Automobily s plně autonomním řízením se staly v posledních letech věcí, do které investují velké automobilky a technologické společnosti nemalý obnos peněz. Hlavní myšlenkou je samozřejmě bezpečnost, plynulost provozu a do jisté míry i ekologie, neboť většina autonomních aut stejně počítá s elektrickým či hybridním pohonem. Podle nových informací se však zdá, že systémy autonomního řízení by se mohly proměnit ve zlatý důl.
Není to zas tak dlouho, co nám automobily bez řidiče přišly jako vzdálená budoucnost. V posledních letech jsme však svědky významných pokroků v oblasti autonomního řízení, díky kterým je stále jasnější, že plně autonomní vozidla v běžném provozu jsou jen otázkou nepříliš vzdálené budoucnosti.
S blížícím se uvádění autonomních automobilů na trhy se však nabízí otázka, zda se to provozovatelům vyplatí. Řada lidí přeci jen stále preferuje tradiční řízení a k automatům nemá plnou důvěru. Zvláště po několika nedávných incidentech.
Podle výzkumu společnosti UBS, který zveřejnil web Carthrottle, se však zdá, že automobilky na autonomní technologii rozhodně neprodělají. Očekává se totiž, že zisky z této nové technologie se do roku 2030 vyšplhají až na neuvěřitelných 2,300,000,000,000 dolarů, tedy 2.3 bilionu. Přitom až 70 % zisků by mělo být spojeno s prodejem věcí lidem, kteří by dříve seděli za volantem.
UBS dále předvídá, že jen služby spojené s autonomními taxíky budou mít roční hodnotu zhruba 1.2 bilionu dolarů. Na nových technologiích by mohly vydělávat zejména cestovní agentury, které by si mohly účtovat za využívání celé řady autonomních vozidel.
Mnohem zajímavější pro investory by však mohla být možnost jakési monetizace jízdy autonomními vozidly skrze různé reklamy. Předpokládá se, že společnosti by mohly zákazníkům prodávat reklamy pro autonomní vozidla až v hodnotě 472 miliard dolarů. Na tom by mohl vydělat zejména Google a jeho mateřská společnost Alphabet, která by z celého obchodu s reklamami mohla získat až 60 %.
Web CarScoops uvádí, že podle UBS má jen společnost Waymo, dceřiná společnost Google zaměřená na vývoj autonomních vozidel, při zvážení všech možností a potenciálu hodnotu zhruba 75 miliard dolarů.
Kolem autonomních vozidel se tedy roztáčí podstatně větší peníze, než o jakých by nás kdy napadlo uvažovat. V dnešním světě to ale dává naprostý smysl a vlastně se ani není čemu divit.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.