Závod 1000 mil československých patřil k nejvýznamnějším motoristickým událostem prvorepublikového Československa, značka ŠKODA se proto aktivně účastnila všech tří uspořádaných ročníků v letech 1933 až 1935. Chybět nebude ani v jeho novodobé podobě, která se letos jede již pošesté. Třídenní veteránský podnik startuje ve čtvrtek 14. června v Praze, poté účastníci zamíří do slovenské Bratislavy a cílem projedou v sobotu 16. června opět v Praze.
Závod 1000 mil československých, inspirovaný podobným italským podnikem Mille Miglia, byl Autoklubem RČs. poprvé vypsán v roce 1933, zúčastnit se mohly „cestovní automobily“, tedy provedení přímo odvozená ze sériové produkce. Podnik byl sice deklarován jako soutěž, ve skutečnosti však šlo o rychlostní závod, pořádaný v běžném provozu. Účastníci byli ve dne v noci konfrontováni s koňskými povozy, nákladními automobily, cyklisty i chodci. Takřka 1600-kilometrová délka trati prověřila nejen rychlost a ovladatelnost vozidel, ale v neposlední řadě také jejich robustnost a spolehlivost.
V prvních dvou ročnících (1933, 1934) závodníci z Prahy zamířili přes Kolín, Německý Brod (nyní Havlíčkův Brod), Jihlavu, Velké meziříčí, Brno a Břeclav do Bratislavy a zpět. Tuto trasu absolvovali dvakrát za sebou, celkem tedy ujeli 1592,8 km. V roce 1935 se z Brna do Bratislavy jelo přesPohořelice a Mikulov, délka závodu se tak mírně zkrátila na 1540 km. Další ročníky již nebyly uspořádány zejména s ohledem na zhoršující se mezinárodně-politickou situaci.
1000 mil 1933 obeslala mladoboleslavská automobilka třemi šestiválcovými vozy Škoda 637, startujícími ve třídě do 2000 cm3. Obsadily v ní 2., 3. a 4. místo, nejlepší z posádek, Jahn-Žádný, dosáhla času 20 h 14 min 18 s. V roce 1934 se jedinému startujícímu vozu Škoda 637 s posádkou Kratochvíle-Koudelka podařilo obsadit 2. místo ve třídě. Poslední „míle“ (1935) zůstávají spojeny s ještě rychlejšími, navíc velmi atraktivními aerodynamickými automobily. Jednalo se o trojici velkých kupé Škoda Rapid Six, která s upraveným osvědčeným šestiválcem z typu 637 dosahovala rychlosti až 130 km/h. Dvojice Komár – Houšť se umístila 5. v celkové klasifikaci, nejvyšším příčkám tehdy již kralovaly závodní speciály v čele s Bugatti.
Po krátkodobé renesanci 1000 mil československých v letech 1970-1972, pořádaných pro historická vozidla na postupně zkracované trati, byla tradice závodu obnovena v roce 2013, u příležitosti 80. jubilea původní akce. Trať Praha – Bratislava - Praha se jede pouze jednou, letošní, již šestý novodobý ročník závodu 1000 mil československých je slavnostní vzhledem ke 100. výročí vzniku Československa. Přejímka vozidel i samotný start závodu se proto odehrají na autentickém místě, před budovou Autoklubu ČR v pražské Opletalově ulici. První vůz se na trať vydá ve čtvrtek 14. června v 6:00 h. Letošní novinkou je také modifikace trati, umožňující průjezd části původních úseků Velké ceny ČSR na Masarykově okruhu, včetně prostoru původního depa a boxů. Cílem prvního ze tří dnů závodu se stane Hviezdoslavovo náměstí v centru Bratislavy, kde budou vozy od 17:00 h vystaveny. Druhá etapa bude kopírovat trať jiné populární akce historických vozidel, 500 km Slovenských, a třetí den se závodníci vydají z Bratislavy zpět do Prahy. Zde bude závod slavnostně zakončen v Národním technickém muzeu, před budovou NTM si zájemci budou moci vozidla v klidu prohlédnout v neděli 16. června od 17:00 hod.
Škoda na trať vysílá dvojici atraktivních automobilů. Pozornost jistě vzbudí impozantní limuzína Škoda Superb 3000 z roku 1939, exponát Škoda Muzea v Mladé Boleslavi. Odkazuje na účastníka předválečných ročníků, model 637. Ten od roku 1934 používal místo žebřinového rámu podvozku a dvojice tuhých náprav progresivní řešení s centrálním páteřovým nosníkem, vpředu rozvidleným pro uložení motoru. Spolu s nezávislým zavěšením všech kol umožnila tato konstrukce vozům Škoda nové generace, včetně řady Superb, dosahovat vysokého komfortu jízdy i na méně kvalitních silnicích. Superb 3000, vybavený šestiválcovým motorem 3,1 l o výkonu 85 koní (63 kW), vyvine i s rozměrnou šestimístnou karoserií vnějších rozměrů 5200 x 1800 x 1720 mm rychlost 125 km/h.
Pozornosti diváků se bude těšit také zelený vůz Škoda 1101 « Tudor » z roku 1948, jehož čtyřválec 1,1 l/32 k (23,5 kW) mu uděluje rychlost až 100 km/h. Tudor zaujme nejen tehdy velmi oblíbenou, prakticky řešenou karoserií polokabriolet s pevnými rámy dveří a rozměrným stahovatelným dílem střechy. Spojovala tak přednosti otevřeného i zavřeného vozu. Automobil ze sbírek Škoda Muzea má navíc zajímavou historii. Byl dokončen 5. dubna 1948 a o jedenáct dní později předán prvnímu majiteli. Byl jím Jean-Pierre Grenier, atašé švýcarské ambasády v Praze.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?