Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Volkswagen Beetle je bezesporu jedním z nejikoničtějších automobilů, jaké kdy automobilový průmysl stvořil. Znají ho lidé z celého světa, jeho design inspiroval tisíce lidí a jeho jednoduchost a spolehlivost umožnila lidem pohodlně překonávat velké vzdálenosti - a to za rozumné ceny. Beetle se zrodil jako lidový automobil a takový si ho většina z nás i pamatuje. Přinejmenším tedy první generaci.
Volkswagen Beetle, lidově zvaný Brouk, se stal legendou automobilového průmyslu, jejíž osud by si pro svůj model přála snad každá automobilka. První generace se s různými úpravami vyráběla od roku 1938 až do roku 2003 a po světě jezdí přes 21.5 milionu kusů těchto strojů.
Volkswagen se pokusil na úspěchy první generace navázat, nový Beetle už ale nebyl tím lidovým vozem do každé rodiny. Místo toho se z něj stala spíše stylová záležitost, od které se čekal možná větší úspěch. Výraznou změnu nepřinesla ani poslední generace, která se opět stane na dlouhou chvíli poslední. Příští zástupce modelu Beetle bude nejspíš až stylový elektromobil.
Pojďme se ale vrátit k první generaci, která se dnes těší statutu ikonického stroje. A ačkoliv bylo vyrobenou přes 21.5 milionu kusů, již dnes mají zachovalí a udržovaní brouci poměrně vysokou hodnotu - zejména pro milovníky šedesátých let a kultury Hippies.
Když ale mluvíme o vysoké hodnotě, rozhodně nemíříme tak vysokou, jako majitel tmavého Brouka z roku 1964, který je v současnosti vystaven na webu Hemmings. Pokud byste totiž o tohle auto měli zájem, museli byste vytáhnout z peněženky rovný milion dolarů. To je asi 22.5 milionu dolarů. Jakmile ale poznáte historii vozu, nejspíš uznáte, že takovou hodnotu skutečně může mít.
Černého Brouka, který už slavil 54. narozeniny, si v roce 1964 pořídil jistý Rudy Zvarich, kterému měl nový Beetle sloužit jako záložní model pro případ, že by se mu jeho stejný Beetle z roku 1957 náhodou rozbil. To se ale zřejmě nikdy nestalo, neboť na tachometru nabízeného Brouka svítí nájezd 23 mil. Původní nájezd byl dokonce jen 22 mil, ovšem během vytahování auta před kůlnu a nakládání na vlek naskočila místo dvojky trojka.
Vůz ale není jedinečný jen nízkým nájezdem a vysokou cenou. V podstatě se jedná o jakousi časovou kapsu z roku 1964 - všechno na autě je totiž původní. Veškeré díly jsou originálem z toho roku. Dokonce i pneumatiky s bílým pruhem jsou původní. Stejně jako sytě červené čalounění sedaček, koberečky, stropnice - vše je originál a všechno vypadá naprosto báječně. Věříme, že nový majitel si po spuštění ventilace bude moci užít dokonce i vzduch z roku 1964.
Pokud byste měli o vůz zájem, můžete se o něj zkusit poprat na webu Hammings. Jakkoliv je totiž jeho cena extrémně vysoká, řada lidí nepochybuje o tom, že se ho podaří úspěšně prodat.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
