Test Honda Monkey 125, zábavný parťák pro ty, kteří se neberou vážně

Jak šel čas

Model Honda Monkey je pravděpodobně známý zejména jako výrazná ikona 70. let minulého století, světlo světa však poprvé spatřil již v roce 1961. Tento stroj původně disponoval motorem o zdvihovém objemu 49 cm3 a byl vyvinut jako dětská hračka pro zábavní park Tama Tech v Tokiu. Byl však natolik úspěšný, že vznikla i silniční verze, která se v roce 1963 začala vyvážet do Ameriky a do Evropy. Ta se vyznačovala výraznou chromovanou nádrží, sklopnými řidítky a napevno zabudovanými koly o průměru 5 palců.

Za svou oblibu model vděčil roztomilému designu, který si každý ihned oblíbil, malým rozměrům a mimořádně nízké hmotnosti — díky čemuž si mohl majitel s motocyklem ve městě užít spoustu zábavy. Do roku 1969 se kola motocyklu zvětšila na 8 palců a od roku 1970 se model stal ještě oblíbenějším díky využití rychle demontovatelných vidlic, díky kterým jej bylo možné naložit do zavazadlového prostoru malého automobilu.

Zlomovým v historii modelu Monkey byl rok 1978. Motocykl získal nový vzhled s nádrží ve tvaru kapky a stal se mimořádně oblíbeným mezi zástupy řidičů obytných vozidel, kteří hledali praktický dopravní prostředek použitelný poté, co s obytným vozem někde zaparkují. A právě tehdy si vyzývavý model Monkey získal místo v miliónech srdcí; se svou třístupňovou převodovkou a odstředivou spojkou (pro jejíž ovládání nebylo zapotřebí „tradičních“ motocyklistických dovedností) poskytl miliónům jezdců první zkušenosti s otočením plynové rukojeti u jednostopého motorového vozidla.

A protože byl tak zábavný a tak snadno ovladatelný, sehrál při popularizaci motocyklů mezi širokou veřejností pravděpodobně větší roli, než jakýkoliv jiný stroj. Se svými tlustými koly, „opičími“ řidítky, drobnou palivovou nádrží a velkým měkkým sedlem, patří Monkey nezaměnitelně do své doby, ale – kromě náklonnosti, kterou k němu jeho majitelé chovají – je zároveň i nadčasový.

V roce 2018 se model Monkey znovu vrátil. Zcela nový, inspirovaný původním originálem (ale zároveň praktický a zábavný 125cm3 motocykl vhodný pro 21. století) oživil evropské silnice. Do roku 2022 model Monkey vstupuje s vylepšeným motorem, větší převodovkou, pohodlnějším odpružením, zcela novou barvou a drobnými zlepšeními, která ještě více zvyšují jeho atraktivitu i každodenní použitelnost.

Vzhled

Máme před sebou zbrusu novou Hondu Monkey. Svým vzhledem jasně odkazuje na legendární opici, ale je jaksi větší. Přirovnal bych to k vozům Mini. Mini mr. Beana bylo opravdu velmi malé a roztomilé. Mini z roku 2001 vzniklé pod taktovkou BMW bylo stále malé, ale proti originálu přeci jen znatelně větší.

Přesně tak je to i v případu nové Monkey. Namísto 8palcových koleček tu máme "velká" 12palcová kola obutá do hrubých enduro pneumatik. Samozřejmě nechybí rozměrné pohodlné sedadlo pro jednu osobu, a opičí řidítka byla nahrazena rovnými.

Celkově hodnotím vzhled pozitivně. Během testu jsem Monkey parkoval pod střechou v přilehlé pasáži a když jsem šel okolo, častokrát jsem postřehl kolemjdoucí, jak se zastavují a s úsměvem ve tváři si opičku prohlížejí.

