TEST: Ford Focus ST s automatem je skvělý univerzální hothatch, nesedne ale každému

Úvod

První Focus ST170 z roku 2002 se pomalu ale jistě stává youngtimerem. Ve své době šlo o parádně rychlý stroj, který na okresce dokázal potrápit mnohem silnější a těžší sporťáky. Pár let zpět jsem s ním jezdil, do dnes si pamatuju tu zábavnou a hravou jízdu.

Čas plynul a přišla druhá generace, která byla osazena vynikajícím 2.5 litrovým pětiválcem, původem z Volva. Oproti předchůdci vyzařoval agresivnější dojem a také jel o poznání rychleji. To měl za následek větší motor, který byl podpořen turbodmychadlem, které jej v přímce o dost zrychlilo. Disponoval taktéž skvělým podvozkem a zlepšení proběhlo i v interiéru, který sice stále není úplně ideální, ale oproti první generaci rozhodně krok k lepšímu.

Roku 2011 přišla třetí generace, která nebyla přijata s úplným úspěchem. Její rozporuplný design a „downsizingový“ motor 2,0 EcoBoost fanoušky rozdělil na dva tábory, nicméně po faceliftu v roce 2014 byla karoserie lehce upravena, což dost pomohlo a pro mě osobně to byl nejhezčí Focus ST. Nově jste si mohli koupit i variantu Kombi. V nabídce byla od roku 2015 také nejostřejší verze RS.

No a v roce 2018 přišla 4 generace, které se podíváme na zoubek dnes. Máme zde Focus o výkonu 206 kW s automatickou převodovkou s měničem. Ptáte se, proč by si ji někdo do hothatche kupoval? Později vysvětlím, má to logické opodstatnění. Co se výbavy týče, tak je zde klasicky plná „palba“. To znamená, že zde máme elektrická kožená Recaro sedadla s výhřevem, navigaci, veškeré bezpečnostní asistenty, bezdrátové dobíjení, adaptivní tempomat, automatickou klimatizaci, vyhřívaný volant i čelní sklo, ale to hlavní je Performance paket. Ten stojí 27 tisíc a obsahuje adaptivní podvozek, samosvorný diferenciál eLSD a pár dalších věcí.

Exteriér

Design je velmi individuální, takže si názor na něj musí udělat každý svůj, nicméně mně osobně oproti předchozí generaci trochu zklamal. Nenápadně se vytratila ta krásná dávka agrese, obzvlášť z předního pohledu.

Blatníky by mohly být vytaženější a difuzor v oblasti výfuků by taktéž mohl být zajímavější. Kdybyste na něj nazuli obyčejná 17 palcová kola a sundali „ST“ znáčky, málokdo pozná, že jde o nejrychlejší Focus, který si můžete koupit.

Rozhodně nejde o ošklivé auto, ale trochu těch emocí a sportovních výstřelků navíc by neškodilo. Takto působí trochu nudně a moc usedle. Na druhou stranu to pro některé zákazníky může být přesně to, co hledají, takže proč ne.

Rozměry vozu: 4388/1825/1458/2700 mm (délka, šířka, výška, rozvor).

Rozměry kol: 235/35/R19

Hmotnost: 1534 kg

Interiér

Uvnitř je to taková „Fordovská“ klasika. Fenomenální Recaro sedadla, která jsou na mou postavu naprosto skvělá. Měřím 185 cm a vážím 80kg. V zatáčkách vás neuvěřitelně drží, sedí se celkem nízko a pozice za volantem je perfektní. Bohužel mám ale špatnou zprávu pro větší těžší jedince, obzvlášťě pro ty, kteří váží 100 a více kilo. Zkrátka se do sedadel nevejdete a to nepřeháním. Bočnice jsou velmi výrazné a úzké.

Co se ovládání týče, tak je to velmi dobré a intuitivní. Nic moc nového se v interiéru nekoná, ergonomie je velmi dobrá a veškeré tlačítka jsou tam, kde je čekáte. Dotykové se ovládá pouze infotainment, což je v pořádku. Když už jsme u zábavního systému, tak na něm je již znát to, že už má nějaký věk, takže nečekejte úplně rychlé reakce a převratnou grafiku. To stejné platí i o virtuálním kokpitu, na kterém například vidíte volbu jízdních režimů, které jsou ovšem dost pomalé, ale jsou to jen takové drobnosti. Nic co by vás výrazně otravovalo.

