TEST Toyota GR Supra - naštvaný kříženec s manuální převodovkou

Úvod

Tradice Supry sahá až do šedesátých let, kdy Toyota vyrobila model 2000 GT. Na ni poté navázala Celica Supra, která je označována jako ta první generace – mk1 a to i přes to, že se jednalo primárně o Celicu. Následovala Celica Supra mk2 a jelikož byla úspěšná, tak třetí generace (mk3) byla již samostatným modelem s názvem Supra. Následovala čtvrtá generace mk4, kterou proslavil film Rychle a zběsile, kde s ní jezdil Paul Walker alias Brian O´Conner. Od té doby byla na plakátech v klukovských pokojích a získala tak neskutečně mnoho fanoušků. Ne všichni ovšem pozitivním způsobem přijali generaci aktuální (mk5) a to právě z důvodu fúze s BMW. Všechny tyto modely ovšem charakterizuje totožná koncepce - řadový šestiválec vpředu, dlouhá kapota, malá kabina a pohon zadních kol.

Exteriér Design je dechberoucí, extravagantní, nadčasový a poutá opravdu dost pozornosti. Japonské geny se zde nezapřou a naživo vypadá vůz opravdu skvěle. V předu jsou agresivně tvarované přední bi-LED světlomety, které když spatříte ve zpětném zrcátku způsobí to, že se radši budete klidit z cesty. Z bočního pohledu nejvíce vyplyne dlouhá kapota a subtilní kabina vzadu, která se svažuje k decentnímu „duck tailu“ (křídlu). Skvěle taktéž vypadají litá 19 palcová kola, za kterými se schovávají veliké brzdy s červenými třmeny.

Přední pneumatiky mají rozměr 255/35/R19 a ty zadní dokonce 275/35/R19. Co ovšem trochu zamrzí je veliké množství falešných mřížek a „nádechů“. Zadní část vozu je naprosto skvostná. Světla jsou hezky zamračená a obří výfuky pod nimi dávají jasně najevo, že půjde o pořádného hrubiána. Pocházejí z firmy Remus a zvuk linoucí se z nich je hutný a podtrhuje tak sportovní charakter vozu. Mezi nimi je diodová mlhovka, která se inspirovala například vozy formule 1.

Rozměry – 4379/1854/1292/2470 mm (délka, šířka, výška, rozvor)

Hmotnost – 1548 kg (automat má 1570 kg)

Interiér

Uvnitř je podobnost s německým sourozencem znát, což je ale dobře, protože BMW zkrátka interiéry umí. Skalní příznivci Supry budou mít asi problém, ale upřímně, kdyby byl interiér převzatý z jakékoliv jiné Toyoty, nebude tak dobrý. Mám na mysli jak ergonomii s infotainmentem, tak použité materiály a dílenské zpracování.

Sedadla jsou pro hubenější jedince velmi dobrá. Jsou elektricky ovládaná a sedadlo řidiče má i dofuk bočnic, ocenil bych však o něco lepší podporu v oblasti ramen. V oblasti boků však poskytují solidní boční vedení a ani dlouhé cesty tak nejsou nekomfortní. To ovšem někdo, kdo má mohutnější postavu tvrdit pravděpodobně nebude. Sedí se hezky nízko, ale ocenil bych o trochu delší sedák.

Pokud máte BMW, budete tu jako doma a ovládání bude naprosto intuitivní. Pokud jste ovšem nikdy BMW neřídili, tak budete chvíli zjišťovat, jak se vůz ovládá, ale jakmile ten systém pochopíte, tak nebudete chtít nikdy nic jiného. Z ergonomického hlediska je interiér skvělý a promyšlený. Veliká pochvala se line také ke zpracování a použitým materiálům.

Prostornost a odkládací prostory? Asi už tušíte, že to u dvoumístného kupé nebude ta nejsilnější disciplína. A tušíte správně. Kolem sebe máte auto a jen pár odkládacích prostorů pro telefon, peněženku či kafe. Vzadu je celkem slušný zavazadelník o objemu 290 litrů, který ovšem není od kabiny nijak oddělený, takže dost slyšíte cestující předměty v něm. Další nevýhodou malé kabiny je horší výhled a to jak vpřed, kde vám ve výhledu lehce překáží mohutné A sloupky a středové zrcátko, tak výhled šikmo vzad. Je třeba dvojnásobně hlídat mrtvé úhly.

Jízda

Se Suprou jsem již v minulosti týden jezdil, takže jsem si velice rychle připomněl poměrně pohodlný podvozek v normálním režimu a ne příliš zdařilý volant. Adaptivní tlumiče odvádí skvělou práci. Vůz je pohodlný a tuhý, takže ani denní dojíždění do práce po městě nebylo žádným utrpením. Odhlučnění je rovněž slušné, bavíme-li se o legálních rychlostech. Dále je v nabídce ještě režim Sport, který je možné individualizovat. Já preferuji podvozek i přes lehké náklony karoserie v normálním měkčím režimu (vzhledem ke stavu českých silnic), tužší řízení a co nejrychlejší odezvu od plynového pedálu. Přenosu točivého momentu na vozovku dost pomáhá samosvorný diferenciál.

