Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Naše automobily jsou vybaveny desítkami různých bezpečnostních systémů, které nám v případě nárazu mají zachránit život. Ten nejzákladnější a současně i nejdůležitější nás už ale chrání již od roku 1959 - samozřejmě že mluvíme o tříbodovém bezpečnostním pásu.
Prvním automobilem, který byl standardně vybaven tříbodovým bezpečnostním pásem, se stalo Volvo PV544 a ihned za ním následovalo Volvo Amazon. Těžko se potom můžeme divit, proč si Volvo tak dlouho drží pověst nejbezpečnějších vozidel na světě.
Za vynálezem bezpečnostního pásu, jak ho známe dnes, stál konstruktér Nilse Bohlina. Ten si sice svůj vynález nechal patentovat, ovšem patent byl vedený jako otevřený, takže ho mohl využít kterýkoliv zájemce ze světa. To vedlo k masovému rozšíření bezpečnostních pásů a tím i zvyšování bezpečnosti automobilů.
Již dříve se objevovaly ve světě dvoubodové bezpečnostní pásy, které si do automobilů našly cestu z letadel. Ty však byly nedostatečným řešením, neboť tělo držely pouze v úrovni pasu. Tříbodový bezpečnostní pás ale držel člověka jak v oblasti kyčle, tak v oblasti hrudníku. Tedy v místech, kde je tělo "nejpevnější".
Svou smysluplnost bezpečnostní pásy dokázaly poměrně rychle a v průběhu sedmdesátých let se z nich stal povinný doplněk snad všech nových automobilů, minimálně co se předních sedadel týče. Ani tříbodový pás vám však nemohl zachránit život, pokud jste ho neměli zapnutý. V následujících letech tak postupně docházelo i na zpřísňování legislativy týkající se použití pásů posádkou.
Například v tehdejším Československu bylo povinné poutání na předních sedadlech až od roku 1967 a to jen při jízdě mimo obec, v roce 1976 se mimo město musel poutat každý kdo měl pás a až od roku 1990 se lidé museli poutat i ve městech.
Základní princip tříbodového pásu přetrval až dodnes, ovšem díky rozvoji moderních technologií už zůstal stejný pouze pár přes naše tělo. Všechno ostatní podléhalo dalšímu vývoji a tak jsou nyní naše pásy vybaveny například předpínači , omezovači tahu, atd.
Například předpínač během nehody zajistí, že pás se posune do správné polohy a pevně tělo obejme. Naopak omezovač tahu poté ve správný moment tah pásu lehce uvolní, díky čemuž je lidské tělo zadrženo jemněji. To vše se ale odehrává během zlomků vteřiny.
Některé automobilky šly ale ve svém výzkumu ještě dál a například americký Ford jistou dobu experimentoval s bezpečnostními pásy obsahujícími airbag, díky čemuž by se tlak pásu na tělo rovnoměrněji rozložil.
Se stále stoupajícím zájmem automobilek o bezpečnost cestujících je však jasné, že vývoj bezpečnostního pásu ještě dlouho neskončí.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?