Test Hyundai i30 kombi 1,4 T-GDI DTC All Inclusive, oblíbený český kombík se loučí ve vrcholné formě

Exteriér:

Třetí vydání oblíbené i30 potkáváme na našich silnicích od roku 2017. Tudíž není překvapením, že jsme o této generaci v naší redakci mnohokrát psali a tak si jen v rychlosti připomeneme základní popis vozu. 

Přední části dominuje výrazná šestiúhelníková maska s navazujícími Bi-LED světlomety, které svítí opravdu příkladně, což jsme ocenili při jízdě v noci. V nárazníku jsou umístěna světla denního svícení a směrová světla, která se nachází též ve zpětných zrcátkách. Z boku vypadá vůz o poznání kompaktněji než třeba její hlavní rival v podobě Škody Octavie, která je o nemalých 101 mm delší. 

Co se týče vzhledu, není tu moc, co by se dalo vytknout, proporčně vypadá kombi vyváženě. K dané barvě se hodí pochromované ohraničení okolo oken. Také výrazný prolis, táhnoucí se od předních blatníků až ke koncovým svítilnám, vypadá elegantně. Ani pohled zezadu neurazí. Není zde žádný prvek, který by vyloženě nadchnul, ale jako celek vypadá zadní část dobře. Za zmínku stojí na střechu volně navazující spoiler , který tak nějak umocňuje sportovní nádech zádi vozu.

Hyundai i30 Combi 1.4 T-GDI DCT | foto: Martin Schneider

Interiér:

Po usednutí za volant se cítím jako doma, jak by také ne, Hyundai i30 této generace mám v různých variantách k dispozici již po páté. V prvních sedačkách se výborně sedí, mají dobrou oporu v oblasti bederní páteře a dobré boční vedení. Takže ani při svižnějším projetí zatáčky se člověk nemusí křečovitě držet volantu, aby snad nevyklouzl někam ke spolujezdci. Také velká většina plastů je i na omak příjemně měkká. Co naopak působí lacině je středový tunel a páka ruční brzdy – tady to chtělo trošku více snahy. Co ale rozhodně hodnotím kladně, je použitá mechanická ruční brzda , ovšem její laciné provedení už zase tak super není.

Analogové budíky jsou dobře čitelné a uprostřed na vás kouká pěkně zpracovaný displej palubního PC. K budíkům bych neměl výtku, k čemu ale výtku mám, to je kaplička displeje infotainmentu. Jak jsem již napsal dříve, vypadá jako něco, co si pořídíte na vietnamské tržnici tak za 500,- kč a přilepíte do středu palubní desky. Na druhou stranu má ale celkem zajímavě udělanou logiku ovládání a kvalita zobrazovacích pixelů není špatná. Parkovací kamera má dobré rozlišení, připojení s chytrým zařízením přes bluetooth fungovalo bezchybně.. 

Na zadních sedadlech je místa tak akorát, ani vyšší postavy zde nebudou strádat nedostatkem místa pro nohy ani nad hlavou. Rodiče určitě ocení vcelku šikovně řešené uchycení dětské sedačky Isofix , které díky plastové krytce krásně navádí dětskou sedačku přímo k zámku, nehrozí tak složitá manipulace se sedačkou.Zavazadlový prostor nabízí navzdory kompaktnějším rozměrům vozu vcelku mnoho místa. Již v základu je tu 602 litrů, což opravdu považuji za velice slušný výsledek. Po sklopení zadních sedadel se objem pro zavazadla zvětší až na 1650 litrů. Například proti lídrovi v této třídy Škodě Octavii ztrácí 90 litrů. Trochu na škodu je výrazný schod, který po sklopení zadních sedadel vznikne, zároveň lacině působí dno zavazadlového prostoru. Nevypadá jen lacině, ale též křehce.

Celkově je interiér třetí řady i30 velice povedený a opravdu působí luxusním dojmem. Tady má Hyundai velké plus. Jen je škoda těch pár horších plastových dílů viz výše.

Hyundai i30 Combi 1.4 T-GDI DCT | foto: Martin Schneider

Pohonné ústrojí:

V testované i30 se nachází pro karosářskou verzi kombi vrcholný benzínový motor. Je jím řadový čtyřválec o objemu 1353 ccm. Díky přeplňování turbodmychadlem poskytuje výkon 103 kW (140 koní) při 6000 ot./min a točivý moment 242 N.m. s vrcholem mezi 1500 - 3000 ot./min. Motor je opravdu pěkně vyladěný a je radost využívat jeho potenciál. Řekl bych , že tato pohonná jednotka mě opravdu baví. Přes 7stupňovou automatickou převodovku DCT pohání kola přední nápravy obuté do pneumatik o rozměrech 225/45 R17. 

