Motor stíhačky na korbě náklaďáku? Sovětský veterán plní v ruské armádě řadu úkolů

Na TMS-65U, který je bez debat velice zajímavým stroje, upozornil web The Drive, který si na YouTube všiml videa oslavující 100 let od založení ruské armádní jednotky Jaderné, Biologické a Chemické ochrany, která vystupuje pod zkratkou RKhB.

Kořeny této jednotky sahají až do roku 1918, kdy se měla zabývat bojem s využitím chemických zbraní. V současné době je však její prioritou především vyhledávání a neutralizace jaderné, biologické nebo chemické hrozby a samozřejmě dekontaminace vojáků, techniky. A k tomu používá velice zajímavý stroj.

Jednotka RKhB má samozřejmě k dispozici celou paletu techniky, ovšem TMS-65U z ní dost markantně vyčnívá. A není divu, vždyť tenhle stroj pamatuje ještě sovětský svaz a studenou válku. Vznik jeho hlavního komponentu se ale datuje až do druhé světové války.

TMS je označením pro „teplovovi mashinii spetzialnoi," tedy něco jako „speciální tepelný stroj." Přijde vám to hloupé? Možná je, ale věřte, že nic jiného by tohle monstrum lépe nevystihlo. Na korbě těžkého náklaďáku URAL-375 s pohonem 6x6 je totiž usazen upravený proudový motor Klimov VK1, který byl poprvé použit v roce 1947.

Hlavním cílem tohoto stroje je provést co nejrychlejší dekontaminaci těžké techniky, k čemuž dochází vstřikováním speciálního dekontaminačního prostředku před výfukovou trysku motoru. Voják, který sedí v malé budce hned vedle motoru, pak směřuje proud kapalin na vozidla.

Celý systém funguje velice svižně, což se o vojácích v protichemických oblecích s hadicemi a kartáči rozhodně říci nedá. Díky silnému proudu by se navíc voda měla dostat téměř všude. A zatímco vojáci by pro očištění museli každý stroj zastavit a poctivě vydrhnout, v případě TMS-65U stačí náklaďák s motorem odstavit u silnice a poté umývat projíždějící techniku.

Časový úspora si však vybírá svou daň v podobě „energetické náročnosti." Spotřebu proudového motoru VK-1 sice neznáme, ovšem ani po tom příliš netoužíme. Dodáme však, že nádrž na korbě náklaďáku pojme 240 gal. tryskového paliva. Tedy cca 908 litrů.

Jednou z dalších zbraní TMS je jeho univerzálnost, díky které může plnit řadu úkolů. Jednou z nejznámějších funkcí je možnost zadýmování prostoru, kdy se nádržka na dekontaminační kapalinu naplní speciální kapalinou (například palivo). Ta je poté opět vstřikována za výfukovou trysku a vlivem horkých plynů se mění na hustý bílý dým, který poskytne vojákům krytí před zraky přístroji nepřátel.

Zajímavostí přitom je, že sovětský proudový motor VK-1 vychází svou koncepcí z proudového motoru Rolls-Royce Nene, který byl poprvé spuštěn již v roce 1944.  Sověti tento typ motorů instalovali do stíhaček MiG-15 a MiG-17, ale i do lehkého bombardéru Il-28. Po vyřazení těchto letadel ze služby se však zjistilo, že jsou v továrnách obrovské zásoby těchto motorů a řada fabrik pro ně stále vyráběla díly. A tak se je sověti rozhodli využít jinak.

TMS-65 tak představuje pouze jedno z mnoha využití obstarožních proudových motorů VK-1 v armádním i civilním sektoru. Tyto motory se dodnes objevují na ruských letištích, odkud v zimě odklízejí sníh. Některé byly instalovány na železniční vlaky, které s nimi čistí koleje. Výjimečnými nejsou ani hasičské speciály, které využívají proudové motory k hašení extrémních požárů (například na ropných vrtech). A několik málo speciálů vzniklo i pro odklízení nepořádku a trosek z paluby jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov.