Naftová Škoda Octavia první generace si mezi lidmi získala pověst neúnavného pracanta, který sice neoplývají oslnivým výkonem či nadprůměrnými jízdními vlastnostmi, ale dokáže se odvděčit vysokou spolehlivostí, nízkými servisními nároky a příkladně nízkou spotřebou. Jak ovšem vypadá technika vozu, se kterým jeho majitel dokázal najet téměř 700 000 kilometrů?
O nesmrtelnosti první generace Octavií mluví řada lidí, ovšem málo kdo měl tu čest, aby se mu do rukou dostal kousek s nájezdem atakující hranici 700 000 km. Podobnou Octavii však doslova za pár peněz koupili redaktoři britského motoristického magazínu / pořadu CarThrottle. Jejich modrá Octavia má na tachometru nakrouceno 432 000 mil, což je zhruba 695 000 kilometrů.
Už a první pohled je znát, že tohle auto má něco za sebou. Lak není v nejlepší kondici, místy se objevuje koroze, nejdou otvírat některé dveře, nejdou otvírat některá okna a vůně interiéru zřejmě také nebude z těch nejpříjemnějších. Pocitově však vůz jede dobře, podvozek už sice dává znát svou opotřebenost ale motor táhne a moc nežere. Přesně tak, jak se od vozu čeká.
Zajímavé však je, že většina komponentů motoru je původní, včetně turbodmychadla. Nabízí se tedy otázka, v jakém stavu se bude motor a turbodmychadlo nacházet poté, co se do jejich útrob ponoří zkušený mechanik se zaměřením přímo na Volkswagen. Všichni totiž víme, že lidé se často bojí kupovat vozy už s nájezdem převyšujícím 200 000 kilometrů. Co tedy očekávat od techniky, která 16,5x objela zemi a v podstatě překonala vzdálenost na Měsíc a téměř zpět?
Mechanik ještě před samotnou rozborkou motoru čekal velké nánosy karbonu, znečištění od oleje a u turba vůle. Už po sundání víka ventilů mu však doslova spadla brada. Vačka motoru sice nesla nějaké ty známky opotřebení, ovšem rozhodně ne takové, které odpovídaly nájezdu téměř 700 000 km.
Poněkud hůř na tom byl EGR ventil, který byl silně znečištěn nánosy karbonu. Překvapení však bylo, že stále fungoval a plnil svou funkci. Jeho stav následně zlepšilo vyčištění, které však nesmělo jít příliš do hloubky, neboť usazený karbon mohl během let sloužit jako těsnění drobných prasklin a nedokonalostí.
Následovalo zvednutí auta do vzduchu, které bylo potřeba pro další demontáž pod kapotou. Při té příležitosti se však mechanik podíval i na podvozek a výfukovou soustavu, která ho opět zarazilo. Původní koncovka výfuku, minimum koroze, minimum opotřebení - čistě od pohledu by prý mechanik tomuhle autu tipoval nájezd pod 160 000 km, spíš podstatně méně.
Při další inspekci pak údiv pokračoval. Hlava motoru, ventily, vstřiky - vše vykazovalo rovnoměrné opotřebení, které navíc ani zdaleka neodpovídalo nájezdu. Stejně tak turbodmychadlo, které je původní, vykazovalo jen minimální zanesení a vůle. Tohle zkrátka pod kapotou Škodovky nikdo nečekal.
Dosáhnout podobných výsledků je přitom možné u téměř každého auta. Jak totiž mechanik zdůraznil, stačí jen dodržovat pravidelné servisní intervaly, pravidelně měnit olej, měnit chladící kapalinu, kontrolovat vůz, měnit díly hned když je potřeba a nešetřit ani na dílech, ani celkově na servisu. Pokud se zkrátka dobře postaráte o svůj vůz, váš vůz se dobře postará o vás.
Rozebraný motor se tak dočkal vyčištění, odstraněny byly nánosy sazí a karbonu, motor dostal nová těsnění, nový olej a filtr, vyměněny byly rozvody, nový termostat, novou chladící kapalinu, nové šrouby hlavy motoru a při té příležitosti došlo také na výměnu vodní pumpy. Octavia totiž nemíří do důchodu ani na vrakoviště Místo toho jí v nejbližší době čeká výlet na Nurburgring dlouhý 1344 kilometrů, který by měla Octavia zvládnout na jednu nádrž.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.