Dálniční síť v Česku: Víte, kolik kilometrů dálnic u nás máme a která je nejstarší?

Antonín Marek / AutoRoad.cz, 22. srpna 2018, 15:49 Aktualizováno 22.8.2018, 16:11 Google+

Dálnice jsou v Česku tématem, o kterém se nejčastěji mluv během prázdnin, kdy dálnice pod náporem řidičů kolabují, a během voleb, kdy nám ze všech stran politici slibují, jak bude dálniční síť brzy dostavěna. Jak vypadá realita zřejmě není potřeba rozebírat. Místo vidiny rychlého a plynulého cestování se pro mnohé slovo dálnice automaticky mění v obraz chaosu a naskakujícího zpoždění. Kdy ale vlastně stavba dálnic v Česku začala a kolik toho dodnes politici a stavitelé stihli zbudovat?

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: pixabay.com

Sdílejte článek

Česká dálniční síť, která by propojovala nejvýznamnější regiony a městě, už sice několik let existuje na mapách, do reality se jí však daří převést jen velice pomalu. Zda je chyba v postupu státu, úředníků, majitelů pozemků či ekologů rozhodně nechceme zkoumat, neboť podíl by se zřejmě dal najít u všech. Pojďme se ale podívat, kdy a jak se vlastně se stavbou začalo.

První návrhy na zbudování dálnic v Československu se objevily v roce 1935 a tehdy šlo o projekt „Národní silnice Plzeň-Košice." Další návrh počítal s výstavbou dálnice mezi Chebem, přes Košice až na Podkarpatskou Rus, kde měla dálnice končit ve městě Chust. Ani jeden z projektů však úřady nezaujal.

V roce 1937 se objevila kniha „Budujeme stát pro 40 000 000 lidí," ve které její autor Jan Antonín Baťa rozdělil republiku na průmyslový západ a surovinový východ, přičemž oba konce měla spojovat dálnice vedoucí mezi města Cheb, Plzeň, Havlíčkův Brod, Brno, Žilina, Užhorod a Chust. Plány na tuto dálnici se sice vyhýbali Praze i Bratislavě, přesto si na tento návrh vzpomene velká část lidí. Velký podíl na tom ostatně může mít i fakt, že úsek dálnice Lužná-Makov byl nakonec oficiálně schválen ministrem dopravy.

Se svými plány na vybudování komplexní dálniční sítě se Československo řadilo k průkopníkům. První úseky dálnic jako takových otevřeli sice již začátkem dvacátého století v USA a následovala i Itálie, ovšem Československo bylo hned po Německu druhou zemí světa, která chtěla zbudovat rovnou komplexní dálniční síť, která by propojovala důležitá města a oblasti státu.

Do plánů na zbudování sítě autostrád, jak se do roku 1938 dálnice v Československu označovaly, však nakonec kvůli Mnichovu a válce nedošlo. Iniciativu převzalo nacistické Německo, které zahrnulo území protektorátu do svých plánů na propojení říše sítí svých silnic a dálnic. Během války došlo k rozestavění několika úseků, ovšem vzhledem k zvyšující se válečné výrobě nakonec nebyl dostatek železa k pokračování výstaveb. Koncem války tak v Československu existovaly téměř dvě stovky kilometrů rozestavěných, z nichž byla část pro budoucnost zbytečná.

Přesto se po válce objevily snahy některé úseky dálnic dostavět, ty však byly během roku 1950 zastaveny. Sovětský svaz totiž přisuzoval větší důležitost železniční síti, jejíž výstavba byla lacinější. Sověti navíc měli s vlaky bohaté zkušenosti - do některých částí Ruska se i dnes dostanete snáze a rychleji vlakem, než po dálnici. Navíc panovaly obavy, že by nové dálnice mohly v případě konfliktu se západem usnadnit a urychlit postup západních vojsk na východ.

Dokument mapující vznik prvních kilometrů československé dálnice D1 z Prahy do Mirošovic | zdroj: youtube.com

I přes snahu poroučet větru a dešti však komunisté nemohli zastavit vývoj a tak stále narůstající silniční doprava přiměla stranické elity znovu plány na výstavbu dálniční sítě v Československu oživit. Během září 1967 tak byly znovu obnoveny práce na dálnici, se kterou musela protektorátní vláda roku 1942 skončit. Tehdejší dálnice označovaná jako Autobahn West – Ost. sice na některých místech zarůstala do trávy, jinde však byla stavba zakonzervována a po některých mostech a úsecích ze čtyřicátých let jsme jezdili donedávna.

