Česká dálniční síť se měla začít budovat ještě před druhou světovou válkou, první práce však začaly až za období protektorátu a v padesátých letech opět utichly. Sovětský svaz totiž dával přednost železnicím, s jejichž využitím měl bohaté zkušenosti. Dálniční síť naopak podle mnohých představovala v očích sovětů riziko rychlejšího pohybu spojeneckých vojsk směrem na východ. Když už ale na výstavbu československé dálniční sítě konečně došlo, bylo rozhodnuto, že i dálnice může v případě válečného konfliktu sloužit ku prospěchu. Měla se totiž změnit v rozsáhlý komplex vojenských letišť.
Již od druhé světové války bylo každé velmoci jasné, že v případě vážného konfliktu bude zcela zásadní roli hrát letectvo. Moderní proudové stíhačky si však nevystačily jen s kusem relativně rovné louky, ze které mohly startovat stroje za druhé světové války. Nyní bylo potřeba mít velká letiště se zpevněnými dráhami a zázemím, která umožní bezpečný start, přistání, doplnění paliva a celkovou údržbu.
Československá armáda měla v sedmdesátých a osmdesátých letech podobných letišť poměrně dost, ovšem o jejich zamaskování nemohla být řeč. V případě válečného konfliktu tak bylo jasné, že by se právě letiště stala jedním z hlavních cílů. Pro tyto případy tak bylo potřeba mít záložní plán, respektive záložní přistávací dráhy, díky kterým bude moci letectvo i nadále operovat.
A právě dálnice se ukázaly být naprosto ideálním způsobem, jak takovou nouzovou přistávací dráhu zamaskovat. Stovky kilometrů kvalitního betonu a asfaltu se táhly napříč republikou a k úpravě na letištní dráhu stačilo jen velice málo.
Pravděpodobně nejznámější nouzovou přistávací dráhu bychom našli na dálnici D1, konkrétně u obce Stránecká Zhoř. Na první pohled běžná dálnice totiž byla vybudována širší, její středový pás byl vybetonován, středová svodidla se dala snadno odstranit, nechyběla kvalitní kanalizace a na obou koncích úseku najdeme zbudovaná odpočívadla, která fungují jako tzv. stojánky. Právě na těchto místech by docházelo k doplnění paliva, přezbrojení a přípravě letadla na další bojový let.
Jak moc vážně to ČSLA (Československá lidová armáda) s využitím přistávací plochy na dálnici myslela hovoří i série dvou cvičení, která se odehrála v letech 1980 a 1985. V obou případech byla dálnice v tomto úseku cca na 3 týdny uzavřena, armáda uzavřela přilehlé okolí (vše probíhalo v režimu tajné), upravila svodidla, navezla techniku, vyspravila a vyčistila celý prostor dálnice a MIGy v tehdejší výzbroji mohly začít přistávat.
Během prvního cvičení, které se uskutečnilo v roce 1980, nechyběla ani prezentace bojové činnosti před vrcholnými představiteli ČSLA i odborníků z dalších spojeneckých zemí. Kromě vzletů a přistání předváděli piloti i obranu letiště, zatímco pozemní personál procvičoval doplňování paliva, doplňování munice, řízení provozu a samozřejmě i pozemní protiletadlovou obranu.
Jak ukazuje dobové video, v okolí dálničního úseku vyrostlo zázemí, které si výbavou nezadalo s žádným běžným vojenským letištěm. Doby příprav k přistání prvního letadla v době nouze nám sice není známá, s nasazením veškerého personálu je nám ale jasné, že by to zas tak dlouho netrvalo.
Ačkoliv je přistávací dráha na dálnici D1 nejznámější, rozhodně není jedinou. Dobře známý je také úsek dálnice D46 z Vyškova do Olomouce. Kousek od Vyškova, města s dlouholetou vojenskou tradicí, totiž nalezneme opět rovný úsek dálnice s vybetonovaným středovým pruhem, na jehož začátku a konci nechybí odpočívadla využitelná jako stojánky po letadla.
Podle nám známých informací by oba úseky dálnic měly být stále vedeny jako nouzové přistávací dráhy, které by mohla Armáda ČR v období krize, nebavíme se jen o válečném stavu, ale například i o živelných pohromách, využít k vlastním účelům. V blízkosti obou úseků dálnic se navíc nacházejí i menší polní letiště, která by pravděpodobně mohla poskytnout důležité technické zázemí.
