Zřejmě první kabina pro pasažéry, nebo chcete-li kapsle, v životní velikosti, kterou HyperloopTT prezentovalo ve Španělsku, ale ještě není hotová. Na tiskové konferenci jen měla ukázat směr a design, jakým se společnost hodlá ubírat. Po její prezentaci ji totiž čeká odeslání do francouzského Tolouse, kde bude kabina dále testována, dovybavena a následně zřejmě uvedena do provozu na jedné z prvních komerčních linek, jak uvádí Bloomberg.
Kapsle, která nese jméno Quintero One, měří cca 32 metrů na délku, váží pět tun a téměř celá je vyrobena z kompozitních materiálů. HyperloopTT již v červenci tohoto roku vytvořilo joint venture, díky kterému vznikne velká testovací základna pro podobné stroje v jihozápadní Číně.
Konkurenční společnost Virgin Hyperloop, kterou vlastní miliardář Richard Branson, se naopak zaměřila na indický trh a již nyní má podepsanou předběžnou dohodu s Bombají na vytvoření systému, díky kterému by bylo možné cestovat z Bombaje do Pune během 25 minut. Cesta by se tak zkrátila o 3 hodiny.
Celý koncept dopravy Hperloop, se kterým přišel Musk v roce 2013, je velice zajímavým. Jeho základem jsou vysokorychlostní kapsle, které se pohybují v tunelech s nízkým tlakem. Díky tomu se má snižovat tření a kapsle by měly dosahovat rychlosti až okolo 1300 km/h. Dosud ale není známo, že by se komukoliv podařilo podobné rychlosti v testovacím provozu dosáhnout.
A zatímco několik společností se snaží vybudovat svůj systém Hyperloop prakticky po celém světě, Elon Musk a jeho společnost Boring Company se snaží propojit hlavně významná americká města v Kalifornii (trať Los Angeles - San Francisco), Chicagu (trať Downtown - letiště Chicago O'Hara) i na východním pobřeží (trať Washington D.C. - Maryland). V současnosti je ale v provozu jen jeho testovací úsek, který vybudoval v kalifornské poušti Hawthorne.
Vývoj však běží poměrně rychle a společnost HyperloopTT dokonce tvrdí, že jejím cílem je zprovoznit linku pro běžné cestující do konce příštího roku. Aby to však bylo možné, bude potřeba učinit ještě několik výrazných kroků na poli vývoje technologií, jejich testování a v neposlední řadě bude potřeba upravit i některá legislativní nařízení, případně vytvořit zcela nová.