Test Mercedes-Benz Vito 114 CDI Tourer RWD, parťák pro velkou rodinu

Důraz na praktičnost

Ač se jedná o střední karosářské provedení, nejedná se o žádného drobečka. Mercedes je dlouhý 5140 mm, šířka bez zrcátek je 1928 mm a na výšku má tento minibus s hvězdou ve znaku 1890 mm. Rozvor pak činí nemalých 3200 mm.

Karoserie vozu byla navržena s důrazem na co možná největší praktičnost. Je to v dobrém smyslu slova klasická "krabicoidní" dodávka, bez nějakých módních výstřelků, které by mohly být na úkor vnitřnímu prostoru. Přístup do interiéru je zde umožněn pěticí dveří. Vpředu se nachází klasické dopředu otevíratelné dveře, ty prostřední jsou posuvné a páté dveře se vyklápějí vzhůru. Za příplatek je možné dozadu objednat pro dodávky typické křídlové dveře.

Uvnitř

Uvnitř testované specifikace najde své místo celkem osm pasažérů včetně řidiče. Žádný z těchto osmi pasažérů si nemůže stěžovat na nedostatek místa, kterého je ve všech směrech více než dost. Zadní sedadla jsou navíc sklopná, posuvná či zcela vyjmutelná, což dělá z Vita velice variabilní automobil.

Místo řidiče nezapře svůj původ v užitkovém voze. Všude okolo jsou tvrdé plasty, zastaralé analogové budíky a malý displej navigace. Ale vzhledem k pořizovací ceně a užitné hodnotě jsem ochotný nad těmito detaily přihmouřit oko.

Pokud jde o ergonomii umístění ovládacích prvků, pak na tom Vito, až na pár Mercedesích výstřelků, není vůbec špatně. Mnoho funkcí obstarají tlačítka na multifunkčním tříramenném volantu. Při volbě ovládání klimatizace a topení padla správně volba na intuitivní otočné ovladače. Chválu si také zaslouží díky vysokému posezu dobrý výhled ven z vozu.

Pod kapotou

Pod kapotou testovaného Vita Tourer 114 CDI se nachází přeplňovaný vznětový čtyřválec o objemu 1950 ccm. Ten je v našem případě naladěný na výkon 100 kW (136 koní) při 3800 ot./min. a točivý moment má své maximum 330 N.m. v rozmezí od 1200 do 2400 ot./min. Motor spolupracuje se sedmistupňovou automatickou převodovku, skrze ní pohání kola zadní nápravy.

Jak se s Vitem žije?

Po usednutí za volant testovaného Mercedesu si připadám, jako bych se vrátil časem o pár let zpět. Ony použité materiály ne zcela odpovídají standardům a nárokům dneška. Navíc v případě vozu s třícípou hvězdou ve znaku. Ale jak jsem se již zmínil, v tomto typu vozu se dá použití těchto materiálů akceptovat. Co mě osobně ale přijde již přes čáru, to je hodně starý, ošklivý plastový klíč, který se musí stále strkat do zapalování.

Pojďme se podívat na oněch pár ergonomických výstřelků, které jsou sice pro vozy Mercedes-Benz typické, ale člověka neznalého věci mohou zaskočit.

Parkovací brzda: takzvaná "ručka" u Mercedesu je spíš "nožka". Parkovací brzda se aktivuje sešlápnutím malého pedálu zcela vlevo dole. Její povolení má na starost táhlo, které se nachází kousek nad pedálem. Zní to jednoduše, ale ne každý může toto řešení bez prostudování návodu najít. Není to tak dlouho, co mi volal kamarád právě s dotazem na "ruční" brzdu. Měl první směnu v nové práci jako kurýr na vozech Mercedes-Benz Vito. Vůz přebíral na parkovišti firmy. Toto parkoviště bylo zcela rovné a tak bylo Vito proti ujetí zajištěno pouze zařazeným rychlostním stupněm. Tady tady ještě vše v pořádku, jenže problém nastal hned u prvního klienta. Kamarád s Vitem zastavil v prudkém kopci, kde pouhý zařazený rychlostní stupeň vůz neudržel na místě a proto musel kamarád stát neustále na brzdě. Po chvíli hledání mi zavolal s dotazem, zda se trochu vyznám v Mercedesech, že zaparkoval v kopci a teď křečovitě stojí na brzdě a nemůže ven z vozu. Po mé asi 5 sekundové instrukci našel parkovací brzdu v podstatě okamžitě.

Volič automatické převodovky: ten se nachází u Mercedesů pěkně po americku vpravo pod volantem. Pokud jezdíte jen v Mercedesu, pak je toto řešení vcelku bezproblémové. Avšak mě, který skáče z jednoho vozu do druhého, se občas stalo, že když začalo venku pršet, tak jsme místo aktivace stěračů vyřadil na netutrál.

Ovládání stěračů: jelikož vpravo pod volantem je volič automatické převodovky, stěrače se ovládají stejnou páčkou jako blinkry, tudíž vlevo pod volantem.

Samotný jízdní projev bude vyhovovat klidnějším povahám. Dříve testované Vito s výkonem téměř 240 koní a točivým momentem 500 N.m. jelo jak splašené. Dnes popisovaný vůz s výkonem 136 koní a hmotností dvě tuny není žádný dravec. Ale díky dobře pracujícímu sedmistupňovému automatu nepůsobí Vito 114 CDi jako vyložený lenoch. Podvozek je měkčí, ale ne vyloženě houpavý. Díky tomu je jízda komfortní.

Jako bonus můžu zmínit spotřebu, která na konci týdenního testu byla více než přijatelných 7,2 litrů na 100 km. Při jízdě mimo město jsem se s velkou těžkou krabicí dostal dokonce na hezký průměr 6,2 litru na 100 km.

Cena

Naše Vito se 100 kW motorem spojeným s automatickou převodovkou lze pořídit za 829 000 Kč bez DPH. Když k ceně přidáme i daň z přidané hodnoty, pak nám konečná částka za vůz stoupne téměř na rovný milion, konkrétně na částku 1 003 090 Kč.

Závěr

Až na pár ergonomických výstřelků, na které se dá zvyknout, a na užití materiálů v interiéru, je Mercedes-Benz Vito 114 CDI příjemným parťákem početné aktivní rodiny. Její členy pohodlně převeze i na delší vzdálenosti a s nimi se do vozu vejde i veškeré vybavení, které k aktivnímu trávení volného času potřebují.

Plusy:

- vnitřní prostor

- cena vs. užitková hodnota

- pohodlná jízda

Mínusy:

- horší plasty v interiéru

- zastaralý infotainment

- svérázná ergonomie ovládacích prvků

Typ motoru:

Přeplňovaný R4

Palivo:

Nafta

Zdvihový objem:

1950 ccm

Výkon:

100 kW (136 k)

Točivý moment:

330 N.m.

Převodovka:

A7

Poháněná kola:

Zadní

Délka:

5140 mm

Šířka:

1928 mm

Výška:

1890 mm

Rozvor:

3200 mm

Zavazadlový prostor:

 od 990 litrů

Provozní hmotnost:

2370 kg

V-max:

183 km/h

0-100 km/h:

13.5 s

Spotřeba

7,2 l / 100 km