Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Víme, zní to jako poplašná zpráva, nicméně odborníci ÚAMK před tímto problémem vskutku varují. Do seznamu toho, co všechno v automobilovém průmyslu chybí, se nyní zařazuje ještě jedna surovina – AdBlue, nebo-li syntetická močovina, která je nenahraditelnou přísadou moderních dieselů splňujících emisní normu Euro 5 a výše. Bez ní prostě dané vozy nepojedou, elektronika řídící jednotky to nedovolí.
Kdo je viníkem? Nedostatek plynu, protože produkce syntetické močoviny, tedy AdBlue, je vedlejší produkt výroby umělých hnojiv. Samostatná produkce AdBlue by byla zásadně neekonomická. A kdo že jsou evropští producenti syntetické močoviny, a jak jsou na tom s výrobou AdBlue?
Tím zcela největším je v celé Evropě slovenská společnost Duslo Šaľa. V pořadí druhý největší výrobce je v Německu a ten vzhledem k omezování produkce začal dodávat na trh nižší množství AdBlue. Na třetí příčce, co do velikosti, je polský podnik, který už výrobu zcela zastavil. Co z toho plyne? Podle ministra hospodářství Slovenska Richarda Sulíka způsobí v blízké budoucnosti nedostatek tohoto produktu skutečný problém. Vzhledem ke snaze ochránit slovenský trh je ve hře dokonce možnost, že SR zcela zakáže vývoz dané látky do zahraničí.
Šéf společnosti Duslo Šaľa pan Petr Bláha je ještě otevřenější: „Když tyto roztoky na trhu nebudou, znamená to, že všechny motory kategorie od Euro 5 a výš, které potřebují AdBlue, velmi pravděpodobně budou odstaveny.“
Odborníci ÚAMK doplňují, že ještě dříve než do osobních vozů se daná přísada dostala do nákladních vozidel a autobusů, takže v ohrožení je i jejich provoz. Běžná spotřeba tohoto roztoku je v osobních vozech asi 0,7 litru na 1000 km. S plnou nádrží, zatím za cenu asi 200 Kč, tak vůz vystačí zhruba na 20 000 kilometrů. Když to přepočteme na průměrně ročně českými řidiči najetých 15 000 – 17 000 km, vyjde nám, že nejpozději do roka (auta nemají obvykle plnou nádrž) bude AdBlue chybět většině moderních dieselů.
Pravda „zachráněni“ jsou ve většině případů majitelé malých dieselů s nižším výkonem. Proč? Protože jejich motory si vystačí s bezúdržbovým systémem nazývaným LNT. Za názvem hledejte slova: Lean Nox Trap. Z technického hlediska hovoříme o dvojici systémů: běžný oxidačně-redukční katalyzátor a zachytávání dusíkatých sloučenin. Částicový filtr LNT se po uložení oxidů dusíku jich musí zbavit, a to vypálením. Což se děje bez zásahu řidiče, má to ale jiný „zásah“, a to na peněženku, protože tento systém automaticky vypaluje i jednou za 300 km, a k tomu automaticky zvyšuje výkon, tedy spotřebu.
Druhé řešení používá AdBlue, což je vstřikování vodného roztoku močoviny (asi 32,5 % + destilovaná voda) do výfuku, přesněji před katalyzátor SCR. Tam se se rozloží na čpavek a oxid uhličitý. Tyto složky pak reagují s NOx a vše skončí v podobě vypouštěného dusíku a vody.
Osobní vozy „žádající“ AdBlue na to obvykle ve 3 krocích informují řidiče kontrolkou a jejím podbarvením, které se postupně změní až na červené a jakmile se dojezd na roztok dostane na hranici 0 až 600 km, kontrolka je zcela neodbytnou svým pravidelným blikáním a nápisem požadujícím doplnění AdBlue. Po následném zastavení už řidič motor nemusí nastartovat. Vina není technika, agregát by pracoval i bez močoviny, ale elektronika mu to nedovolí. Takový zásah automobilkám nařizuje předpis EHK 83. Pro další rozjezd je třeba minimálně dolít 4 až 5 litrů roztoku. Jinak zůstane auto stát.
Z toho plynou 3 rady odborníků ÚAMK – jednak sebou vždy vozit alespoň toto množství močoviny, za druhé, v žádném případě nemávnout rukou nad rozsvícenou kontrolkou, protože dříve nebo později se již nerozjedete.
Pravda existuje jistý „záchranný kruh“, a to v podobě dočasného provozu bez funkčního SCR filtru, a to zhruba 1000 km. Spoléhat se na to především při dlouhé cestě třeba do zahraničí, ovšem experti ÚAMK nedoporučují. Už proto ne, že nadcházející nedostatek AdBlue se netýká jen Česka, ale vlastně celé Evropy, takže „životadárnou“ močovinu motoristům na jejich zahraniční cestě třeba nebudou moci nalít ani v sousedních zemích.
Elektrifikace postupuje a do měst se kromě velkých SUV začínají tlačit i elektromobily výrazně kompaktnějších rozměrů. Hyundai Inster je jedním z nich – čistě elektrický prcek, který vsází na originální design, užitečnou výbavu a kompaktní rozměry usnadňující městské jízdy. Dokáže však obstát i mimo městské prostředí? A jaká je jeho reálná konkurenceschopnost při ceně, která v našem případě přesáhla hranici 800 tisíc korun?
Tento týden se podíváme na zoubek zánovní Toyotě ProAce. Jedná se o 7 místnou dodávku v nejvyšší výbavě, která je levnější alternativou k Multivanu či Mercedesu třídy V. Mimo bohatou výbavu nabízí také solidní dynamiku i spotřebu a pořádnou porci praktičnosti. Má smysl sáhnout po starší verzi s nízkým nájezdem nebo se vyplatí připlatit si za zcela nové auto?
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
