Auto jako zavazadlo? Netradiční způsob cestování nabízí řadu benefitů

Pokud patříte k milovníkům řízení, pravděpodobně považujete celou myšlenku autovlaků za nesmysl. Představte si ale cestu na Slovensko bez absolvování dálnice D1, bez všudypřítomného rizika dopravních zácp, policejních radarů a tradičně rozbitých silnic. Navíc člověk může ušetřit i za dálniční poplatky.

Historii autovlaků v Evropě začali psát zřejmě v Německu, kde roku 1930 spustili říšské dráhy službu označovanou Auto-Gepäck-Verkehr - tehdy však byly automobily přepravovány samostatnou soupravou. Druhá světová válka vývoj autovlaků narušila a Německo se k tradici vrátilo až v roce 1956 pod označením Autoreisezug.

Zájem o autovlaky postupně rostl a zlaté časy nastaly v období ropné krize. V devadesátých letech byla služba přejmenována na Autozug a pomalu nastal její úpadek, který mezi lety 2007 - 2008 vedl k výrazné regulaci tras.

V roce 2009 se však situace zlepšila a německé dráhy nabízely přepravu Autovlaky mezi několika významnými městy a to dokonce i za hranicemi. Cestovat tak bylo možné například do Francie a to dokonce až téměř k hranicím Španělska.

Rušná spojení autovlaky jsou dodnes také mezi Rakouskem a Německem. Rakouská železniční společnost ÖBB navíc nabízí kromě cest autovlaky po Rakousku a do Německa i cesty do Itálie. Z Vídně je tak možné vycestovat vlakem i s autem třeba do Verony nebo Livorna, odkud můžete pokračovat dál už po vlastní ose. 

Autovlaky fungovaly určitou dobu ve všech větších evropských státech, ovšem postupně docházelo k jejich omezování a rušení. Pro nás jsou však zřejmě nejzajímavější autovlaky české a slovenské, které se možní trochu překvapivě stále těší rostoucí popularitě.

V současné době nabízejí České dráhy denní a noční spojení autovlaky na Slovensko a to buď na trase Praha - Košice, Praha - Poprad-Tatry, Praha - Humenné a Bratislava - Humenné. Většina spojů je realizována prostřednictvím nočních vlaků, pouze cestu do Košic je možné realizovat i přes den. Během nočních jízd je součástí jízdenky i lůžkové kupé a k denní jízdě autovlakem obdrží zájemci místo ve voze 2. třídy. Kompletní ceník je k nalezení zde.

Od roku 2003 však České dráhy provozovaly i autovlak do Chorvatka a to po trasy Praha - Split přes Rakousko a Slovinsko. Spojení bylo v provozu až do roku 2006, kdy došlo k přerušení. Mezi lety 2007 až 2009 byl autovlak obnoven, tentokrát už ale jezdil denně a to po trasy přes Slovensko a Maďarsko. V roce 2010 však služba skončila kvůli problémy s Maďarskem a od té doby řada lidí stále marně čeká na její obnovení.

Pokud byste totiž předpokládali, že v dnešní době jsou autovlaky přežitek, máme pro vás překvapení. V tiskových zprávách z let 2016 i 2017 se České dráhy chlubily stále stoupající oblibou autovlaků na Slovensko. Pokud by tedy časem došlo k obnovení spojů do Chorvatska, jsme si celkem jistí, že by se také našlo dost zájemců.

Cesta k moři autovlakem je sice zdlouhavější, nabízí však podstatně vyšší komfort i bezpečí. Ekonomickou stranu mince si netroufáme odhadovat. Dokud ale autovlaky do Splitu jezdily, jejich cesta trvala okolo 22 hodin a ceny se pohybovaly okolo 1500 Kč za automobil. K tomu bylo potřeba ještě připočíst jízdenku, jejíž cena se odvíjela od velikosti kupé a počtu cestujících.

Samotná jízda autovlakem je pak geniálně snadná. V Praze na Hlavním nádraží pouze najedete s automobilem na speciální vagón a vůz i se všemi věcmi zamknete. K sobě si vezmete pouze věci, bez kterých byste se po cestě neobešli - za jízdy se totiž k vozu nedostanete.

Poté stačí nastoupit na správný vlak, ke kterému je v mezidobí vagón s automobily připojen. V cílové destinaci pak jen stačí vystoupit, počkat až vám vagón s autem přepraví k vykládací rampě a s automobilem vyjet.

Pro naložení automobilu na autovlak se vztahují následující omezení: 

Autovlakem do Popradu a zpět se přepravují osobní automobily do maximální výšky 1,55 m na dolní plošině a 2 m na horní plošině (v tomto případě musí být šířka střechy max. 1,35 m). Do výšky je třeba započítat i střešní nástavbu nebo zavazadlové boxy umístěné na střeše. Maximální hmotnost vozidel do 1,6 m je 1500 kg včetně nákladu (kufry, batohy atd.). Maximální hmotnost vozidel od 1,6 m je 2500 kg včetně nákladu (kufry, batohy atd.) Autovlakem do Popradu lze přepravit i motocykl nebo motocykl s postranním vozíkem (sajdkárou), s maximální délkou 3,8 m, tříkolky a čtyřkolky. Autovlakem není dovoleno přepravovat silniční motorová vozidla, nebo náklad na nich, za účelem vývozu nebo dovozu zboží, cestující je plně zodpovědný za dodržení platných celních zákonů a formalit.