Pojďme se dnes podívat na test u nás velice oblíbené Škody Kodiaq s naftovým dvoulitrem, manuální převodovkou a náhonem na všechna čtyři kola. Má vůbec nějaké nedostatky?
Exteriér
Největší škodovácký medvěd s rozměry 4698 × 1882 × 1655 mm působí na pohled daleko větším dojmem, než jak velký opravdu je. Vždyť třeba taková nová Octavia má na délku 4689 mm, což je jen o 9 mm méně a Superb, vlajková loď tuzemské automobilky, je s délkou 4862 mm dokonce o 164 mm delší než Kodiaq.
Dalo by se ke vzhledu Škody Kodiaq napsat něco, co by jste ještě sami nevěděli? Myslím si, že se mezi námi snad nenajde nikdo, kdo by Kodiaqa ještě na vlastní oči nikdy neviděl. Je jich tolik, že je k vidění téměř na každém kroku. Mě osobně se Kodiaq líbí, i když osobně bych volil jinou barvu než bílou.
Interiér
Interiér Kodiaqu je stejně jako u většiny vozů koncernu VW trochu nudný - bez módních výstřelků, ale zato používá kvalitní materiály a jeho zpracování je na jedničku. Sází na dvojici displejů. První slouží jako přístrojový štít s celkem širokou možnostimí uzpůsobení jeho vzhledu. Je dobře čitelný a přehledný. Druhý, který je zabudovaný do středu palubní desky slouží jako infotainment. Jeho rozlišení je také na jedničku, jen rychlost odezvy je trochu slabší. Moc se mi líbí, že je tento displej zabudovaný do středu palubní desky a není násilně dodělán na jeho vrcholu.
Prostoru je v Kodiaqu dle očekávání hodně. V prvních dvou řadách sedadel je místa ve všech směrech více než dostatečně. Ve druhé posuvné řádně sedadel není problém dát nohu přes nohu. Třetí řadu sedadel leze označit jako nouzovou. Pokud je prostředí řada sedadel úplně vzadu, v té třetí je možné odvézt maximálně děti předškolního věku. Já se svými 181 cm jsem se tam namáhavě poskládal pouze, když byla sedadla druhé řady úplně vepředu, to pak ale ani na nich není mnoho místa pro nohy.
Zavazadlový prostor má v 7 místem uspořádání objem 270 litrů. Při sklopení třetí řady se zavazadlový prostor zvětší na objem 650 litrů. Po sklopení i prostředí řady se do Kodiaqu dá naskládat až úctyhodných 2065 litrů zavazadel.
Pohonná jednotka
Pod kapotou testovaného Kodiaqu se nachází oblíbený přelomový naftový čtyřválec o objemu 1968 ccm, jenž je naladěn na výkon 110 kW (150 koní) mezi 3500 až 4000 ot./min. a točivý moment měl své maximum 340 N.m. v rozmezí 1750 až 3000 ot./min. Síla naftového motoru putuje prostřednictvím 6 stupňové manuální převodovky primárně na přední kola. V případně ztráty adheze se automaticky připojí i kola zadní.
Jízda
Co se jízdy týče, musím přiznat, že prvních pár kilometrů bylo zklamání. Jízdní dynamiku jsem vzhledem k velikosti vozu neočekával na úrovni hot-hatche, ale přeci jen jsem tak nějak očekával, že 2.0 TDI od VW bude mít příjemný zátah v přívětivě využitelném rozsahu otáček. Bohužel motor je ve spodních otáčkách úplně jalový a tupý. Opravdu nevím, kde je těch 340 N.m. od 1750 ot./min. Když jsem špatně pracoval s plynem a spojkou, měl motor dokonce tendenci zdechnout. Což se mi 2x stalo. Jednou na křižovatce, kde za to spíš mohl stop-start, který mi stopnul motor zrovna ve chvíli, kdy jsme se chtěl rozjet a podruhé, když jsem se rozjížděl ve sněhu a neodhadl zvýšený odpor. Jenže já vyzkouším téměř 50 aut za rok a proto si po pár metrech zvyknu téměř na každý průběh výkonu motoru a záběr spojky. Proto jsem nechal svézt známého, který jezdí starším blbuvzdorným benzínem. Tomu Kodiaq na jedné křižovatce chcípl 4x po sobě. Neříkám, že se s tím nedá jezdit, vše je o zvyku a o citu řidiče pro potřeby auta. Po pár kilometrech se s Kodiaem 2.0 TDI 110 kW dá jezdit bez problémů. Ale můj názor je ten, že v dnešní době by auto mělo poslouchat řidiče a ne řidič auto.
