Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Volkswagen Beetle je bezesporu jedním z nejikoničtějších automobilů, jaké kdy automobilový průmysl stvořil. Znají ho lidé z celého světa, jeho design inspiroval tisíce lidí a jeho jednoduchost a spolehlivost umožnila lidem pohodlně překonávat velké vzdálenosti - a to za rozumné ceny. Beetle se zrodil jako lidový automobil a takový si ho většina z nás i pamatuje. Přinejmenším tedy první generaci.
Volkswagen Beetle, lidově zvaný Brouk, se stal legendou automobilového průmyslu, jejíž osud by si pro svůj model přála snad každá automobilka. První generace se s různými úpravami vyráběla od roku 1938 až do roku 2003 a po světě jezdí přes 21.5 milionu kusů těchto strojů.
Volkswagen se pokusil na úspěchy první generace navázat, nový Beetle už ale nebyl tím lidovým vozem do každé rodiny. Místo toho se z něj stala spíše stylová záležitost, od které se čekal možná větší úspěch. Výraznou změnu nepřinesla ani poslední generace, která se opět stane na dlouhou chvíli poslední. Příští zástupce modelu Beetle bude nejspíš až stylový elektromobil.
Pojďme se ale vrátit k první generaci, která se dnes těší statutu ikonického stroje. A ačkoliv bylo vyrobenou přes 21.5 milionu kusů, již dnes mají zachovalí a udržovaní brouci poměrně vysokou hodnotu - zejména pro milovníky šedesátých let a kultury Hippies.
Když ale mluvíme o vysoké hodnotě, rozhodně nemíříme tak vysokou, jako majitel tmavého Brouka z roku 1964, který je v současnosti vystaven na webu Hemmings. Pokud byste totiž o tohle auto měli zájem, museli byste vytáhnout z peněženky rovný milion dolarů. To je asi 22.5 milionu dolarů. Jakmile ale poznáte historii vozu, nejspíš uznáte, že takovou hodnotu skutečně může mít.
Černého Brouka, který už slavil 54. narozeniny, si v roce 1964 pořídil jistý Rudy Zvarich, kterému měl nový Beetle sloužit jako záložní model pro případ, že by se mu jeho stejný Beetle z roku 1957 náhodou rozbil. To se ale zřejmě nikdy nestalo, neboť na tachometru nabízeného Brouka svítí nájezd 23 mil. Původní nájezd byl dokonce jen 22 mil, ovšem během vytahování auta před kůlnu a nakládání na vlek naskočila místo dvojky trojka.
Vůz ale není jedinečný jen nízkým nájezdem a vysokou cenou. V podstatě se jedná o jakousi časovou kapsu z roku 1964 - všechno na autě je totiž původní. Veškeré díly jsou originálem z toho roku. Dokonce i pneumatiky s bílým pruhem jsou původní. Stejně jako sytě červené čalounění sedaček, koberečky, stropnice - vše je originál a všechno vypadá naprosto báječně. Věříme, že nový majitel si po spuštění ventilace bude moci užít dokonce i vzduch z roku 1964.
Pokud byste měli o vůz zájem, můžete se o něj zkusit poprat na webu Hammings. Jakkoliv je totiž jeho cena extrémně vysoká, řada lidí nepochybuje o tom, že se ho podaří úspěšně prodat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
