Používáte blinkry správně nebo zakládáte na infarkt u ostatních řidičů?

Je zajímavé, že podle dostupných informací vznikly první směrovky už v roce 1922, kdy si je olomoucký vynálezce Jan Hanuš nechal patentovat. Kopřivnická Tatra jeho nápad ale odmítla s tím, že něco takového není potřeba a pokud bude chtít řidič změnit směr, vystrčí ruku z auta. Za téměř sto let se ale situace na silnicích značně změnila a doprava zrychlila, a tak už je opravdu na čase tento přístup opustit a používat blinkry tak, jak nařizuje zákon.

„Mnozí řidiči se stále ještě nenaučili blinkry správně používat. Buď je z nějakých důvodů nepoužívají skoro vůbec, a když už přece, dělají to na poslední chvíli. Nebo naopak dávají znamení o změně jízdy i na místech, kde by se to nemělo, a matou tak své okolí,“ říká šéf Besipu Martin Farář. Podle některých výzkumů až polovina řidičů směrovky nepožívá. Dopravní experti to zařazují do projevu agresivního chování na silnici.

Používání blinkrů upravuje zákon č. 361 o silničním provozu, který říká:

(1) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

(2) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.

(3) Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením.

„Blinkr je v provozu důležitý z jednoho zásadního důvodu, musíte se chovat čitelně,“ vysvětluje psycholožka Vlasta Rehnová. „Ten, kdo jede za vámi, musí vědět, k čemu se chystáte. On totiž nemusí vidět před vás, a pokud se náhle rozhodnete změnit směr jízdy, neví proč. Rozhodně je bezpečnější dávat najevo, co budete dělat v nejbližších okamžicích.“

A jaké jsou tedy nejčastější chyby českých řidičů?

Blinkr na poslední chvíli. Tento nešvar je běžný především na dálnicích, kde řidiči vybočují spolu s "vyhozením" směrovky. Tím ale nedávají automobilům jedoucím za nimi šanci na plynulou jízdu a zejména pro motorkáře může být takové jednání smrtelně nebezpečné.

Předjíždění (objíždění) bez blinkru, které je nebezpečné zejména při objíždění cyklistů či chodců. Automobilu jedoucímu za námi musíme poskytnout informaci o „překážce“ na silnici.

Zastavení (prudké) bez blinkrů. Velmi časté například hledáme-li parkovací místo apod.

V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že zapnutím blinkru nemáme automaticky přednost! Ať už měníme jízdní pruh nebo vyjíždíme z řady zaparkovaných aut, máme povinnost dát přednost přijíždějícím vozidlům, které nesmíme omezit ani ohrozit.