Populární Fiesta prošla modernizací, která lehce osvěžila její exteriér, ale změny se odehrály i jinde. Jde o malé vozítko určené primárně pro kratší vzdálenosti, nicméně bych se s ní nebál jet ani na delší dovolenou ve dvou. Jde o malý hatchback se skvělým podvozkem, který potěší řidiče, kteří si občas rádi dopřejí svižnou jízdu. Třešničkou na dortu je pak skvělá spotřeba.
Úvod
Fiestu můžete mít v několika verzích. Pominu-li plnotučnou sportovní výbavu ST, tak je námi testovaná ST-line na pomyslném vrcholu. Jde o sportovně vypadající vozítko s perfektním podvozkem, který ovšem nesedne každému. Pod kapotou pracuje litrový tříválec EcoBoost s výkonum 92 kW. Jde o mild-hybrid, což znamená, že je doplněn 48 V startér-generátorem, který vozu pomáhá při rozjezdech a při jízdě na volnoběh mírně rekuperuje.
Exteriér
Design je dost podobný předchozí Fiestě. Nová jsou například světla a přední maska . Celkově se dá říci, že jde o líbivé auto, které se obzvláště v této fialové metalíze bude líbit spíše ženám. Z boku si můžeme všimnout, že jde o 5 dveřové provedení, což je dobře. Vzadu se facelift projevil v podobě ztmavených zadních světel, což dodává vozu „šmrnc“, ačkoliv jde jen o malý detail.
Rozměry: 4069/1735/1484/2493 mm (délka, šířka, výška, rozvor)
Hmotnost: 1251 kg
Interiér
Uvnitř je to vzhledem ke kategorii vozu lehce stísněné. Sedadla jsou průměrná a to jak z pohledu komfortu, tak co se týče bočního vedení. Pozice za volantem je příjemná, trochu mi chybí posuvná loketní opěrka a možnost sedět o něco níž. Použité materiály jsou lacinější, což je ovšem v této třídě běžné.
Vůz se ovládá velice jednoduše a intuitivně. Převaha klasických tlačítek je fajn. Dotykový infotainment je už poněkud zastaralý, nicméně svou práci vcelku slušně odvede aniž by mi na něm něco výrazně vadilo, takže proč ne. Potěší možnost volby tempomatu – klasický/adaptivní. Nepotěší fakt, že nelze vypnout asistenta jízdy v pruzích.
Prostoru ve voze není na rozdávání, obzvláště pak vzadu. Když si sednu sám za sebe (měřím 185 cm), tak se dotýkám koleny sedačky řidiče a hlavou drhnu o strop. Je to tedy dost limitní. Vzadu se tedy pohodlně vejdou osoby měřící méně. Odkládacích prostorů ve voze je však dost.
Zavazadlový prostor pojme 311 litrů zavazadel (s rezervou 288 l), což je ve srovnání s novou Fabií o 69 l méně.
Jízda
Podvozek je ve výbavě ST-line tužší, než ten klasický. Přidejte k tomu ještě větší 17 palcová kola a máte hned odpověď na otázku, zda-li je jízda pohodlná. Není... Jízda ve městě či po rozbité okresce je poměrně nepříjemná a určitě bych doporučil zvolit jinou výbavu či menší ráfky. U plnotučné Fiesty ST, která má 200 koní je tvrdý podvozek pochopitelný, ale zde nedává příliš smysl. Další otravnou věcí je pak nemožnost plynulé jízdy a plachtění. Vůz využívá mild-hybridní technologii, takže jakmile nestojíte na plynu, tak lehce přibržďuje, čímž dobíjí akumulátor. V praxi to pak vypadá tak, že se pravá noha nezastaví. Vyzdvihnout je ovšem potřeba velice slušnou reakci na plyn a dobré řízení.
