Naše automobily jsou vybaveny desítkami různých bezpečnostních systémů, které nám v případě nárazu mají zachránit život. Ten nejzákladnější a současně i nejdůležitější nás už ale chrání již od roku 1959 - samozřejmě že mluvíme o tříbodovém bezpečnostním pásu.
Prvním automobilem, který byl standardně vybaven tříbodovým bezpečnostním pásem, se stalo Volvo PV544 a ihned za ním následovalo Volvo Amazon. Těžko se potom můžeme divit, proč si Volvo tak dlouho drží pověst nejbezpečnějších vozidel na světě.
Za vynálezem bezpečnostního pásu, jak ho známe dnes, stál konstruktér Nilse Bohlina. Ten si sice svůj vynález nechal patentovat, ovšem patent byl vedený jako otevřený, takže ho mohl využít kterýkoliv zájemce ze světa. To vedlo k masovému rozšíření bezpečnostních pásů a tím i zvyšování bezpečnosti automobilů.
Již dříve se objevovaly ve světě dvoubodové bezpečnostní pásy, které si do automobilů našly cestu z letadel. Ty však byly nedostatečným řešením, neboť tělo držely pouze v úrovni pasu. Tříbodový bezpečnostní pás ale držel člověka jak v oblasti kyčle, tak v oblasti hrudníku. Tedy v místech, kde je tělo "nejpevnější".
Svou smysluplnost bezpečnostní pásy dokázaly poměrně rychle a v průběhu sedmdesátých let se z nich stal povinný doplněk snad všech nových automobilů, minimálně co se předních sedadel týče. Ani tříbodový pás vám však nemohl zachránit život, pokud jste ho neměli zapnutý. V následujících letech tak postupně docházelo i na zpřísňování legislativy týkající se použití pásů posádkou.
Například v tehdejším Československu bylo povinné poutání na předních sedadlech až od roku 1967 a to jen při jízdě mimo obec, v roce 1976 se mimo město musel poutat každý kdo měl pás a až od roku 1990 se lidé museli poutat i ve městech.
Základní princip tříbodového pásu přetrval až dodnes, ovšem díky rozvoji moderních technologií už zůstal stejný pouze pár přes naše tělo. Všechno ostatní podléhalo dalšímu vývoji a tak jsou nyní naše pásy vybaveny například předpínači , omezovači tahu, atd.
Například předpínač během nehody zajistí, že pás se posune do správné polohy a pevně tělo obejme. Naopak omezovač tahu poté ve správný moment tah pásu lehce uvolní, díky čemuž je lidské tělo zadrženo jemněji. To vše se ale odehrává během zlomků vteřiny.
Některé automobilky šly ale ve svém výzkumu ještě dál a například americký Ford jistou dobu experimentoval s bezpečnostními pásy obsahujícími airbag, díky čemuž by se tlak pásu na tělo rovnoměrněji rozložil.
Se stále stoupajícím zájmem automobilek o bezpečnost cestujících je však jasné, že vývoj bezpečnostního pásu ještě dlouho neskončí.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.