TEST: Nissan Qashqai 4x2 1.6 dCi Tekna - Oblíbenec v druhém vydání

Japonský kompaktní crossover k nám zavítal v efektním bílém laku karoserie a bohužel jen s pohonem jedné, konkrétně přední nápravy. Druhá generace modelu s názvem, jenž je peklem pro každého redaktora, nás i tak příjemně překvapila a my jsme se nemohli dočkat, jak si v průběhu testovacího týdne povede. Navíc, naftová jednotka pod kapotou o objemu 1.6 litru slibovala, že v průběhu testovacího týdne nás vůz "nesežere". 

Vzhled

Předešlá generace byla hodně zábavná, v terénu se taktéž neztratila ale co se týče vzhledu, tam se názory v oblíbenosti dosti lišily. Nová generace si z toho vzala ponaučení a výsledek vidíte sami. Krásné křivky karoserie s prvky dynamičnosti, nepatrně větší rozměry karoserie a také 19 palcová litá kola, to vše a mnohem víc dělá z nového Qashqaie hodně pohledný vůz a spousta konkurentů by se od něj mohlo učit. 

Nejvíce mě osobně na novém Nissanu zaujaly prvky, jako je trojdílná maska chladiče s chromováním, ostře vypadající přední světlomety, jenž v našem případě byly bi-xenonové a za doslova "sexy" se dá považovat i zadní část, na kterou jsem se v průběhu týdne nemohl vynadívat. Však posuďte sami z přiložených fotografií, zda se vám ostře řezané křivky Qashqaie líbí, či nikoliv. 

Interiér a výbava

Velké změny se u testovaného Nissanu odehrály nejen zvenčí, ale také uvnitř.  Jak spousta z vás ví, obecně jsou interiéry japonských vozů někdy opravdu zastaralé a ještě dnes se najdou značky, které v roce 2014 dávají najevo svým majitelům dávná 90. léta.  Druhá generace Qashqaie se snaží svým lepším zpracováním dílů a pohlednějšími ovladači dokázat, že i japonský vůz se dokáže v interiéru přiblížit evropské konkurenci. O tom, zda se mu to povedlo či nikoliv, to posuďte sami, dle našeho názoru šel Nissan kupředu a Qashqai se nemá vůbec za co stydět! 

Palubní deska je přehledná a jednoduchá, na středovém panelu je umístěna dotyková obrazovka informačního systému, která má hodně příjemný design. Rychlost systému však má své mouchy a stále je co dohánět, jeho ovládání je ovšem jednoduché a i to se počítá. Další výtku bych si neodpustil k tříramennému multifunkčnímu volantu, jehož střední část je prostě moc „roztažená“, zkrátka volant působí na dotyk dosti příjemně ale koukat se na něj moc nedá.

Co se týče prostoru pro posádku, tam se Nissan u další generace Qashqaie snažil jak to jen šlo, protože první generace se bohatým prostorem moc chlubit nemohla, respektive v přední části to ještě šlo, ale vzadu to byla pro větší pasažéry katastrofa. Nový Qashqai se z toho náležitě poučil a prostornost zde konečně nechybí.  Na předních sedadlech má i řidič vyššího vzrůstu dostatek místa ve všech ohledech, což platí i o místě spolujezdce. Při přesunu na zadní řadu sedadel a posazení se „sám za sebe“ mi pak stále zbylo dost místa pro moje kolena. Vzadu je místa nad hlavami o něco méně, ale bez problému sem pohodlně posadíte dvě osoby do výšky 185 cm. 

Námi vybavený Qashqai nesl pořádnou porci výbavy, ve které nechybělo snad vůbec nic. Bi-xenonové světlomety, asistent rozjezdu do kopce, bezdotykové odemykání a zamykání a nebo systém varování před vozidlem ve slepém úhlu. Specialitou systému Nissan Connect je dokonce i několik kamer kolem vozu, které dokáží při couvání a nebo i běžném parkování, zobrazit pohled na vůz z ptačí perspektivy, což se nám v redakci moc líbí a smysluplnost tohoto prvku výbavy je rozhodně na místě. 

Jízdní dojmy

Pod kapotou testovaného Nissanu se ukrývala naftová pohonná jednotka o objemu 1.6 dCi s výkonem 130 koní a s 320 Nm točivého momentu, se kterým pracuje standardně šestistupňová manuální převodovka, za příplatek lze ovšem dokoupit automat. Bohužel, jak nadpis testu napovídá, v našem případě šel výkon jen na přední nápravu, takže do hrubějšího terénu jsme se raději neodvážili. 

Dynamika je s tímto motorem poměrně slušná, to samé však platí i o spotřebě. První polovinu týdne jsme Qashqai nijak moc nešetřili a musíme uznat, že 130 koní s ním dokáže pěkně hnout. Motor musíte ideálně vytočit někam k 1800 – 2000 ot/min, pak se dostaví turboefekt a vůz začne hodně dobře zrychlovat. Překvapením byla i jízda na dálnici, kdy ve 130 km/h motor točí něco málo kolem 3 tisíc otáček za minutu a ani do prudkého kopce se nijak moc nezadýchal a stále a ochotně zrychlovat.

Koho zajímá spotřeba, ten by měl vědět, že v případě ostrého zacházení se dá dostat ke hranici 7 litrů na 100 km, to už ale chce opravdu tvrdou nohu na plynu. Na opačném spektru je normální až úsporná jízda, ve které s Nissanem běžně plujete po komunikacích a nikam se neženete. V ten okamžik se nám auto odměnilo výbornou kombinovanou spotřebou 5,3 litru na 100 km.

Jízdní dojmy z nového Qashqaie jsou za ten týden výborné, jeho podvozek je naladěn na tužší notu, ale přitom přejezd nerovností prakticky nedá znát a pokud chcete uslyšet ránu od podvozku, která vás pořádně naklepe, je potřeba projet opravdu velký a hluboký výmol. A pozor, to stále hovoříme o voze, co má nazuté 19 palcové ráfky, takže o to víc je Nissanu z naší strany směřována pochvala. Auto velice dobře drží stopu, je agilní a řízení nám poskytovalo dostatek informací o tom, co se právě děje pod předními koly. Jako ideální shrnutí je vhodné napsat pro někoho možná bláznivou větu, kterou je ta, že v naší redakci se jedná o další pořádně zábavné rodinné auto.

Resumé

Dle našeho názoru se nový Qashqai rozhodně nemá za co stydět a jeho předchůdce na něj může být náležitě pyšný. Ve všem si zachoval své dříve vyhlášené kvality a co bylo u první generace nedokonalé, to vychytal jeho současný nástupce. Nový Nissan Qashqai se dá bez problémů doporučit těm, co hledají dynamický, praktický a přitom i dobře vybavený rodinný vůz, který za příplatek nabízí i pohon všech kol a navíc je radost ho řídit. 

Celkové hodnocení: 93 %