Automobilový průmysl je v posledních letech doslova posedlý ekologií, což vedlo k masovému vývoji hybridů a elektromobilů. Pravdou však je, že ani tento typ automobilů není k životnímu prostředí úplně šetrný - zejména co se výroby akumulátorů či energie pro jejich dobíjení týče. Výrobek tohohle šikovného Rusa by však mohl přinést skutečnou revoluci mezi ekologickými automobily. Tedy alespoň pokud máte dost silné nohy a nebydlíte v údolí.
Oním šikovným Rusem je náš oblíbený kutil z kanálu Garage54, který našel nové využití pro otřískaný a do velké míry vybrakovaný automobil VAZ-1111 "Oka," který dříve použil jako základ pro létající automobil. Vzhledem k absenci motoru, interiéru i většiny techniky se totiž rozhodl pohánět vůz pedály a řetězem.
V podstatě se jedná o revoluční hybrid, neboť kombinuje zjednodušenou techniku a relativní komfort automobilu s jízdou na kole. Pohonný systém totiž v tomto případě tvoří značně upravené torzo starého ruského bicyklu značky Ural, které je umístěné nad dírou v podlaze a které pomocí řetězu roztáčí přední nápravu.
Za pozornost však stojí i samotný automobil VAZ-1111 Oka, který vznikl ještě v dobách sovětském svazu jakožto nový lidový automobil, který měl nahradit zastaralý ZAZ Záporožec. Projekt odstartoval v roce 1983 a jeho základem se stalo japonské Daihatsu Cuore. V rámci úsporných opatření použili technici motor značky VAZ, který však doslova rozpůlili. Z čtyřválce se tak stal dvouválec o objemu 649 ccm s výkonem téměř 30 koní.
Oněch 30 koní se může zdát jako tragicky málo, ovšem jak je z videa patrné, k rozpohybování tohohle stroje stačí i snaha a pot jednoho člověka, který přenáší svou sílu skrze jednoduchý převod a řetěz na přední kola.
Něco podobného by však s většinou moderních automobilů jistě nebylo možné. Podle technických dat totiž váží VAZ-1111 Oka zhruba 680 kilogramů, ovšem po odstranění motoru, sedaček, skel, většiny interiéru a částí karoserie se mohla hmotnost snadno dostat o nějakých 100 až 150 kilogramů dolů.
Jednoduchá konstrukce a technika na videu skutečně funguje, ovšem rozhodnutí nepoužít přehazovačku a absence dostatečně napnutého řetězu / napínáku řetězu jízdu poněkud komplikuje. Díky zvolenému převodu je navíc poměrně obtížné dosáhnout vyšší rychlosti. Při vyšším převodu je naopak obtížné se rozjet.
V případě spadlého řetězu však přijde vhod vyříznutá podlaha, díky které se dá automobil pohánět ve stylu Flintstoneových.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?