Když pomineme úplně mrtvý spodek motoru a naučíme se pracovat s plynem a spojkou, je Kodiaq moc příjemné auto. Podvozek na silnici je v rámci své třídy spíše tvrdší a i přes své rozměry se karoserie nijak výrazně nenaklání a nehoupe. Ale zároveň díky většímu kolům nehrozí překousnutí jazyka při přejetí větších děr, kterých se letos na silnicích vyrojilo víc, než hub po pořádném slejváku. Také jízda po dálnici je díky dlouze poskládané převodovce, skrze kterou motor ve 130 km/h točí na šestku, pouze 2200 ot./min a díky dobré hlukové izolaci velice příjemná. Co mě ale na Kodiaqu dostalo je snad nejlepší trakce, kterou jsme kdy zažil. Byl jsem o víkendu u známého (tehdy se to ještě smělo) a on mi říkal, že byl před pár dny s traktorem nahoře na zasněženém kopci a ke konci měl traktor "co dělat". Vzal jsem to jako výzvu a zasněžený kopec zkusil vyjet. Nejprve jsem si uřízl ostudu, když mi medvěd při rozjezdu chcípl. Ale pak se stalo něco, čemu bych nevěřil. Kodiaq vystřelil nahoru a za celou dobu ani neprohrábl. Z pozice za volantem nebylo poznat, zda jedu hlubokým sněhem do prudkého kopce a nebo jedu po suchém kvalitním asfaltu.
Ještě si dovolím zmínit škodovácké Simply Clever. Ve dveřích řidiče jsem našel deštník a ve dveřích spolujezdce byl pro změnu odpadkový koš s vyměnitelným pytlíkem. A co potěší především při parkování před obchodním centrem, je skutečnost, že při otevírání dveří "vyskočí" pogumovaná ochranná lišta. Takže ani Kodiaq, ale ani auto stojící vedle nedostane ránu od dveří.
Spotřeba
Začneme ve městě. Zde si Kodiaq řekne dle hustoty provozu v rozmezí mezi 6 litry při nočním příjezdu Prahou až po téměř 10 litrů při poskakování v ranní špičce. V průměru jsem ve městě jezdil za 7,9 litrů na 100 km. Při jízdě mimo město není problém ujet 100 km za 6,4 litrů nafty a při troše snahy jsme zvládl srazit průměrnou spotřebu na 5,8 litrů na 100 km. Měření spotřeby při jízdě po dálnici bylo testováno vícekrát. Při prvním pokusu hustě sněžilo a Kodiaq si tak nárokoval 8,6 litrů na 100 km. Při opakovaném pokusu, když se počasí umoudřilo, klesla spotřeba při ustálené rychlosti 130 km/h na přijatelných 7,4 litrů. Po celodenním ježdění, které obsahovalo i lehce terénní vložky, se průměrná spotřeba ustálila na 7,3 litrech na 100 km.
Cena
Škoda Kodiaq začíná se zážehovým motorem 1,5 TSI 110 kW (150 koní), manuální převodovkou, pohonem předních kol a základní výbavou ACTIVE na částce 716 900 Kč. Naopak nejzdařilejší je provedení se vznětovým motorem 2.0 TDI 147 kW (200 koní), automatickou převodovku DSG, pohonem 4x4 a výbavou STYLE. Takovéto provedení bez příplatkové výbavy přijde na 1 082 900 Kč. Naše testové provedení pak přijde na 972 900 Kč.
Plusy:
- prostorný interiér
- schopný pohon všech kol
- Simply Clever
Mínusy:
- výkon motoru ve spodních otáčkách
- nevyzpytatelný stop-start
Typ motoru:
Přeplňovaný R4
Palivo:
Nafta
Zdvihový objem:
1968 ccm
Výkon:
110 Kw (150 koní)
Točivý moment:
340 N.m.
Převodovka:
M6
Poháněná kola:
4x4
Délka:
4697 mm
Šířka:
1882 mm
Výška:
1655 mm
Rozvor:
2791 mm
Zavazadlový prostor:
270-650 litrů
Provozní hmotnost:
1751 kg
V-max:
196 km/h
0-100 km/h:
9,6 s
Spotřeba:
6,3 /4,8 /5,4 l/100 km
Tento týden se podíváme na zoubek zánovní Toyotě ProAce. Jedná se o 7 místnou dodávku v nejvyšší výbavě, která je levnější alternativou k Multivanu či Mercedesu třídy V. Mimo bohatou výbavu nabízí také solidní dynamiku i spotřebu a pořádnou porci praktičnosti. Má smysl sáhnout po starší verzi s nízkým nájezdem nebo se vyplatí připlatit si za zcela nové auto?
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.