S výjimkou nepřetržitě měnitelné převodovky CVT, o níž si povíme později, je převodovka olejem naplněné kovové pouzdro, které obsahuje množství ozubených kol, hřídelí, ložisek a dalších částí. Každý rychlostní stupeň má specifický poměr, který zajistí, že se kola netočí stejnou rychlostí jako motor. Vaše horské kolo je vybaveno mnohem jednodušší verzí této technologie.
Na papíře je přenos jednoduchý. Točivý moment motoru vstupuje do převodovky přes vstupní hřídel, prochází rychlostními stupni a vychází z výstupního hřídele. Jak odtamtud dosáhne kola, závisí na tom, zda je vůz poháněn vpředu, uprostřed nebo vzadu a zda je to pohon předních, zadních nebo všech kol.
Nejběžnější typy převodovek jsou automatické a manuální. Podrobně jsme je popsali, abychom vám pomohli při výběru vozu, ať už uvažujete nad novým nebo ojetým vozem.
Manuální převodovka
Manuální převodovku ovládá řidič, pomocí řadicí páky řadí jednotlivé rychlostní stupně. Některé vozy měly v minulosti řazení pod volantem, ale u moderního osobního automobilu je řadicí páka téměř vždy namontována svisle na středovou konzolu a připojena k přenosu prostřednictvím táhla.
Chcete-li změnit rychlostní stupeň, musíte spojkový kotouč, který se nachází mezi motorem a převodovkou rozpojit pomocí třetího pedálu umístěného na levé straně vedle brzdy. Sešlápněte spojku, zařaďte požadovaný rychlostní stupeň a spojku pusťte. Při příliš pomalém sešlápnutí spojky dochází k předčasnému opotřebení kotouče, naopak příliš rychlé uvolnění spojkového pedálu způsobí zhasnutí motoru. Chce to trochu cviku a času, než si řidič začátečník řazení zažije a obecně platí, že někdo má pro plynulé řazení více a jiný méně citu. Pokud ale již máte praxi, cítíte lépe spojení s vaším autem. Kromě toho, motoristé ovládající řazení manuální převodovkou, jsou při troše snahy schopni řídit prakticky jakýkoli typ automobilu. Manuální převodovka je zároveň ekonomičtější na pořízení i údržbu.
Automatická převodovka
Věřte tomu nebo ne, převodovka, která řadí sama, byla ještě nedávno považována za velký luxus. Byla po dlouhou dobu nákladnou alternativou. Pokud si ale dnes procházíte inzerci ojetých vozů, tak si všimnete, že se automatická převodovka rozšířila stejně, jako elektricky ovládaná okna a klimatizace.
Existují dva základní typy automatických převodovek. Tradiční automat je připojen k motoru pomocí hydraulického měniče točivého momentu a dvouspojkový automat se spoléhá na dvojici spojek. Oba mohou měnit rychlostní stupeň bez jakéhokoli zásahu řidiče. Proces se provádí hydraulicky nebo elektronicky sledováním důležitých parametrů, jako je poloha plynového pedálu, rychlost a otáčky motoru. U mnoha automatických převodovek lze rychlostní stupně volit nahoru a dolů také ručně pomocí řadicí páky nebo pádel namontovaných pod volantem, takzvaným sekvenčním řazením.
Mít pouze dva pedály nabízí pár výhod. Je téměř nemožné omylem zhasnout motor a vozidlo má tendenci být plynulejší a pohodlnější na řízení, zejména v náročném městském provozu. A konečně, automatická převodovka s dvojitou spojkou řadící rychlostní stupně za pouhé milisekundy, umožňuje, aby nedocházelo k přerušení přenosu síly na hnaná kola. Vozy vybavené automatickou převodovkou mají zpravidla více rychlostních stupňů, a to znamená lepší zrychlení, tišší jízdu po dálnici a lepší spotřebu paliva.
CVT
Třetím hlavním typem přenosu je nepřetržitě proměnný přenos, název obvykle zkrácený na CVT nebo také variátor. Místo převodů se CVT spoléhá na systém řemenů a proměnlivý průměr jeho řemenic, který poskytuje nekonečný počet poměrů. CVT se nacházejí také v koloběžkách, motocyklech a sněžných skútrech.
Obecně lze říci, že auto vybavené CVT má plynulejší jízdu, než ekvivalentní model s běžnou automatickou převodovkou. Chceme-li tedy dosáhnout maximálního zrychlení, je potřeba udržovat motor co nejblíže otáčkám, kdy má maximální výkon. Nedokonalost konvenčních převodovek tkví v tom, že vždy, když přeřadíme, dostaneme se pryč od bodu maximálního výkonu a je potřeba čekat, než se otáčky motoru dostanou zpět na tuto hodnotu. Po tuto dobu se nepohybujeme na křivce maximální akcelerace. Tato nedokonalost je vrozená všem převodovkám, které mají fixní převodové poměry.
CVT naopak může převodový poměr libovolně měnit, takže když sešlápnete plyn na podlahu, v ideálním případě by otáčky motoru měly jít do bodu maximálního výkonu a zde ho držet. Analogicky, chceme-li místo nejlepší akcelerace nejnižší spotřebu, CVT umožní motoru pracovat v takových otáčkách, ve kterých má na danou rychlost jízdy nejnižší spotřebu paliva.
Jaká převodovka je pro mne ideální?
Druh přenosu, který by měl mít váš vůz, závisí na dvou důležitých faktorech, a to typu vozidla a především na vašem styl jízdy.
Pokud „jízdní dynamika“ není ve vašem seznamu priorit příliš vysoko, pro vaše potřeby je ideální pohodlná, plynulá, tichá a úsporná jízda nebo vás manuální řazení stresuje a vyžaduje zbytečné soustředění, automatická převodovka či CVT je vhodnou volbou.
Pokud se ale považujete za konzervativce, máte rádi vše pod osobní kontrolou, používání spojky a řazení je pro vás automatické či dokonce zábavnou činností v autě a vaše jízda není od jednoho semaforu k druhému či jen a pouze v kolonách, vůz s manuální převodovkou bude přirozenější, zábavnější a správnou volbou.
Samým závěrem, jen s manuální nebo automatickou převodovkou umožňující sekvenční řazení, můžete podřazovat před zatáčkou a užívat si brzdění motorem. A pouze s manuální převodovkou můžete před předjížděním prostřednictvím meziplynu podřadit na libovolný rychlostní stupeň a mít k dispozici okamžitě plný výkon vašeho motoru.
Poslední naše rada je, vyzkoušet si vybranou převodovku, než si auto koupíte.