V roce 1989 prezentovalo Ferrari na autosalonu v Tokyu koncept Mythos, který využíval šasi modelu Testarossa a za jeho vzhledem stál Pininfarina. Bohužel tehdy se koncept nesetkal s příliš velkým úspěchem a tak postupně zapadl v historii.
Ferrari má se stavbou různých konceptů vcelku bohaté zkušenosti, ovšem z neznámých důvodů zrovna Mythos u veřejnosti naprosto pohořel. Nebýt jeho přítomnosti ve hře Test Drive III, zřejmě by si dnes na jeho křivky, za kterými stál Pininfarina, vzpomněl málokdo. Pininfarina měl přitom s vozem velké plány, pokud by výroba dostala zelenou. Počítalo se s karoserií ve stylu Coupe, Targa nebo Speedster.
Mythos sice stál na platformě Testarossy, ovšem jeho karoserie byla jedinečná, vyrobená z kompozitních materiálů a postrádala střechu i boční okénka. V porovnání s dárcem platformy byl Mythos o 12.7 centimetru širší, o 15.24 cm kratší a 7.62 cm nižší, díky čemuž dostal zcela jiné proporce.
Futuristicky vyhlížející karoserie, s velkým předním převisem, si však zanechala i některé prvky z Testarossy - šlo především o velké boční přívody vzduchu a zadní spoiler. Ten měl navíc schopnost automaticky se vysunout až o 30 cm a změnit svůj úhel o 12°, čímž výrazně zvýšil přítlačnou sílu.
Další aerodynamický prvek byl ukryt pod předním nárazníkem - šlo o 3 cm vysoký výklopný panel, který v případě potřeby upravoval aerodynamiku. Malo perličkou na závěr pak byla tovární hliníková kola se skrytými šrouby.
Pod zadní kapotou měl vůz ukrytý stejný motor, jako Testarossa. Šlo tedy o 4.9 litrový motor V12 produkující výkon 395 koní. Motor byl spojen s manuální pětistupňovou převodovkou, z 0 na 100 km/h dokázal zrychlit za 6.2 sekundy a maximální rychlost dosahovala 290 km/h.
Ačkoliv se Mythos nesetkal s velkým úspěchem u veřejnosti, přesto se našel člověk, který si ho objednal - a dokonce dvakrát. Jeden model v klasicky červené barvě, druhý pak v odstínu modré. A kdo byl tím zájemcem? Známý sběratel a milovník aut, Sultán z Bruneje.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?