Napadlo vás někdy vzít si své osobní auto jako zavazadlo? Vyhnout se zdlouhavé cestě po D1, vystoupit v cílové destinaci odpočinutí, vyspalí a usednout za volant pouze na poslední část trasy? Právě něco takového totiž umožňují autovlaky, se kterými se dá cestovat z Česka na Slovensko ale i po Evropě. A to s podstatně vyšším komfortem.
Pokud patříte k milovníkům řízení, pravděpodobně považujete celou myšlenku autovlaků za nesmysl. Představte si ale cestu na Slovensko bez absolvování dálnice D1, bez všudypřítomného rizika dopravních zácp, policejních radarů a tradičně rozbitých silnic. Navíc člověk může ušetřit i za dálniční poplatky.
Historii autovlaků v Evropě začali psát zřejmě v Německu, kde roku 1930 spustili říšské dráhy službu označovanou Auto-Gepäck-Verkehr - tehdy však byly automobily přepravovány samostatnou soupravou. Druhá světová válka vývoj autovlaků narušila a Německo se k tradici vrátilo až v roce 1956 pod označením Autoreisezug.
Zájem o autovlaky postupně rostl a zlaté časy nastaly v období ropné krize. V devadesátých letech byla služba přejmenována na Autozug a pomalu nastal její úpadek, který mezi lety 2007 - 2008 vedl k výrazné regulaci tras.
V roce 2009 se však situace zlepšila a německé dráhy nabízely přepravu Autovlaky mezi několika významnými městy a to dokonce i za hranicemi. Cestovat tak bylo možné například do Francie a to dokonce až téměř k hranicím Španělska.
Rušná spojení autovlaky jsou dodnes také mezi Rakouskem a Německem. Rakouská železniční společnost ÖBB navíc nabízí kromě cest autovlaky po Rakousku a do Německa i cesty do Itálie. Z Vídně je tak možné vycestovat vlakem i s autem třeba do Verony nebo Livorna, odkud můžete pokračovat dál už po vlastní ose.
Autovlaky fungovaly určitou dobu ve všech větších evropských státech, ovšem postupně docházelo k jejich omezování a rušení. Pro nás jsou však zřejmě nejzajímavější autovlaky české a slovenské, které se možní trochu překvapivě stále těší rostoucí popularitě.
V současné době nabízejí České dráhy denní a noční spojení autovlaky na Slovensko a to buď na trase Praha - Košice, Praha - Poprad-Tatry, Praha - Humenné a Bratislava - Humenné. Většina spojů je realizována prostřednictvím nočních vlaků, pouze cestu do Košic je možné realizovat i přes den. Během nočních jízd je součástí jízdenky i lůžkové kupé a k denní jízdě autovlakem obdrží zájemci místo ve voze 2. třídy. Kompletní ceník je k nalezení zde.
Od roku 2003 však České dráhy provozovaly i autovlak do Chorvatka a to po trasy Praha - Split přes Rakousko a Slovinsko. Spojení bylo v provozu až do roku 2006, kdy došlo k přerušení. Mezi lety 2007 až 2009 byl autovlak obnoven, tentokrát už ale jezdil denně a to po trasy přes Slovensko a Maďarsko. V roce 2010 však služba skončila kvůli problémy s Maďarskem a od té doby řada lidí stále marně čeká na její obnovení.
Pokud byste totiž předpokládali, že v dnešní době jsou autovlaky přežitek, máme pro vás překvapení. V tiskových zprávách z let 2016 i 2017 se České dráhy chlubily stále stoupající oblibou autovlaků na Slovensko. Pokud by tedy časem došlo k obnovení spojů do Chorvatska, jsme si celkem jistí, že by se také našlo dost zájemců.
Cesta k moři autovlakem je sice zdlouhavější, nabízí však podstatně vyšší komfort i bezpečí. Ekonomickou stranu mince si netroufáme odhadovat. Dokud ale autovlaky do Splitu jezdily, jejich cesta trvala okolo 22 hodin a ceny se pohybovaly okolo 1500 Kč za automobil. K tomu bylo potřeba ještě připočíst jízdenku, jejíž cena se odvíjela od velikosti kupé a počtu cestujících.
Samotná jízda autovlakem je pak geniálně snadná. V Praze na Hlavním nádraží pouze najedete s automobilem na speciální vagón a vůz i se všemi věcmi zamknete. K sobě si vezmete pouze věci, bez kterých byste se po cestě neobešli - za jízdy se totiž k vozu nedostanete.
Poté stačí nastoupit na správný vlak, ke kterému je v mezidobí vagón s automobily připojen. V cílové destinaci pak jen stačí vystoupit, počkat až vám vagón s autem přepraví k vykládací rampě a s automobilem vyjet.
Pro naložení automobilu na autovlak se vztahují následující omezení:
Autovlakem do Popradu a zpět se přepravují osobní automobily do maximální výšky 1,55 m na dolní plošině a 2 m na horní plošině (v tomto případě musí být šířka střechy max. 1,35 m). Do výšky je třeba započítat i střešní nástavbu nebo zavazadlové boxy umístěné na střeše. Maximální hmotnost vozidel do 1,6 m je 1500 kg včetně nákladu (kufry, batohy atd.). Maximální hmotnost vozidel od 1,6 m je 2500 kg včetně nákladu (kufry, batohy atd.) Autovlakem do Popradu lze přepravit i motocykl nebo motocykl s postranním vozíkem (sajdkárou), s maximální délkou 3,8 m, tříkolky a čtyřkolky. Autovlakem není dovoleno přepravovat silniční motorová vozidla, nebo náklad na nich, za účelem vývozu nebo dovozu zboží, cestující je plně zodpovědný za dodržení platných celních zákonů a formalit.Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.
Korejská automobilka Kia rozšiřuje svou elektrickou flotilu. Na veletrhu IAA Mobility v Mnichově představí nový model EV5, který se v Evropě začne prodávat začátkem roku 2026. Elektromobil nabídne dojezd až 720 kilometrů a dva typy pohonu.
Americká Tesla se po dramatickém ústupů registrací v Evropě propadla mimo první desítku nejúspěšnějších značek elektromobilů. Její místo zaujal čínský konkurent BYD, který na evropském trhu prudce roste. Vyplývá to z aktuálních dat poradenské společnosti Jato.
Zemský soud v Braunschweigu vynesl rozsudek v jednom z hlavních trestních procesů spojených s emisní aférou Volkswagenu. Čtyři bývalí manažeři byli uznáni vinnými z podvodu, dva z nich dostali nepodmíněné tresty. Verdikt však není pravomocný a soudní dohru skandálu z roku 2015 tak ještě zdaleka neukončuje. Uvedla to agentura DPA.