Evropská rada podala v rámci zavádění nových zákonů vztahujících se k bezpečnosti automobilů návrh, který zřejmě vzbudí řadu kontroverzí. Návrh totiž požaduje, aby byla všechna nová vozidla vybavena monitorovacím zařízením a současně rychlostními asistenčními systémy, které nebude možné deaktivovat.
V rámci zavádění nových zákonů vztahujících se k bezpečnosti automobilů požaduje Evropská rada zavedení například tzv. „černých skříněk" pro všechny nově vyrobené automobily, jak upozornil web AutoExpress. Tato zařízení by měla monitorovat například údaje o rychlosti nebo aktivaci bezpečnostních asistentů a to před, během a po nehodě.
Návrh, jehož schvalováním se bude zabývat Evropský Parlament, však mimo jiné požaduje i zavedení inteligentních rychlostních asistenčních systémů. Ty by měly automaticky informovat řidiče o překročení rychlostních limitů a v případě aktivace tempomatu by dokonce měly být schopny rychlost vozu samostatně snížit.
Podle návrhu by navíc nemělo být možné rychlostní asistenční systém nebo záznamové zařízení „vypnout či potlačit." Záznamové zařízení, chcete-li „černé skříňka", by přitom měla zaznamenávat minimálně: rychlost vozidla, statut / aktivaci bezpečnostních systémů nebo jakoukoliv relevantní informaci od aktivních bezpečnostních prvků či asistenčních systémů, které mají předcházet nehodám.
Data by měla být zaznamenávána pouze „před, během a po dopravní nehodě." Návrh navíc udává, že posbíraná data by měla být využita pouze k „provádění analýzy údajů o nehodách a posouzení účinnosti přijatých opatření." Co všechno se v této frázi skrývá nevíme, data by však podle dostupných informací mohla být sdílena mezi státy napříč EU.
Mezi dalšími požadavky je nutná instalace systémů autonomního nouzového brzdění a udržování vozu v jízdním pruhu. Oba systém by sice mělo být možné deaktivovat, ovšem „pouze při stojícím voze s aktivovanou parkovací brzdou a komplexní sekvencí akcí, které musí provést řidič."Zapomeňte tedy na deaktivaci jedním tlačítkem, místo toho nás čeká drbání pravou rukou za levým uchem.
Seznam požadavků tím ale ani zdaleka nekončí. Dále by nové vozy měly být vybaveny systémem detekce únavy řidiče, couvacími senzory, většími nárazovými zónami pro chodce a zadními světly, která se v případě krizového brzdění rozblikají. Vozy by navíc měly mít přípravu pro instalaci systému, který detekuje alkohol v dechu řidiče a nedovolí mu odjet.
Seznam nejrůznějších bezpečnostních opatření by však měl podle Evropské Komise zachránit během následujících 16 let okolo 25 000 lidských životů. Antonio Avenoso, výkonný ředitel Evropské Rady pro bezpečnost dopravy, označil přijetí návrhů členskými státy EU „významným krokem vpřed pro bezpečnost silničního provozu."
Návrh nových opatření bude nyní předložen před Evropský parlament a následně zahájí Evropská rada jednání „s cílem dosáhnout rychlé dohody" na začátku roku 2019. Automobilky by tak musely své vozy vybavovat novými systémy, jinak by nezískaly schválení k prodeji na území EU.
Pokud nyní přemýšlíte o emigraci do Velké Británie, která se chystá z EU vystoupit, kvůli autům to nedělejte. Podle AutoExpress se totiž Velká Británie chystá zavést podobné požadavky na výrobce automobilů jako EU.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?