 % všech nehod při střetu se zvěří nastává po střetu vozidla se srnou a druhé nejčastější zvíře, které je příčinou nehod při střetu se zvěří, je v 11 % divoké prase. V případě střetu se srnou vychází průměrná výše škody na vozidle 31 947 Kč, zatímco v případě nehody s divokým prasetem se jedná o 44 626 Kč, tedy o 40 % více, než je tomu u střetu se srnou.“
„Nejvíce rizikový měsíc z pohledu srážek s vysokou zvěří je měsíc květen, druhé maximum je pak v říjnu. U nehod s divokým prasetem je to však jiné. Počet nehod kontinuálně od února roste a kulminuje na přelomu 3. a 4. čtvrtletí. Nejrizikovější je říjen a listopad, kdy je počet nehod téměř trojnásobný oproti jarním měsícům,“ řekl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.
A v kterou denní dobu nám nejvíce hrozí, že na silnici potkáme divočáka? Je to – zjednodušeně řečeno – úsvit a soumrak. K nejvíce nehodám dochází totiž v prvním a čtvrtém kvartálu v 19–20 hodin. Nejrizikovější hodina ve 2. a 3. čtvrtletí je 22. hodina. Ranní maximum je pro všechna čtvrtletí stejné – a to 5. hodina.
„Z dat plyne, že právě 22. hodina je z pohledu rizika střetu s divokým prasetem nejrizikovější ve čtvrtém kvartálu, kde je podíl nehod s divokým prasetem vůči všem nehodám (vysoká zvěř + divoké prase) téměř 42 %,“ řekl Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?