Vyzkoušeli jsme školu smyku. Jak probíhá a co si z ní odnesete?

Ilustrační foto | foto: pixabay.com

Škola smyku je projekt, jehož cílem a smyslem je na základě teoretické a praktické přípravy zkvalitňovat a zdokonalovat úroveň řidičů, zlepšovat jejich řidičské a rozhodovací návyky, chování a jednání v silničním provozu a zvyšovat dovednost v krizových dopravních situacích. Centrum, které jsem navštívil je určeno pro řidiče a obyvatele území města Ostravy a euroregionu. Vytváří a nabízí prostor především pro uchazeče o řidičské oprávnění, instruktory autoškol, řidiče státních institucí, obchodních a distribučních společností, řidiče kamionů a autobusů, řidiče integrovaných záchranných systémů, ale i handicapované řidiče.

Vše začíná…

Připadám si tak trošku jako opravdový automobilový závodník před startem možná i důležité etapy. I v „depu“ (naší učebně) panuje lehká nervozita v oparu očekávání, co bude následovat. Instruktor Jakub nás mile vítá v učebně Centra bezpečné jízdy LIBROS v Ostravě.

Dozvídáme se několik aspektů bezpečné jízdy:

  • správná pozice opěradla pod úhlem 95 – 100°
  • ruce na volantu vždy v poloze „tři čtvrtě na tři“ (Ne! „za deset dvě“)
  • řešení nejčastějších krizových situací (přetáčivý a neotáčivý smyk, aquaplaning)
  • zásady krizového brzdění
  • pneumatiky a jejich podstata (kritická hranice pro jejich použití, DOT kód na pneumatikách…)
  • základy defenzivní jízdy

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti!

Po krátké přestávce se ve třech formacích přesouváme na polygon, kde následuje úvodní kolečko, převzetí vysílaček, následují poslední instrukce a pak už se jde bez milosti na věc.

Všichni mají vlastní vozy. Já jedu ve svém novém, od první chvíle zamilovaném autě Škodě Superb III Laurint&Klement a o to je strach větší.

Přijíždíme na první stanoviště – aquaplaningovou vanu, kde je naším úkolem zvládnout obávanou a právě velmi častou krizovou situaci. Pro dokonalé zajištění zaplavování plochy na potřebnou hloubku 30 mm je tato část povrchu výškově speciálně upravena. 4 segmenty pro dynamické impulsní plnění plochy vodou pro průjezd souvislou vodní vrstvou.

Zkoušíme bezpečně projet mezi kužely na nepřilnavém povrchu. Paradoxně zjišťuji, že „vana“ se 4 cm vody není pro mě až tak velký problém, ale objet kužely dle instrukcí našeho lektora Mirka se stává nepřekonatelné Stále volím nové varianty a stávám se tak zpestřením polygonu. Následně trénujeme krizové brzdění. Nečekaně se to stává problémem. Všichni se jakoby bojíme se do toho opřít vší silou. Ale poslední pokusy jsou o poznání lepší!

Opět jakoby v dokonalé formaci se přesouváme na kruhová kluznou plochu. Tady nás čeká bezpečný průjezd zatáčkou na povrchu se sníženou přilnavostí. Na kluzné ploše je totiž 36 ks trysek umístěných v mezikruží kruhové kluzné plochy napříč a 22 ks trysek umístěných vně kluzné plochy po obvodu středového mezikruží. Držím se dle rady pana Mirka co nejblíže vnitřní části okruhu. Auto krásně sedí „jako na kolejích“. Vůbec nemám strach, naopak užívám si jízdy i slalomu mezi kužely.

Na závěr zkoušíme naši reakční dobu řidiče na náhlou překážku. Prakticky to vypadá tak, že pokud se před námi náhle objeví polovina trysek, vyhýbáme se. Ale pokud všechny je potřeba co nejrychleji zabrzdit. Občas si připadám jako v myčce, ne vždy se to podaří dokonale.

Poslední, pro mě nejobávanější je smyková deska. Má údajně 6 ks trysek po obou stranách před nájezdem na zařízení a 2 ks trysek v úrovni zařízení pro vyvolání smyku. V těchto místech se odehraje, jak za chvíli zjišťuji, opravdová, ale bezpečná simulace a nácvik přetáčivého smyku. Zpočátku je pro mě obtížné na nic nemyslet a nezpomalovat před nájezdem na smykovou desku. Jízda od jízdy je lepší. A i já přestávám mít obavy a opět si jízdy užívám na maximum. Zafungoval instinkt, což je prý dle našeho instruktora Mirka nejlepší. Je důležitá rychlá reakce, nicméně hlavně plynule „jít smyku naproti“ – prostě otočit volantem naopak než „nás to vyhodí.“

Na tomto místě si uvědomuji, jak je fascinující sledovat své „kolegy“, kteří teprve před několika minutami absolvovali svůj první smyk v životě a náhle jezdí s každým dalším kolem lépe a lépe. Náš báječný instruktor sleduje počínání jednotlivých řidičů. S každým prohodí mezi jednotlivými jízdami pár slov a poradí, na co si dát pozor a co by šlo udělat lépe. Ano, je důležité dát na jeho rady a nebát se si to vyzkoušet.


Už to dnes končí?

Ano, končí. Pomalu, já s určitou dávkou hrdosti, se vracíme do našeho „depa“, kde nás čeká vyhodnocení a předání příslušných certifikátů. Jsem na sebe hrdá a v duch chválím organizátory a naše lektory. Byli skvělí, profesionální, báječní!

Zároveň si uvědomuji, že asi opravdu jako žena pociťuji vyšší míru odpovědnosti, respektu ke  krizovým situacím. Ale přesto chci vzkázat všem ženám: „Není se čeho bát! Pod dohledem zkušených a profesionálních lektorů a s pokorou to bravurně zvládnete!

Proč bychom tedy měli tento kurz absolvovat?

  • Investujeme tak do vlastního bezpečí
  • Získáme větší jistotu za volantem
  • Zdokonalíme a obohatíme své stávající řidičské dovednosti
  • Otestujeme a poznáme vlastností svého vozidla

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy