Napadlo vás někdy vzít si své osobní auto jako zavazadlo? Vyhnout se zdlouhavé cestě po D1, vystoupit v cílové destinaci odpočinutí, vyspalí a usednout za volant pouze na poslední část trasy? Právě něco takového totiž umožňují autovlaky, se kterými se dá cestovat z Česka na Slovensko ale i po Evropě. A to s podstatně vyšším komfortem.
Pokud patříte k milovníkům řízení, pravděpodobně považujete celou myšlenku autovlaků za nesmysl. Představte si ale cestu na Slovensko bez absolvování dálnice D1, bez všudypřítomného rizika dopravních zácp, policejních radarů a tradičně rozbitých silnic. Navíc člověk může ušetřit i za dálniční poplatky.
Historii autovlaků v Evropě začali psát zřejmě v Německu, kde roku 1930 spustili říšské dráhy službu označovanou Auto-Gepäck-Verkehr - tehdy však byly automobily přepravovány samostatnou soupravou. Druhá světová válka vývoj autovlaků narušila a Německo se k tradici vrátilo až v roce 1956 pod označením Autoreisezug.
Zájem o autovlaky postupně rostl a zlaté časy nastaly v období ropné krize. V devadesátých letech byla služba přejmenována na Autozug a pomalu nastal její úpadek, který mezi lety 2007 - 2008 vedl k výrazné regulaci tras.
V roce 2009 se však situace zlepšila a německé dráhy nabízely přepravu Autovlaky mezi několika významnými městy a to dokonce i za hranicemi. Cestovat tak bylo možné například do Francie a to dokonce až téměř k hranicím Španělska.
Rušná spojení autovlaky jsou dodnes také mezi Rakouskem a Německem. Rakouská železniční společnost ÖBB navíc nabízí kromě cest autovlaky po Rakousku a do Německa i cesty do Itálie. Z Vídně je tak možné vycestovat vlakem i s autem třeba do Verony nebo Livorna, odkud můžete pokračovat dál už po vlastní ose.
Autovlaky fungovaly určitou dobu ve všech větších evropských státech, ovšem postupně docházelo k jejich omezování a rušení. Pro nás jsou však zřejmě nejzajímavější autovlaky české a slovenské, které se možní trochu překvapivě stále těší rostoucí popularitě.
V současné době nabízejí České dráhy denní a noční spojení autovlaky na Slovensko a to buď na trase Praha - Košice, Praha - Poprad-Tatry, Praha - Humenné a Bratislava - Humenné. Většina spojů je realizována prostřednictvím nočních vlaků, pouze cestu do Košic je možné realizovat i přes den. Během nočních jízd je součástí jízdenky i lůžkové kupé a k denní jízdě autovlakem obdrží zájemci místo ve voze 2. třídy. Kompletní ceník je k nalezení zde.
Od roku 2003 však České dráhy provozovaly i autovlak do Chorvatka a to po trasy Praha - Split přes Rakousko a Slovinsko. Spojení bylo v provozu až do roku 2006, kdy došlo k přerušení. Mezi lety 2007 až 2009 byl autovlak obnoven, tentokrát už ale jezdil denně a to po trasy přes Slovensko a Maďarsko. V roce 2010 však služba skončila kvůli problémy s Maďarskem a od té doby řada lidí stále marně čeká na její obnovení.
Pokud byste totiž předpokládali, že v dnešní době jsou autovlaky přežitek, máme pro vás překvapení. V tiskových zprávách z let 2016 i 2017 se České dráhy chlubily stále stoupající oblibou autovlaků na Slovensko. Pokud by tedy časem došlo k obnovení spojů do Chorvatska, jsme si celkem jistí, že by se také našlo dost zájemců.
Cesta k moři autovlakem je sice zdlouhavější, nabízí však podstatně vyšší komfort i bezpečí. Ekonomickou stranu mince si netroufáme odhadovat. Dokud ale autovlaky do Splitu jezdily, jejich cesta trvala okolo 22 hodin a ceny se pohybovaly okolo 1500 Kč za automobil. K tomu bylo potřeba ještě připočíst jízdenku, jejíž cena se odvíjela od velikosti kupé a počtu cestujících.