Pojďme se podívat na převodovku trochu blíže. Jedná se o dvouspojkovou 7 stupňovou automatickou převodovku s 3 jízdními režimy: Normal, Sport, Ecco.Převodovka DCT se svým charakterem spíše hodí pro klidnou jízdu, kdy dokáže využívat kroutící moment motoru v nižších otáčkách tak brilantně, že jsem měl občas pocit , že převodovka má pouze jeden rychlostní stupeň. V režimu Eco bežně drží motor 1800 ot./min. Ovšem slabší stránka převodovky se projeví tehdy, pokud se při klidné jízdě snažíte prudce zrychlit , při předjížděcím manévru, né že by převodovka neuměla rychle podřadit, ovšem spíše jí déle trvá než se rozhodne pro „kick down“ a podřadí o více než jeden stupeň dolů. I v režimu Sport nefunguje vyloženě ideálně "sportovně", má občas problém rychle „vymyslet“, kterou rychlost použije. Chválím ale použití pádel pod volantem, v režimu Sport je to vcelku milý pomocník , když převodovce pádlem napovíte , který převodový stupeň zrovna bude ideální použít na výjezdu ze zatáčky. Ovšem tento kombík rozhodně nemá sportovní ambice a ani k nim nebyl stvořený. Pro každodenní ježdění s rodinou je převodovka výborná.

Hyundai i30 Combi 1.4 T-GDI DCT | foto: Martin Schneider

Jízda:

i30 kombi má velice schopný podvozek, není tak houpavý jako známe např. z Francie, ale je spíše pevněji naladěný, ovšem to neznamená , že by z vás na klasické české rozbité okresce vymlátil duši. Naopak , perfektně filtruje nerovnosti , výmol s karoserií téměř nehne , jen slyšíte zadunění od podvozku. Tady si Hyundai dal opět záležet a jasně dává najevo , že podvozky prostě umí. Ovšem má to háček ! Odhlučnění tak perfektního podvozku je opravdu tragické , zejména pak hluk od odvalujících se kol zadní nápravy je velice nepříjemný a do kabiny vozu proniká až moc silně. Tento fakt mne velice zklamal a nebojím se říci , že tak povedený vůz jako je i30 kombi 3. generace celkem dost degraduje. Přitom použít v dnešní moderní době perfektně tlumící materiály na podvozek vozu není jistě takový problém. Tady má Hyundai za mě velké mínus. Kromě nepříjemně rušivých zvuků od zadní nápravy je podvozek velice schopný a s vozem se dá jezdit dost svižně i na nekvalitním povrchu. 

Za zmínku stojí též výkonné brzdy, které vás vždy podrží, když špatně odhadnete rychlost a zatáčka se blíží sakra rychle. Tuto disciplínu má Hyundai zvládnutou na jedničku snad v každém modelu poslední doby. Já jsem z výkonu brzdových soustav vždy ohromen. Když i30 používá tak dobře naladěnou 1.4 s turbem (v novém modelu je nahrazena o deci větším a dle dostupných informací jede ještě o kus lépe), je fajn spolehnout se na silné brzdy. 

Hyundai i30 v této motorizaci je zároveň rodinný kombík, který umí být výborný společník na výletech s rodinou, a když vás to chytne , dokážete na okreskách potrápit konkurenční vozy se silnějším motorem.

Spotřeba:

Při klidném tempu mimo město se dá jezdit s i30 1,4 T-gdi za 6 litrů Naturalu 95 na 100 km. Při svižnějším cestování , kdy se člověk vyloženě nehlídá, nám displej palubního PC ukáže 8 litrů a výsledný průměr za dobu mého týdenního testu byl 7,4 litru na 100 km. Ovšem často jsem využíval potenciál motoru a pohyboval se po Praze, kde automatická převodovka spotřebu dokáže dost zvednout. Každopádně vás i30 kombi s touto pohonnou jednotkou rozhodně nezruinuje co se nákladů na palivo týče.

Cena:

Tento vůz i30 kombi 1.4 T-GDI DCT ve výbavě All Inclusive získáte za 589 990 Kč , ovšem nyní Hyundai nabízí akční cenu se slevou 65 000 Kč, tudíž vás vyjde na konečných 524 990 Kč. Což si myslím je perfektní cena za tak bohatou výbavu, schopné jízdní vlastnosti a design vozu.

Hyundai i30 Combi 1.4 T-GDI DCT | foto: Martin Schneider

Závěr:

Hyundai i30 kombi 1,4 T-GDI DCT je příjemným parťákem pro každý den. Je to vůz, který si na nic nehraje a dělá sympaticky a dobře přesně to, co od něj člověk čeká. Dokáže být příjemný společník jak na cestě do Chorvatska, tak i po cestách českou krajinou nebo při svižnější jízdě po okreskách, když má řidič „závodní“ choutky. Testovaný Hyundai je takové univerzální řešení jednoho auta do rodiny, kde manželka ocení automatickou převodovku a velikost zavazadelníku a pána tvorstva potěší potenciál podvozku a motoru T-GDI. Hyundai i30 nás v redakci velice baví a rozhodně ho můžeme jen doporučit.

Plusy:

- motor

- podvozek + brzdy

- silné Bi-LED reflektory

- výbava

Mínusy:

- hluk od podvozku

- převodovka úplně nezvládá svižný styl jízdy

- lacinné plasty kolem 

Zobrazit fotogalerii (24 fotografií)