Volkswagen Beetle je bezesporu jedním z nejikoničtějších automobilů, jaké kdy automobilový průmysl stvořil. Znají ho lidé z celého světa, jeho design inspiroval tisíce lidí a jeho jednoduchost a spolehlivost umožnila lidem pohodlně překonávat velké vzdálenosti - a to za rozumné ceny. Beetle se zrodil jako lidový automobil a takový si ho většina z nás i pamatuje. Přinejmenším tedy první generaci.
Volkswagen Beetle, lidově zvaný Brouk, se stal legendou automobilového průmyslu, jejíž osud by si pro svůj model přála snad každá automobilka. První generace se s různými úpravami vyráběla od roku 1938 až do roku 2003 a po světě jezdí přes 21.5 milionu kusů těchto strojů.
Volkswagen se pokusil na úspěchy první generace navázat, nový Beetle už ale nebyl tím lidovým vozem do každé rodiny. Místo toho se z něj stala spíše stylová záležitost, od které se čekal možná větší úspěch. Výraznou změnu nepřinesla ani poslední generace, která se opět stane na dlouhou chvíli poslední. Příští zástupce modelu Beetle bude nejspíš až stylový elektromobil.
Pojďme se ale vrátit k první generaci, která se dnes těší statutu ikonického stroje. A ačkoliv bylo vyrobenou přes 21.5 milionu kusů, již dnes mají zachovalí a udržovaní brouci poměrně vysokou hodnotu - zejména pro milovníky šedesátých let a kultury Hippies.
Když ale mluvíme o vysoké hodnotě, rozhodně nemíříme tak vysokou, jako majitel tmavého Brouka z roku 1964, který je v současnosti vystaven na webu Hemmings. Pokud byste totiž o tohle auto měli zájem, museli byste vytáhnout z peněženky rovný milion dolarů. To je asi 22.5 milionu dolarů. Jakmile ale poznáte historii vozu, nejspíš uznáte, že takovou hodnotu skutečně může mít.
Černého Brouka, který už slavil 54. narozeniny, si v roce 1964 pořídil jistý Rudy Zvarich, kterému měl nový Beetle sloužit jako záložní model pro případ, že by se mu jeho stejný Beetle z roku 1957 náhodou rozbil. To se ale zřejmě nikdy nestalo, neboť na tachometru nabízeného Brouka svítí nájezd 23 mil. Původní nájezd byl dokonce jen 22 mil, ovšem během vytahování auta před kůlnu a nakládání na vlek naskočila místo dvojky trojka.
Vůz ale není jedinečný jen nízkým nájezdem a vysokou cenou. V podstatě se jedná o jakousi časovou kapsu z roku 1964 - všechno na autě je totiž původní. Veškeré díly jsou originálem z toho roku. Dokonce i pneumatiky s bílým pruhem jsou původní. Stejně jako sytě červené čalounění sedaček, koberečky, stropnice - vše je originál a všechno vypadá naprosto báječně. Věříme, že nový majitel si po spuštění ventilace bude moci užít dokonce i vzduch z roku 1964.
Pokud byste měli o vůz zájem, můžete se o něj zkusit poprat na webu Hammings. Jakkoliv je totiž jeho cena extrémně vysoká, řada lidí nepochybuje o tom, že se ho podaří úspěšně prodat.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.