S myšlenkou létajících aut bojuje lidstvo již celá desetiletí, ovšem praktické úspěchy se stále nedostavují. Řada lidí by tedy očekávala, že pokud by mohl někdo z minulosti tento problém rozlousknout, mohl by to být právě geniální vědec, fyzik a držitel Nobelovy ceny Albert Einstein. A jak se s odstupem času ukazuje, Einstein za volantem létajícího automobilu skutečně seděl, ovšem ne tak docela.
Nedávno objevený filmový kotouč totiž nezachycuje Einsteina při řízení skutečného létajícího automobilu, ale při předstírání řízení Fordu Model T s otevřenou karoserií, zatím co za jeho zády se odehrávala jedna z prvních revolucí filmového průmyslu.
Snímek totiž pochází z roku 1931, kdy se Albert Einstein společně se svou ženou Elsou vypravil na pracovní cestu do Kalifornie. Během té se však vypravil i na návštěvu filmových studií Warner Bros, kde se mimo jiné zúčastnil prezentace jednoho z prvních způsobů vytváření filmových efektů pomocí zadní projekce.
Novinové články z té doby uvádějí, že Einstein byl překvapen a velice dlouho a hlasitě se smál. Díky filmovým efektům a dvojité expozici se totiž mohl společně se svou ženou, tedy alespoň na filmovém plátně, proletět za volantem automobilu ze slunného Los Angeles až do Německa.
Kromě filmových triků je na záběrech také udivující fakt, že Einstein sedí za volantem automobilu. Za celý život se totiž nikdy řídit nenaučil. Naopak méně překvapivým faktem je zájem Einsteina o kamery a filmový průmysl. Díky své profesi toho Einstein o kamerách hodně věděl a v roce 1936 si dokonce nechal registrovat patent na kameru s automatickou expozicí.
Článek z roku 1931 uvádí, že prezentovaný film byl po shlédnutí zničen a na světě tak zůstala jediná kopie, kterou samozřejmě obdržel profesor Einstein. Filmový kotouč byl dlouhé roky považován za ztracený, než ho náhodou objevila Becca Bender, studentka pracující v Lincolnově centru. Na kotouči s filmem přitom byla pouze cedulka "Einstein" a nic dalšího.
Už tak těžko uvěřitelný nález pak ještě vylepšila skutečnost, že film se dochoval v nevídané kvalitě. Originální páska tak byla uchována v knihovně Kongresu, zatím co digitální kopie byly zveřejněny na internetu a prezentovány na řadě míst.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?