TEST: Lexus ES 300H F Sport - ostře vypadající limuzína, se kterou je jízda relax

Úvod

ES není žádnou novinkou, současná generace je na trhu od roku 2018, nicméně nedávno proběhla modernizace, která by jej měla dotáhnout k dokonalosti. Před rokem se objevila v testu Toyota Camry, se kterou Lexus ES sdílí platformu G-AK, podobně jako třeba RAV4 či Highlander. Podvozek i hybridní pohon je téměř identický, což je jednoznačně plus.

Náš konkrétní kousek je ve výbavě F Sport Top, což je po verzi Luxury hned druhá nejvyšší. Ještě je v nabídce nižší stupeň Prestige a základní Elegance. Co se pohonu týče, tak není moc na výběr, je zde pouze jedna motorizace – atmosférický čtyřválec s elektromotorem a baterií. Jde tedy o klasického hybrida, který umí při mírném zatížení jet čistě na elektřinu. Poháněná je zde přední náprava, což nebývalo u ES zvykem.

Exteriér

Design je jedním slovem oslňující. Je velice extravagantní a obzvláště ve výrazné červené metalíze poutá pozornost ať přijedete kamkoliv. Karoserie má ostře řezané hrany a tvary. Přední části dominují LED světlomety a obrovská maska chladiče, která je protažená až dolu.

Z bočního pohledu vynikne jeho délka. Svažující se záď vypadá skvěle. Tomu ještě sekunduje pořádná dávka chromu kolem oken, která dává jasně najevo, že nejde o nějaký „lowcost“ sedan.

Rozměry: 4975/1865/1445/2870 mm (délka, šířka, výška, rozvor)

Hmotnost: 1680 kg.

Interiér

Uvnitř je to na první pohled luxus. Kombinace bílé a černé kůže vypadá skvěle, jen ta údržba bude náročnější.

Sedadla jsou úžasná a nemám k nim výhrad. I po ujetí 800 km jsem z vozu vylezl naprosto „čerstvý“. Pozice za volantem je rovněž skvělá a potěší i možnost sedět hezky nízko. Materiály jsou kvalitní, měkké a celkové dílenské zpracování je bez jediné chyby.

Tím chvála bohužel končí. Ovládání vozu je složité, nelogické a neintuitivní. Vůz se ovládá pomocí touchpadu, který s faceliftem prošel inovací k lepšímu, ale stále je to podivné. Odezva je poměrně pomalá a práce s tímto systémem náročná.

Vadí mi například absence klasického tlačítka na vypnutí/zapnutí klimatizace, které mimochodem v Camry je. Abyste klimu deaktivovali, je nutné kliknout tlačítkem u touchpadu na „menu“, poté touchpadem přejet na záložku „klimatizace“, poté „možnosti“ a až tam naleznete možnost „zapnout/vypnout“. Infotainment jako takový má ovšem kvalitní obrazovku, která je natočená k řidiči a má dobrou grafiku. Tedy pominu-li rozlišení parkovací kamery.

Klimatizace nabízí propracovaný automatický systém, kdy se řidič nemusí o nic starat. Ten funguje většinu času skvěle. Není tomu však za všech okolností, takže jakmile si zvolíte manuální nastavení, nastává problém. I na nejnižší stupeň fouká ventilátor dost výrazně, což je obtěžující. Buď je zima nebo horko, nic moc mezi tím.

Co se prostornosti týče, tak je to velmi dobré. Vpředu je místa dost a jediné, co mi schází, je dveřní kapsa na 1,5 litrovou PET lahev. Potěší ovšem hluboká schránka pod loketní opěrkou, která se dá otevřít z obou stran. Trochu nešťastné je umístění bezdrátové nabíječky přímo v loketní opěrce, kdy plocha není nijak pogumovaná a ani nemá zarážku. Jakmile tedy šlápnete trochu více na plyn, mobil vám sletí až na dno přihrádky. Zadní cestující mají velkorysý prostor pro nohy, skoro jako v Superbu, avšak vyšší pasažéři nad 185 cm budou mít problém s prostorem nad hlavou.

Zavazadlový prostor není největší, ale je dostačující. Potěší tunel v prostředním sedadle, takže nebude problém zajet si na lyžovačku bez rakve. Objem činí 454 litrů.

Jízda

Jedna z nejsilnějších stránek tohoto vozu je jednoznačně skvělý komfort. Podvozek je tak akorát tuhý, nerovnosti žehlí s přehledem a v naprosté tichosti. Nečekejte žádné rázy, bouchání či kroucení karoserie při svižnější jízdě. Toto je učebnicový příklad toho, jak by měl vypadat správný podvozek v cestovní limuzíně. Dlouhé přesuny jsou s Lexusem radostí a zkrátka relaxem. Celý pocit ještě umocní jedno z nejlepších ozvučení, které jsem kdy ve voze zažil (Mark Levinson).