Nouzových přistávacích ploch ale nejspíš mělo vzniknout ještě víc, ovšem se změnou režimu a postupným omezováním výdajů na armádu nakonec z plánů sešlo. Pohled do map však naznačuje, že jeden z nich musel být bezesporu na dálnici D5 u Rokycan, která sice byla vybudována až po pádu minulého režimu, její plánování ale zřejmě započalo ještě před revolucí.
Opět zde vidíme dlouhý rovný úsek dálnice, který na začátku i konci lemují odstavná parkoviště. Poblíž se navíc opět nachází polní letiště. Jelikož však byla stavba budována až po revoluci, armáda už na ni zřejmě neměla zájem nebo peníze a tak nedošlo k rozšíření, vybetonování středového pruhu a instalaci snadno a rychle odstranitelných svodidel.
Úsek s možnou přistávací plochou by se ale nejspíš dal najít i na Slovensku, konkrétně na slovenské dálnici D1 poblíž Nového Mesta nad Váhom. I zde najdeme kus rovného úseku dálnice s pevným středem a betonovými svodidly. Novinkou však je, že odpočívadla v obou směrech jsou umístěna na jednom místě, naproti sobě.
Armáda však zřejmě nepočítala jen se speciálně upravenými dálnicemi, ale i s některými rovnými a dostatečně širokými úseky dálnic / silnic vyšších tříd. V diskuzi na webu flightsim.cz se nám dokonce podařilo najít údaje a fotografie z cvičných přistání československých stíhaček Albatros na silnici u Staré Boleslavi ve směru na Mlado Boleslav.
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.
Třetí generace modelu Audi Q3 přijíždí po sedmi letech s výrazným technologickým posunem. Nabídne micro-LED světla s desítkami tisíc pixelů, inteligentní páčky pod volantem i umělou inteligenci v infotainmentu. Kromě benzínu a dieselu nabídne také plug-in hybrid s dojezdem 120 km čistě na elektřinu. Do showroomů dorazí letos v říjnu, cena základní verze startuje v Německu na 44 600 eurech.
BMW vypustilo první technické detaily k nové generaci elektromobilu iX3 a nastavilo laťku vysoko. Dojezd přes 800 kilometrů, ultrarychlé nabíjení výkonem 400 kW a zcela nový softwarový mozek s názvem „Srdce radosti“. Premiéru chystá v září na autosalonu IAA.
Tesla rozšiřuje nabídku restylovaných Modelů S a X. Design téměř beze změn, ale dojezd i ceny míří nahoru. Novinkou jsou adaptivní světla, vylepšené odpružení a delší dojezd až 660 kilometrů. Američané si ale připlatí – až o 5 tisíc dolarů (cca 108 tisíc korun) více než dosud.
Tento týden nám do redakční garáže přijela nová generace legendárního Land Cruiseru. Proti předchůdci udělala velký skok kupředu, což je znát hlavně uvnitř. Mezi novinky se však neřadí jen hranatější design a modernější interiér, ale také různé technické vychytávky, které oceníte především v terénu, kde je proti předchůdci schopnější. Dnešní recenze však ukáže i nějaké oblasti, které jsou v novince horší, které to jsou?
Před začátkem 81. ročníku Polské rally došlo k tragické události. Jednadvacetiletý italský jezdec Matteo Doretto, juniorský mistr Itálie pro rok 2024, zahynul při nehodě během soukromého testu. Podle dostupných informací jeho vůz narazil do stromu poté, co sjel ze silnice.
Audi rozšiřuje rodinu modelu Q5 o plug-in hybridy. Nové SUV i Sportback e-hybrid kombinují výkon až 367 koní, elektrický dojezd do 100 kilometrů a vyspělé technologie. Do prodeje vstoupí koncem roku 2025, nejlevnější verze vyjde na více než 69 tisíc eur (cca 1,7 milionu korun).
Do další dlouhodobé recenze zavítal francouzský elegantní crossover, který díky svému sebevědomí nemá nejsnazší život. Naše testování bude mít dvě části – první bude z pohledu mého a druhá z pohledu mé ženy. Budeme mít stejné závěrečné hodnocení nebo se naše názory budou výrazně lišit?