Stavba šla poměrně rychle a již 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi, který nesl označení D1. Během dalších 13 let pak byly dobudovány další úseky a 8. listopadu 1980 byla slavnostně otevřena dálnice z Prahy do Brna, po které se dalo dostat i do Bratislavy.

V současné době má dálniční síť v Česku zhruba 1250 kilometrů a stovky dalších kilometrů jsou již zakresleny do map. Problémem je však skutečnost, že velká část již existujících dálnic je v zoufalém stavu a stavba nových částí dálnic probíhá v tempu průměrně 16 kilometrů nových dálnic ročně, jak uvedlo NKÚ po kontrole staveb mezi lety 2013 až 2017.

img-responsive

Mapa tuzemských dálnic se zpoplatněnými a nezpoplatněnými úseky. | foto: mdcr.cz

Celková délka v současnosti naplánované dálniční sítě by měla být cca 2135 kilometrů, datum dokončení se však stále odsouvá. Poslední termín počítal s termínem dokončení v roce 2050, ovšem podle zprávy NKÚ se zdá, že ani tento termín nebude dosažitelný. Zda jsou na vině špatné návrhy, neschopnost státu urovnávat spory s vlastníky pozemků, špatná práce úředníků, nebo snad žaloby ekologů ale nechceme a vlastně ani nemůžeme soudit.

Nezbývá nám tedy než se smířit s tím, že i přes průkopnické myšlenky našich předků za první republiky a rychlou výstavbu dálnice D1 je dnes Česko zemí, jejíž neschopnost dokončit svou dálniční síť brzdí velkou část Evropy. Naši sousedé totiž budují dálnice aktivněji a na mnoha místech už se čeká jen na nás. Skvělým příkladem za všechny je například cesta na Vídeň.

Loading...
 
Vytisknout

Diskuze: Dálniční síť v Česku: Víte, kolik kilometrů dálnic u nás máme a která je nejstarší?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související články

Doporučujeme

Další články

Aktuálně

Dacia Sandero na LPG nabízí moderní techniku za rozumné peníze

Dacia nabízí nejmodernější motor na LPG

Autobazary

EU NAVZDORY. V autobazarech je vše vzhůru nohama. Tohle nikdo nečekal

Motor Volkswagenu ID.3 má 200 koní a vejde se do sportovní tašky

Motor s 200 koňmi, který se vejde do sportovní tašky?

Hyundai představuje vylepšený model KONA Electric pro nový modelový rok

PŘEKVAPÍ Zažitá představa o pneumatikách na elektromobilech je mylná

Ilustrační foto

BESIP prozradil, který přestupek má v ČR nejhorší následky. Neděláte ho také?

Volkswagen T-Roc jde v ČR do prodeje s cenou od 1 042 900 Kč

Ostré SUV T-Roc R jde v ČR do prodeje. 300 koní, 100 km/h pod 5 vteřin. Cena je atraktivní

Nové elektrické SUV značky Ford ponese označení Mustang Mach-E

Ford prozradil termín prezentace a jméno svého nového SUV

Audi RS6 Avant

Chcete jezdit jako mistr světa F1? Nyní máte možnost

Mitsubishi nabízí Outlander PHEV s výkonem až 224 koní a spotřebou 1,8 l/100km za 959 900 Kč

Má VÝKON a jezdí za HUBIČKU. Plug-in hybridní Mitsubishi Outlander PHEV ZA 959 900 Kč

Která ojetá auta jsou nejméně populární? (ilustrační foto)

KDE KONČÍ? Co se děje s auty, která bazary nevykoupí?

reklama

Doporučujeme

Upravená Škoda Octavia vRS, která v Bonneville překonala rychlostní rekord

Nejsilnější Škoda Octavia? Nadupané monstrum zlomilo před 7 lety rekord

Čtěte dále

Nejčtenější články

  1. Škoda Octavia 4 (2020) odhalena. Do prodeje jde ještě letos

  2. Má VÝKON a jezdí za HUBIČKU. Plug-in hybridní Mitsubishi Outlander PHEV ZA 959 900 Kč

  3. EU NAVZDORY. V autobazarech je vše vzhůru nohama. Tohle nikdo nečekal

  4. Chcete jezdit jako mistr světa F1? Nyní máte možnost

  5. KDE KONČÍ? Co se děje s auty, která bazary nevykoupí?

  6. Racing Expo, stovky výjimečných vozů v obří fotogalerie

Fotogalerie

reklama

Zprávy odjinud