Filipínské úřady si k výročí 116 let od založení celního úřadu přichystali poměrně netradiční podívanou. Před hlavou státu a dalšími vysoko postavenými úřadníky bylo totiž buldozerem zlikvidováno přes 30 více či méně luxusních vozidel, jejichž celková hodnota rozhodně nebyla zanedbatelná. Jejich majitelé se však neobtěžovali s placením a tak o auta přišli. A to doslova.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte se proslavil zejména svým značně nevybíravým přístupem vůči drogovým dealerům i drogově závislým, se kterými vede skutečně krvavou válku. Kromě toho se však Duterte snaží zbavit zemi i dalšího zločinu, mezi který patří i korupce, pašování nebo neplacení daní.
A právě odstrašujícím případem pro pachatele posledních tří kriminálních činů měla být "veřejná likvidace" 30 policií zabavených vozidel, které byly do země přivezeny ilegálně a jejich majitelé z nich neodvedli státu daně nebo clo. Navíc řada z těchto automobilů patřila lidem, kteří měli na svědomí i další prohřešky, včetně prodeje drog.
Veřejná likvidace automobilů, mezi kterými nechybělo například BMW Z4, Audi S5, Nissan 350Z nebo Mazda Mx-5, se tak měla stát demonstrací síly a jasným vzkazem, že vláda nehodlá v zemi tolerovat žádný zločin. Nám jako milovníkům všeho na čtyřech kolech přijde tento postup poněkud svérázným, nicméně nejedná se o výjimku.
Například v USA, konkrétně v Los Angeles, je ničení zabavených automobilů poměrně běžnou praxí, která dost dlouho trápila milovníky japonských vozů, jejichž dovoz je dovolen až po 25 letech od jejich výroby. Pokud si ale do USA někdo přivezl vůz dřív, případně za něj nezaplatil daně a clo, úřady mu ho zabavily a zlikvidovaly bez ohledu na jeho vzácnost či cenu.
A zatím co v USA se tento přístup dá chápat, ve Filipínách je poněkud kontroverzní. Stát totiž neoplývá zrovna přetékající státní pokladnou, takže spíš než likvidace by nám přišel smysluplnější prodej zabavených aut. Jejich hodnota se totiž odhadovala na cca 2.9 milionu dolarů (cca 59.1 milionu Kč).
Taková částka by se pak poměrně rozumně dala využít jak na financování bezpečnostních složek, tak na léčbu drogově závislých.
Do další recenze dorazila spalovací verze aktuální generace „céčka“ v praktické karoserii kombi, navíc s nájezdem necelých 50 tisíc kilometrů. S podobným nájezdem se hravě dostává pod hranici milionu, přestože původní cenovka byla výrazně vyšší. Jak si ale vede moderní interiér s velkým displejem? A neubírá snížený podvozek na komfortu?
Mini Cooper S není nejlevnější ani nejrychlejší hothatch na trhu, přesto patří mezi ty nejžádanější. Důvod je jednoduchý – styl, charisma, tradice a jízdní projev. Nestojí málo, ale jako 2 roky stará ojetina s nízkým nájezdem už může začít dávat smysl.
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Sezona kabrioletů je tu, a proto jsme vzali do recenze tohoto ledního „medvěda“, který vypadá jako ideální auto na pohodové výlety s celou rodinou – nabízí totiž 4 místa k sezení, přičemž zadní sedadla nejsou jen pro děti či jedince s amputovanými končetinami. Je dostatečně komfortní, aby si posádka užila pohodu na palubě?