Z aktuálního celosvětového socioekonomického průzkumu Mezinárodní federace historických vozidel FIVA, kterého se ČR zúčastnila, vyplývá, že tuzemští majitelé veteránů do svého koníčka investují v průměru 63.000 Kč ročně, což je poloviční částka proti světovému průměru. Zhruba 50.000 korun směřuje do údržby a provozu historických vozidel, zbytek majitelé utratí za účast na veteránských akcích a za další položky související s jejich koníčkem, například klubové poplatky.
Češi při koupi historického automobilu v roce 2019 v průměru zaplatili 346.000 Kč. Více než dvě třetiny koupí se ale realizovalo za méně než 270.000 Kč. U motocyklů byla průměrná částka 103.000 Kč a 64 procent nákupů bylo za méně než 81.000 Kč.
Ročně historický automobil v ČR ujede průměrně 770 km, u motocyklů to je 296 km, celosvětově 1413 km, respektive 878 km. Nižší ujeté kilometry v ČR jsou dány i nižšími dojezdovými vzdálenostmi souvisejícími s rozlohou země.
Vozový park historických vozidel se skládá z 51 procent z osobních automobilů, 35 procent tvoří motocykly, zbytek připadá na jiné typy, jako jsou mopedy, nákladní automobily, autobusy a vojenská vozidla. Průměrné stáří historických automobilů je 56 let, motocyklů 64 let. Mezi nejběžnější značky automobilů patří Škoda, Tatra, Mercedes-Benz a Fiat. Mezi motocykly to jsou Jawa a ČZ. Zatímco u vozů Škoda uvádí majitelé průměrnou hodnotu 276.000 Kč, u Tatry je to 797.000 Kč a u Jawy 111.000 korun. Přibližně 24 procent automobilů a 27 procent motorek je v původním stavu.
Více než 87 procent automobilů je registrováno pro silniční provoz, u motocyklů to je 76 procent. Historická vozidla jsou nejvíce používána pro organizované vyjížďky (50 procent) a pak pro individuální vyjížďky ve volném čase (44 procent). K běžnému provozu nebyla denně používána žádná historická vozidla.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.