Vyrazil jsem do Jeseníků na tamní okresky a bylo to jednoduše boží. Přeplňovaný motor má síly na rozdávání, manuální převodovka s přesnými krátkými dráhami řidiče perfektně vtáhne do děje a vše ještě doplňuje famózní výfukový systém Remus. Ten však dokáže být poněkud dunivý a otravný při delší dálniční cestě, kdy budete raději preferovat i díky kratším převodům předpisové tempo. Na suchém povrchu je jízda opravdu rychlá a díky rozložení hmotnosti v poměru 50:50 a vysoké tuhosti karoserie celkově stabilní a přesná. Nedotáčivost je zde téměř minimální a můžete si užívat lehké pohození zadkem na výjezdu ze zatáčky. Situace se mění na mokru, kdy se po vypnutí kontroly trakce stává ze Supry nebezpečný stroj, který je díky krátkému rozvoru poměrně neposedný. Je potřeba vědět, co děláte a mít rychlé reakce. Pakliže víte, jak na ni, tak si budete užívat opravdu krásné momenty, kdy zapomenete na veškeré starosti a stane se z vás zase to malé dítě, které miluje auta. 

Motor

Pod kapotou pracuje přeplňovaný řadový šestiválec o objemu 3,0 litru, který je kombinovaný s povedenou manuální 6 stupňovou převodovkou. Motor pochází z BMW, ale Toyota si do motoru vložila svou upravenou řídící jednotku. Na papíře stojí výkon 250 kW (340 koní) a 500 Nm, ale realita je mnohem lepší. Sériovou Supru měřilo několik lidí na „brzdě“, kde se ukázalo, že dosahuje reálného výkonu kolem 380 koní. Výkon je opravdu slušný, což dokazují i čísla – akcelerace na stovku zabere jen 4,6 vteřin a zastaví se až u omezovače, který je nastaven na 250 km/h. Verze s automatem akceleruje o tři desetiny rychleji.

Reakce na plyn je ve sportovním režimu okamžitá, zátah je lineární a téměř bez „turbo-díry“. Vyzdvihnout je nutné také famózní zvuk motoru, který se line z výfukového systému od značky Remus. Nádrž pojme 52 litrů, což vám bude stačit na ujetí 500 kilometrů, pokud se budete hlídat a nebudete divočit. My jsme si vůz užívali každým okamžikem, takže jsme většinou měli kombinovanou spotřebu kolem 12 – 15 litrů. Bylo to sice těžké, ale pár jízd jsme dali i v „eko tempu“ a zde jsou naměřené hodnoty:

Město: 9 - 11 litrů

Kombinovaná: 8,8 l

Dálnice (130km/h): 8,5 l

Okresky: 7 - 8 l

Ceny

Základní Supra se čtyřválcem je označená jako verze „Dynamic“ a může být Vaše za 1 285 000 Kč. Připlatit můžete dvě položky, barvu za 22 500 Kč a Sport paket za 80 000 Kč, který bychom určitě doporučili. Jeho součástí jsou adaptivní tlumiče, lepší brzdy a aktivní sportovní diferenciál. Čtyřválec má sice „jen“ 190 kW (258 koní a 8st. automat ZF), ale za to je o podstatných 100 kg lehčí, což není málo.

Námi testovaný vrchol nabídky s názvem „Executive“ stojí 1 835 000 Kč (stejně jako automat) a připlatit můžete pouze za barvu, vše ostatní je již v ceně obsažené. Oproti levnější verzi navíc disponuje například prémiovou audio soustavou JBL či 19 palcovými koly.

Závěr

Supra s manuálem je záležitost, kterou ocení každý, kdo má rád auta. Jedná se o krásné kupátko s famózním designem, které je doplněno o špičkovou technologii pocházející od BMW. Tato fúze má za následek vznik jednoho z nejlepších sporťáků současnosti a jsem strašně rád, že si ji stále můžete koupit.

Zpět k otázce z úvodu - je manuál lepší, než automat ZF? Bohužel na tuto otázku nedokážu odpovědět. Obě jsou totiž úžasné a bude záležet jako vždy na prioritách každého. Manuál je v dnešním světe výjimečnější a ještě o fous více „petrolheadský“, nicméně automat ZF patří ke špičce a zpříjemní každodenní život a i při sportovní jízdě funguje fantasticky. Já osobně bych si asi musel hodit korunou. Toyota GR Supra s manuálem si odváží stejně, jako ta s automatem - 9,5/10 bodů.

Plusy

Design

Zvuk

Motor

Tuhost

Podvozek

Převodovka

Fun factor

Interiér

Minusy

Horší výhled z vozu

Falešné mřížky/nádechy

Volant