Řízení poskytuje slušnou dávku citu, není přeposilované a pracuje se s ním jedna radost. Snad jen rejd by mohl být o fous lepší, ale to je detail.

Jsou zde jízdní režimy Eco, Normal, Sport a Sport+. První režim jsem si příliš neoblíbil, aby se vůz dostal do pohybu, musíte dát téměř plný plyn a oproti normálnímu režimu je jízda s eko módem otravná. Normální režim funguje skvěle, reakce na plyn je velice dobrá a vůz umí celkem slušně akcelerovat, jen ten pocit ze zrychlení není příliš přesvědčivý. To je z důvodu naprosto konstatního zátahu, který má za následek bezestupňová převodovka. Sportovní režimy zostří reakci na plyn, lehce ztuhne řízení a podvozek, ale není to proti normálnímu režimu veliký rozdíl. Největší rozdíl je změna virtuálního kokpitu.

Motor

O pohon auta se stará 2,5 litrový benzinový čtyřválec o výkonu 131 kW. Jelikož jde o konstrukčně jednoduchou atmosférickou jednotku, potěší majitele svojí spolehlivostí. Jde o hybrid, takže zde máme ještě elektromotor s baterií, jenž vozu pomáhají při rozjezdech, pocukávání v kolonách ale vůz umí v případě nabité baterie jet při mírné zátěži pouze na elektromotor až do cca 120 km/h – EV režim. Jakmile přijde stoupání či více stlačíte plynový pedál, automaticky se připne spalovací motor, což jde tak hladce, že to téměř nepoznáte. Celkový systémový výkon soustavy činí 160 kW a 221 Nm.

Celé ústrojí je skvěle sladěné a tiché. Motor se výrazněji projeví pouze v moment, kdy stlačíte plyn až k zemi, poté začne monotónně vrčet a vůz začne konstantně zrychlovat. Akcelerace na stovku zabere 8,9 sekund a maximální rychlost je omezena na 180 km/h.

Vedle tichosti, spolehlivosti a slušného zátahu je zde další argument, proč si Lexus koupit a tím je spotřeba paliva. S vozem jsme absolvovali cestu do Itálie, kdy se jelo cca 50% trasy po dálnici, 40% po okreskách a zbytek bylo město. Cestu tam jsem jel vyloženě na spotřebu (Dálnice 130 km/h, okreska 100 km/h) a na palubním počítači po příjezdu svítilo 5,6 litru. Cesta domů byla stejná, nicméně po německé dálnici jsme ES protáhli podstatně rychleji, většinou okolo 160 – 180 km/h a výsledná spotřeba byla rovných 6 litrů, což je úžasný výsledek. Když jsme měřili samostatné úseky, dostali jsme se na tyto hodnoty:

Město: 4 – 6 litrů (v závislosti na stavu baterie)

Dálnice: 6,3 – 6,6 l

Okresky: 4,5 – 5,5 l

Ceny

Nejlevnější ES Elegane standardně stojí od 1 366 000 Kč, což je solidní cenovka vzhledem ke kvalitě vozu a velmi slušné základní výbavě. Je zde ještě akční nabídka, která obsahuje tzv hybridní bonus, díky čemuž se vyšší výbava Limited Edition dostane dokonce na 1 249 000 Kč.

Pak jsou tu další výbavy, které už jsou ovšem dražší. Druhá nejvyšší verze F Sport má tři úrovně, přičemž ta základní stojí od v rámci akce 1 499 000 Kč (bez zvýhodnění 1 699 000 Kč), ale my tu máme tu nejdražší (F Sport TOP), která má navíc třeba head-up displej, panoramatické zobrazování kolem vozu a prémiový audiosystém se 17 reproduktory Mark Levinson. Ta začíná bez zvýhodnění na 1 819 000 Kč, což už není úplně málo. Za tyto peníze už bych si dokázal představit alespoň o něco výkonnější motor, pohon všech kol nebo nějakou jinou přidanou hodnotu. Na druhou stranu je ovšem velice pravděpodobné, že se na F Sport TOP taktéž vztahuje akce, takže by výsledná cenovka mohla být cca 1 619 900 Kč bez příplatků, které už opravdu nejsou potřeba.

Závěr

Lexus je jiný, než jsme od německých konkurentů zvyklí. Jde o úžasně vypadající vůz, který poutá pozornost kamkoliv se vydáte. Podvozek je skvělý, nabízí úžasný balanc mezi komfortem a jistotou v zatáčkách. K tomu všemu je ES skvěle odhlučněný, nabízí dostatek prostoru a fantastické zpracování interiéru. Hybridní pohon a spotřeba do 6 litrů? V pořádku. Vlastně jediným výrazným problémem je složité ovládání vozu. Drobnosti jako lehce podprůměrnou dynamiku či absenci pohonu všech kol neberu tolik v potaz. Lexus ES F Sport TOP získává 9/10 bodů.