Samotná jízda autovlakem je pak geniálně snadná. V Praze na Hlavním nádraží pouze najedete s automobilem na speciální vagón a vůz i se všemi věcmi zamknete. K sobě si vezmete pouze věci, bez kterých byste se po cestě neobešli - za jízdy se totiž k vozu nedostanete.
Poté stačí nastoupit na správný vlak, ke kterému je v mezidobí vagón s automobily připojen. V cílové destinaci pak jen stačí vystoupit, počkat až vám vagón s autem přepraví k vykládací rampě a s automobilem vyjet.
Pro naložení automobilu na autovlak se vztahují následující omezení:
Autovlakem do Popradu a zpět se přepravují osobní automobily do maximální výšky 1,55 m na dolní plošině a 2 m na horní plošině (v tomto případě musí být šířka střechy max. 1,35 m). Do výšky je třeba započítat i střešní nástavbu nebo zavazadlové boxy umístěné na střeše. Maximální hmotnost vozidel do 1,6 m je 1500 kg včetně nákladu (kufry, batohy atd.). Maximální hmotnost vozidel od 1,6 m je 2500 kg včetně nákladu (kufry, batohy atd.) Autovlakem do Popradu lze přepravit i motocykl nebo motocykl s postranním vozíkem (sajdkárou), s maximální délkou 3,8 m, tříkolky a čtyřkolky. Autovlakem není dovoleno přepravovat silniční motorová vozidla, nebo náklad na nich, za účelem vývozu nebo dovozu zboží, cestující je plně zodpovědný za dodržení platných celních zákonů a formalit.Cestování vlastním autem po Evropě má své kouzlo, ať už je to svoboda, flexibilita nebo možnost vzít s sebou bez obav i větší zavazadla. Ale co když se za hranicemi něco pokazí? Správné pojištění vám zajistí klidnou dovolenou i v nečekaných situacích. Pojďme si projít, na co byste se měli připravit, než se vydáte na silnici za hranice.
Mercedes-Benz oznámil prudký propad zisku za druhé čtvrtletí letošního roku. Automobilka přiznává, že hlavními důvody jsou dodatečná cla v USA a oslabující prodej v Číně. Kvůli tomu německý výrobce luxusních aut přehodnocuje svůj výhled tržeb na celý rok a očekává jejich výrazný pokles. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
S bezpečností dětí na cestách není radno experimentovat. Autosedačka je jedním z nejdůležitějších vybavení pro rodiče a výběr té pravé ovlivní ochranu vašich nejmenších během jízdy. Mezi mnoha značkami, které jsou na trhu autosedaček k mání, vynikají tři z nich – RÖMER, CYBEX a RECARO. Proč jsou mezi rodiči i odborníky v oblasti bezpečnosti tak oblíbené? Čtěte dál!
Elektrifikace postupuje a do měst se kromě velkých SUV začínají tlačit i elektromobily výrazně kompaktnějších rozměrů. Hyundai Inster je jedním z nich – čistě elektrický prcek, který vsází na originální design, užitečnou výbavu a kompaktní rozměry usnadňující městské jízdy. Dokáže však obstát i mimo městské prostředí? A jaká je jeho reálná konkurenceschopnost při ceně, která v našem případě přesáhla hranici 800 tisíc korun?
Tento týden se podíváme na zoubek zánovní Toyotě ProAce. Jedná se o 7 místnou dodávku v nejvyšší výbavě, která je levnější alternativou k Multivanu či Mercedesu třídy V. Mimo bohatou výbavu nabízí také solidní dynamiku i spotřebu a pořádnou porci praktičnosti. Má smysl sáhnout po starší verzi s nízkým nájezdem nebo se vyplatí připlatit si za zcela nové auto?
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.