Jak je všeobecně známo, elektromobily v drtivé většině používají pro přenos výkonu na kola jednostupňovou převodovku. Znamená to tedy, že dokáží couvat stejně rychle jako jet dopředu? Tohle sami doma raději nezkoušejte.
Před pár dny jsem testoval v Čechách vyhraněný elektromobil Hyundai Kona Eletric. Když jsem kamarádovi Honzovi R. ukazoval, co se skrývá pod kapotou, tak jsme narazili na elektromor, který přes jednostupňovou převodovku pohání přední kola. Jeho následující otázka mě poněkud zarazila a nasadila mi brouka do hlavy. Prý "když to má stejný převodový poměr dopředu i dozadu, dokáže couvat stejně rychle jako jet dopředu?"
Tato otázka mi vrtala hlavou, a tak jsem udělal to, co dělá většina lidí, když něco nezná, zacal jsem googlit. Sám nevím, zda jsem špatně hledal nebo se touto otázkou ještě nikdo nezaobíral, ale nic kloudného jsem nenašel. V hlavě mi zněly mýty o tom, jak Velorex chytil zpětný chod a dokázal couvat vysokou (na Velorex) rychlostí. Tak co s tím? Jediná možnost je praktický test.
Takovýto test samozřejmě nelze uskutečnit na veřejné komunikaci. Proto jsem s Konou EV zamířil na tajnou testovací trať autoroadu , kde jsem se rozhodl otestovat, zda se elektrický Hyundai dokáže rozjet na zpátečku rychlostí 180 km/h.
Nebudu chodit okolo horké kaše. Nedokáže se rozjet ani na čtvrtinovou rychlost. Elektronika ji zkrátka nepustí. Ale pojďme se podívat na průběh testu maximální rychlosti s navoleným směrem "R".
Tajná testovací trať autoroadu je dostatečně dlouhá a široká, aby se zde takovýto test mohl bezpečně uskutečnit. Abych to nezdržoval, rovnou jsem na voliči jízdních režimů navolil režim sport a na voliči směru zmáčkl tlačítko s písmenem R. Pedál akcelerátoru (plynový pedál mi při psaní o elektromobilu nejde přes prsty) jsem zadupnul až do podlahy a s nadšením očekával, co se bude dít. Díky tomu, že poháněná přední kola byla teď vlastně vzadu, přenesla se na ně váha, kola měla skvělou trakci a aniž by prohrábla, Kona vyrazila směle vpřed (čtěte vzad). Do rychlosti 30 km/h bylo vše v pořádku a s nadšením jsem očekával co bude dál. Mé nadšení opadlo o asi čtvrt sekundy později, když jsem zjistil, že nad 35 km/h se Koně už moc akcelerovat nechce. Od 39 km/h jsem ji musel přemlouvat a maximálně jsem se dostal na rychlost 41 km/h. Což je pro mě skákáním, ale bezpečnost má samozřejmě přednost.
Věřím, že kdyby si někdo trošku pohrál s řídící jednotkou, mohl by být výsledek určitě jiný. A rád bych se tímto obrátil na naše čtenáře, kteří mají s couváním s elektromobilem nějaké zkušenosti. Zda by nám do redakce nenapsali, jaké jsou jejich zkušenosti s maximální rychlostí na zpátečku. Tím ovšem nechci nikoho nabádat, aby vytáhl Teslu na dálnici a začal couvat. Jen jestli náhodou někde na uzavřeném polygonu něco takového již dříve nezkoušeli.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.