Veliké plus si Ford zaslouží za možnost volby tempomatu – obyčejný, adaptivní nebo inteligentní-adaptivní. Kéž by to tak měly všechny nové auta.

Použité materiály neurazí, ale ani nenadchnou. Co mě ovšem potěšilo, byl koženkou obšitý středový tunel v místě, kde si odkládá řidič pravé koleno. V ostrém voze, jako je tento, to dává ještě větší smysl, protože se při rychlé jízdě potřebujete zapřít, což v případě tvrdého plastu není nic dlouhodobě snesitelného.

Prostornost je velmi slušná a nebál bych se ani delších cest se 4 dospělými cestujícími ve voze. Vpředu je to úplně v pohodě a dokonce není nouze ani o odkládací místa. Vzadu je situace velmi dobrá, byl jsem až překvapený, kolik místa tam bylo, když jsem sedl „sám za sebe“. Nad hlavou ještě zbyla slušná rezerva. Zavazadelník pojme 375 litrů.

Jízda

Jak jezdí? Skvěle! Máme zde podvozek s adaptivními tlumiči. To má za následek poměrně pohodlné naladění v normálním režimu a zároveň velmi tvrdé v tom sportovním/závodním. Jasně, o komfortu na úrovni obyčejného Focusu na základních kolech se bavit nemůžeme, ale i tak je to velmi slušné. Cítíte, že je vůz dost tuhý, ale duši z vás nevytřese a třeba příčné nerovnosti zvládá mnohem lépe, než mnoho ostatních „obyčejných“ aut.

Odhlučnění vozu v normalním režimu je také dobré a při dlouhých dálničních cestách byste nepoznali, že řídíte hothatch. To stejné platí i o automatu, který řadí plynule a hladce. Jediné, co vám prozradí, co řídíte za divocha, je povel skrze plynový pedál, po jehož sešlápnutí vám brzy dojde, že toto není nic obyčejného. Další věc, která prozradí, co je zač, je řízení, které je i v normálním režimu příjemné tuhé, rychlé a strmé.

Je čas vyjet konečně mimo město, najít pěknou okresku a pořádně zatopit pod kotlem. Nejprve ovšem přepneme palubní počítač na „performance ukazatele“, abychom zjistili, zda máme řádně ohřátý motor – olej, nikoliv jen vodu. Vše je ohřáté, takže zapínáme sport režim, který vůz přitvrdí a to jak podvozek, tak reakce na plyn a řízení. Mimo to ještě bohužel začne do reproduktorů pouštět rádoby sportovní bručení. V tomto režimu máte stále zapnutou stabilizaci, takže jste pod dohledem. Po pár zatáčkách máme úsměv od ucha k uchu a stále zrychlujeme. Je to opravdu návykové. Auto drží jako by jelo po kolejích, řízení je velmi rychlé a při „vracečkách“ oceňuji krátké řízení, kdy nemusím přehmatávat. Velikým překvapením je automat, který sice máme v manuálním režimu, ale na to, že nejde o „dvouspojku“, tak řadí rychle a je fajn, že nepřeřadí, když jej chvíli potrápíte v omezovači. Zároveň se ovšem nenechá zničit, takže pokud byste ve stokilometrové rychlosti chtěli podřadit na jedničku, logicky vám to nedovolí.

Blížíme se k naší oblíbené lesní okresce, kde je kombinace táhlých rychlých zatáček, ale později i prudké stoupání a „vracáky“. Jelikož je typické babí léto, tak máme mimo les teplo a krásně suchou vozovku, ale v lese je mnohdy vlhko a číhají zde nástrahy v podobě listů a dalších nečistot, takže ostražitost musí být na místě. Focus totiž umí i kousat, takže když si zvolíte režim „závodní trať“, jež vypne stabilizaci, musíte dávat opravdu pozor. Stačí totiž při rychlém průjezdu zatáčky ťuknout do brzdy a Focus už reaguje vybočením zádi ze stopy, takže vás sice nasměruje tam, kam chcete jet, jenže na to musíte zareagovat rychlým „kontra“, abyste neskončili mezi stromy. Když si na to zvyknete, je to velmi zábavné a Focus pohazuje zadkem jako hravé štěně. Je sice trochu těžkopádnější, jak lehčí Fiesta ST, ale i tak je to perfektní zábava. Je ale až neuvěřitelné, že ačkoliv jsme jeli celkem svižně, tak jsme nedotáčivost téměř nezaznamenali. A to jsme jezdili v lese, kde nebyla úplně suchá vozovka. Skvělou práci odváděl také samosvorný diferenciál, který vám dost pomůže při přenosu točivého momentu na vozovku a následnému zatočení. Bez něj by byla takto silná „předokolka“ téměř nepoužitelná. Jeho práci skrze volant cítíte dost znatelně. Volant také umí při akceleraci pěkně tahat za ruce.

