27. května uplyne již 75 od slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který tou dobou cestoval ze svého sídla v Panenských Břežanech. Jak ale skončil jeho Mercedes?
Atentát na Heydricha má v historii naší vlasti obrovský význam. Jeho průběh můžeme znát již z několika filmů, které tuto historickou událost poměrně důkladně mapují. Věděli jste ale, jak dopadl vůz, ve kterém tou dobou Heydrich cestoval z Panenských Břežan na Pražský hrad?
Heydrichův vůz, Mercedes-Benz 320 Cabriolet-B, byl luxusním cestovním automobilem, který byl vyroben v pouhých 43 exemplářích. Pod jako kapotou by umístěn 3,4 litrový šestiválec o výkonu 78 koní, jehož výkon byl přenášen přes čtyřstupňovou manuální převodovku na zadní kola. I když vůz vážil něco málo přes dvě tuny, dokázal vyvinou maximální rychlost až 140 km/h.
Pro lepší představu o stavu, v jakém vůz po atentátu skončil, si pojďme připomenout průběh atentátu. Když Heydrichův Mercedes projížděl táhlou ostrou zatáčkou, postavil se před něj Gabčík se samopalem Sten, který selhal. Proto rychle přiskočil Kubiš, který hodil po Heydrichově voze výbušninu. Ta explodovala u levého zadního kola, poničila levou zadní část vozu a vytrhla střepinu, která pronikla až do Heydrichova těla. Tam sebou zanesla i část koňských žíní z čalounění vozu, což v těle vyvolalo infekci, na kterou protektor později zemřel.
Zatímco o následcích atentátu jsme se učili ve škole, o osudu značně poškozeného vozu se toho příliš nevím. Podle dostupných informací se měl objevit až koncem války, kdy byl zabaven Rudou armádou a uskladněn v některém z vojenských objektů na území Československa. Podle diskuzí na některých vojenských a historických serverech je velmi pravděpodobné, že ještě dlouho po válce byl umístěn ve vojenských opravárnách v Přelouči.
Později, zhruba v průběhu šedesátých let, měl být vůz odprodán neznámému zájemci. Jak se dál vyvíjel osud tohoto vozu je ale velkou záhadou. Až v relativně nedávné době se objevily informace hned o dvou vozech, které mohly Heydricha v osudný den převážet.
První exemplář se nachází až v Dánsku a jeho vlastníkem je jistý Lauritz Lauritzen. Ten měl vůz koupit v absolutně dezolátním stavu, neboť Mercedes stál dlouhé roky v dřevěném přístřešku, kde na něj padal prach a rozežírala ho rez. Přístřešek ale nevydržel ohlodávání zubem času a na vůz se zřítil. Lauritzen je ale bývalý mechanik vozů Mercedes-Benz, tudíž zvládl během 11 let celý vůz zrekonstruoval do fantastického stavu.
Že jde o skutečný vůz, ve kterém byl Heydrich smrtelně zraněn, dokazuje podle Lauritzena přes 25 různých detailů a poškození. Mezi detaily se řadí například zvláštní druh zrcátek, stínítka, látka čalounění nebo zvláštní dvoudílný nárazník. Oním specifickým poškozením měla být ohnutá poloosa pravého zadního kola. V těchto místech totiž mohla výbušnina explodovat.
Druhý Mercedes, který si nárokuje titul Heydrichova vozu, se našel v Čechách a jeho majitelem je Vladimír Macek. Ačkoliv tento Mercedes nevypadá příliš k světu, je dobrým zdrojem informací pro historiky. Lauritzenův vůz už totiž prošel renovací, která mnoho důkazů nevratně poškodila. Jeho fotografie se nám ale, bohužel, sehnat nepodařilo.
Tento český exemplář je ale opraven jen velmi provizorně a na jeho budoucí rekonstrukci se mají historici podílet. Podle pana Macka je skutečným Heydrichovým vozem právě ten jeho, neboť odpovídá specifické poškození blatníku, dveří, okének i samotného rámu vozu. Shoduje se i výbava automobilu, kterou si oba majitelé ověřují zejména podle dobových fotek.
Zda je skutečný Heydrichův vůz v Praze či Dánsku je tak stále záhadou, na kterou nám mohou dát odpověď pouze historici. Ti ale čerpají jen ze zdrojů, které jsou staré již 75 let. Je tedy možné, že pravdu se nikdy nedozvíme.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.