Karta se však obrací, jakmile se před vámi objeví pěkná klikatá silnice. Tam je Fiesta ST-line mnohem lepší. Podvozek poskytne při svižnější jízdě stabilitu, jistotu, lehkost a zatáčí opravdu skvěle. Motor je i přes lichý počet válců poměrně výkonný, tudíž se s ním dá na pomalejší okresce potrápit většinu služebních Octavií.
Obzvláště pak v této fialové barvě jde o takový malý „sleeper“. Moc respektu na silnici nemáte, většina řidičů vám to bez ostychu „hodí“ před čumák a takhle bych mohl pokračovat. Co si budeme povídat, je to spíš auto pro holky, což je v provozu otravné. Ženám je v drtivé většině fakt, že vůz skvěle zatáčí celkem fuk, na druhou stranu to drncání budou vnímat jako problém. Řešení je tedy levnější výbava Titanium s komfortnějším podvozkem a menšími disky. Pak bude jízdně perfektní.
Motor
Litrový tříválec EcoBoost má dost předností, například skvělou spotřebu, dobrou dynamika, ale na druhou stranu zní jako šicí stroj a po startu se celý vůz lehce rozvibruje. Jakmile ovšem jedete, jsou tyto neduhy „ty tam“ a vy si užíváte tuto živou nákupní tašku. Automatická převodovka má dost archaickou řadící páku, nicméně samotná skříň pracuje celkem slušně, až na lehce zbrklé rozjezdy. Občas umí cuknout, ale je to o dost mírnější, než-li to dělají koncernové automaty v litrových TSI (Polo, Fabia, Ibiza, Kamiq atd.). Akcelerace na stovku zabere 9,6 vteřin a maximální rychlost činí 199 km/h. Motor poskytuje slušných 92 kW a 200 Nm.
Naměřená spotřeba s lehkou nohou:
Město: 4,5 - 6
Kombinovaná: 5,3 l
Dálnice: 6 l
Okresky: 4,3 – 4,8 l
Konkurence
Mezi konkurenty se řadí například Volkswagen Polo, Škoda Fabia, Opel Corsa, Peugeot 208, Renault Clio, Hyundai I20, Seat Ibiza či Toyota Yaris.
Fiesta je jednoznačně nejvíc řidičské auto, které rovněž nabídne výbornou dynamiku a spotřebu. Trochu hůř je na tom s prostorností či cenou srovnáme-li Ford s konkurencí.
Ceny
Fiesta začíná s litrovým tříválcem o výkonu 55 kW a výbavě Trend Edition na 370 tis. Taková zlatá střední cesta je výbava Titanium s přeplňovaným motorem (74 kW, 6st. manuál), který startuje na 401 tis.
Naše recenze je ovšem o jedné z vrcholných provedení – ST-line X se silnějším motorem (92 kW), který je navíc kombinovaný s automatickou převodovkou. Takové auto stojí bez příplatků 548 tis. Včetně příplatků se naše Fiesta dostala až na 603 tisíc.
Závěr
Ford Fiesta je malý hatchback, který skvěle vypadá, jednoduše se ovládá a nabízí kompaktní rozměry, takže se hodí do města, ale zároveň zvládá i dlouhé trasy. Je nutné počítat s lehce omezeným vnitřním prostorem, ale to zase vynahrazuje obratnost a fakt, že zaparkujete téměř kdekoliv. Jediným výrazným problémem námi testované verze ST-line X je tvrdší podvozek. Sice skvěle zatáčí, ale u takového vozu je komfort přednější, takže bych doporučil ušetřit a sáhnout třeba po nižší výbavě Titanium. Výbava je rovněž slušná, ale auto jednoduše nebude tak drncat. Zkrátka méně je někdy více. Tato konkrétní specifikace si zaslouží maximálně 7/10 bodů.
Plusy
Design
Obratnost
Dynamika
Jízdní vlastnosti
Jednoduché ovládání
Minusy
Jízdní komfort
Plynulost jízdy
Vyšší cenovka
Méně místa vzadu
Tvrdší materiály
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.