V roce 1989 prezentovalo Ferrari na autosalonu v Tokyu koncept Mythos, který využíval šasi modelu Testarossa a za jeho vzhledem stál Pininfarina. Bohužel tehdy se koncept nesetkal s příliš velkým úspěchem a tak postupně zapadl v historii.
Ferrari má se stavbou různých konceptů vcelku bohaté zkušenosti, ovšem z neznámých důvodů zrovna Mythos u veřejnosti naprosto pohořel. Nebýt jeho přítomnosti ve hře Test Drive III, zřejmě by si dnes na jeho křivky, za kterými stál Pininfarina, vzpomněl málokdo. Pininfarina měl přitom s vozem velké plány, pokud by výroba dostala zelenou. Počítalo se s karoserií ve stylu Coupe, Targa nebo Speedster.
Mythos sice stál na platformě Testarossy, ovšem jeho karoserie byla jedinečná, vyrobená z kompozitních materiálů a postrádala střechu i boční okénka. V porovnání s dárcem platformy byl Mythos o 12.7 centimetru širší, o 15.24 cm kratší a 7.62 cm nižší, díky čemuž dostal zcela jiné proporce.
Futuristicky vyhlížející karoserie, s velkým předním převisem, si však zanechala i některé prvky z Testarossy - šlo především o velké boční přívody vzduchu a zadní spoiler. Ten měl navíc schopnost automaticky se vysunout až o 30 cm a změnit svůj úhel o 12°, čímž výrazně zvýšil přítlačnou sílu.
Další aerodynamický prvek byl ukryt pod předním nárazníkem - šlo o 3 cm vysoký výklopný panel, který v případě potřeby upravoval aerodynamiku. Malo perličkou na závěr pak byla tovární hliníková kola se skrytými šrouby.
Pod zadní kapotou měl vůz ukrytý stejný motor, jako Testarossa. Šlo tedy o 4.9 litrový motor V12 produkující výkon 395 koní. Motor byl spojen s manuální pětistupňovou převodovkou, z 0 na 100 km/h dokázal zrychlit za 6.2 sekundy a maximální rychlost dosahovala 290 km/h.
Ačkoliv se Mythos nesetkal s velkým úspěchem u veřejnosti, přesto se našel člověk, který si ho objednal - a dokonce dvakrát. Jeden model v klasicky červené barvě, druhý pak v odstínu modré. A kdo byl tím zájemcem? Známý sběratel a milovník aut, Sultán z Bruneje.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.