Je ovšem nutné být opravdu velmi opatrný v případě, že na vozovce je souvislá vrstva listů, stačí i malá rychlost v zatáčce na listech a přetáčivý smyk je rázem na světě. Pokud si nejste svými schopnostmi úplně jistí, doporučujeme nevypínat stabilizaci, ta vám totiž může dost pomoct. Focus není na řízení tak jednoduchý, jako třeba univerzál v podobě Golfa GTI, takže jak se říká už v autoškole, je nutné vždy přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky. Svézt se dynamicky je sice fajn, ale bezpečnost musí být vždy na prvním místě.

 

Motor

Je zde 2.3 litrový benzinový čtyřválec EcoBoost, který má kultivovaný projev a oslnivou dynamiku. Disponuje výkonem 206 kW a kroutícím momentem 415 Nm. Je spřažen s měničovým 7 stupňovým automatem, který řadí velmi hladce a při rozjezdech je oproti dvouspojkovém automatu Powershift plynulejší. Stovku za 5,7 sekund. Maximální rychlost činí 250 km/h. Trochu mi ale vadí umělý zvuk z reproduktorů ve sportovních režimech. Je to trochu zbytečné, protože samotný motor má příjemný zvuk a výfuk je zde také laděný sportovně. Studené starty jsou zvukově obzvláště příjemné. Trochu mě ale mrzí, že při ostré jízdě nestřílí při podřazení do výfuku, jako třeba slabší Fiesta ST. Dodalo by to vozu více emocí. Vyzdvihnout je nutné také bleskovou reakci na plyn, obzvláště pak v sportovních režimech. Je zde systém zvaný anti-lag, který při přeřazování nechává otevřenou škrtící klapku, což udržuje roztočené turbo.

Spotřeba? No, žádný zázrak, ale mohlo by to být i horší. Při ostré jízdě si vezme klidně přes 20 litrů na sto, takže 52 litrovou nádrž „zlikvidujete“ celkem rychle. Při klidné jízdě jsme naměřili tyto hodnoty:

Město: 8 l při víkendovém provozu, 10 – 11 l v dopravní špičce

Kombinovaná: 9 l

Dálničních 130 km/h: 7,5 l

Okresky: 6,5 – 7,5 l

Ceny

Focus ST můžete koupit dokonce s naftovým motorem či ve variantě kombi. Nejlaciněji vychází nafta, kterou pořídíte od nějakých 870 tisíc. Za benzín zaplatíte necelých 900 tisíc a příplatek za automat činí 60 tisíc. Za verzi kombi připlatíte necelých 40 tisíc korun.

Závěr

Ford Focus ST je jednoduše úžasný stroj, který sice má nějaké ty drobné chybky, ale jsou to fakt jen detaily, které mnozí ani za negativum považovat nebudou. Je úžasně tuhý, ale díky adaptivním tlumičům dokáže být i celkem komfortní. Na dnešní dobu má úžasně krátké a rychlé řízení. Interiéru dominují špičková Recaro sedadla, která ovšem nejsou pro mohutnější postavy. Motor má sil na rozdávání a jízdní režimy jsou velmi dobře odladěné.

No a co ten automat? Stojí za těch 60 tisíc navíc, menší řidičský prožitek a vyšší spotřebu? Za nás ne, ale pokud chcete univerzální hothatch, který budete využívat i po městě a zároveň nejste úplně ortodoxní „petrolhead“, který potřebuje manuál, budete s ním spokojeni.

Verdikt? 8,5/10 bodů. Kdyby měl manuál, dostane ještě o fous víc.

 

Plusy

Adaptivní podvozek

Tuhost karoserie

Řízení

Samosvorný diferenciál

Ergonomie

Sedadla Recaro

Motor

Zábava za volantem

Univerzálnost

Prostornost

 

Minusy

Nudný design bez emocí

Trochu zastaralý infotainment

Umělý zvuk motoru z reproduktorů

Automat se sem tolik nehodí