Motor

Malá Honda je vybaven novým, SOHC dvouventilovým, vzduchem chlazeným motorem, o objemu 124 cm3 (který je odvozen od agregátu použitého u MSX Grom), jenž se vyznačuje vrtáním 50 mm, zdvihem 63,1 mm a kompresním poměrem 10,0 : 1. Maximálního výkonu 6,9 kW motor dosahuje při 6 750 ot./min., přičemž nejvyšší hodnota točivého momentu činí 11 Nm při 5 500 ot./min. Motor spolupracuje s pětistupňovou manuální převodovkou a zadní 12palcové kolo pohání prostřednictvím řetězu.

Jedeme

Usedám na pohodlné sedlo malé motorky a startuji startérem, nakopávačka zde samozřejmě chybí. Chvíli je slyšet zvýšený volnoběh, který ale klesne ještě dříve, než si nasadím přilbu a rukavice. Řadím jedničku (klasika 1 dolů, ostatní nahoru) a pouštím spojku. K mému zklamání zabírá spojka až úplně nahoře, což mi vůbec nevyhovuje. Dále mi nevyhovuje digitální tachometr, který je za přímého světla absolutně nečitelný.

Motor o výkonu necelých 10 koní má slušný spodek s lineárním průběhem výkonu. Takže odpich z místa je takový, že mám Monkey s krátkým rozvorem tendenci zvedat se na zadní, jenže dále se už toho moc neděje. Osobně bych uvítal pár koní navíc.

Dojem z posezu a z ovládání motorky je překvapivě dospělejší, než bych čekal. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, poskládal jsem se na ni pohodlně a poté si připadal jako na běžném menším enduru.

Jízda po městě je skvělá. Lehká motorka má slušný zátah a skvěle se proplétá hustým provozem. Sice postrádá praktičnost skútru, avšak překonává ho stylem a zábavou za řídítky. Při jízdě po městě plném děr, dlažebních kostek a kanálů bych možná uvítal měkčí odpružení. Přes příčné nerovnosti motorka na tvrdém podvozku občas odskakuje.

Za městem je cítit výkonový deficit. Opičák slušně zrychluje asi do 70 km/h a pak už se mu moc nechce. Dva, tři koníci navíc by se moc hodili. Avšak když máte raději točivé silnice než dlouhé rovinky, i oněch devět a půl koníku stačí. Do zatáčky se vrhá radostně a mně až občas při pohledu na tachometr zatrnulo, jak rychle jsem ostrou zatáčku projel.

Kde se však Monkey cítí jako ryba na vyprahlé poušti je dle očekávání dálnice. Říká se, že dálnice je pro motorkáře mor a zde to platí dvojnásob. Ač má Honda v technickém průkazu maximální rychlost 91 km/h a umí se dostat až na nějakých 106 km/h, rozhodně to není něco, co by jste chtěli dělat. Od 80 km/h výše už je slyšet, jak se motor trápí. Jízda po dálnici, kde vás předjíždějí kamiony a vy sedíte na něčem o velikosti BMX kola, není nic moc.

Ač není Monkey prvoplánově enduro motocykl, není pro něj problém opustit asfalt a vydat se na nezpevněný povrch. Na nějaké skákání po motokrosových tratích to opravdu není. Ale po polní cestě k blízkému rybníku vás doveze bez jakéhokoliv zaváhání.

Honda Monkey je do určitých (nižších) rychlostí velice zábavná motorka. Největší zábava je ale u pumpy. Po prvních 130 ujetých kilometrech jsem raději zavítal k pumpě, abych pak třeba neztratil pojem o čase a prostoru a na rezervu nehledal nejnižší pumu. Dal jsme pustil do nádrže a ona hned vypla. Nejprve mi blesklo hlavou, že jsem pustily špatně vložil do nádrže. Avšak když jsem se podíval, byla plná až po okraj a na stojanu svítil odběr 1,89 litru. To odpovídá kombinované spotřebě 1,45 litrů na 100 km. A to je pecka. Co už ale není taková pecka je pořizovací cena. Ta je totiž 101 900 Kč.

Závěr

Honda Monkey 125 nabízí při malých rozměrech velkou dávku emocí. A to jak svým vzhledem, tak i jízdním projevem. Kromě emocí se může chlubit též skvělou spotřebou. Avšak cena přes 100 tisíc Kč je za motocykl, který navíc není moc praktický, docela hodně peněz.