Těžké nákladní vozy Tatra se díky svým vynikajícím vlastnostem dočkaly desítek různých modifikací. Zejména v armádě pak zastávaly a stále zastávají velice důležité role u téměř všech jednotek. Jednou z méně známých ale neméně zajímavých rolí Tatry 813 tak bylo i převážení a sestavování dočasných mostních konstrukcí.
Tatra AM-50 (automobil mostní) byla vyvíjena ke konci šedesátých let a zavedení do služby se dočkala v polovině let sedmdesátých. Základem těchto mostních automobilů byla původně Tatra 813, kterou však následně nahradila modernější Tatra 815. To už ale trochu předbíháme dobu.
Model Tatra 813 8x8 Kolos byl zvolen zejména pro svou vynikající prostupnost terénem a také vysokou nosnost, kterou v případě převozu mostních konstrukcí bohatě využije. Navíc je kabina každého vozu vybavena filtračním zařízením, které mělo v případě přerodu studené války v ostrý konflikt chránit vojáky před působením chemického či radioaktivního zamoření.
Každá Tatra nese na svých "bedrech" speciální mostní konstrukci, kterou dokáže překlenout překážku o šířce 10 až 12,5 metrů. Dohromady je pak možné spojit až 8 těchto mostních konstrukcí a vytvořit tak most o délce 107 metrů. Hloubka překážky se přitom může pohybovat v rozmezí 2 až 5,5 metru, neboť každé mostní pole je vybaveno dvojicí hydraulicky nastavitelných podpěr.
V přepravní poloze, tedy na korbě Tatry, má jedno mostní pole délku 8 metrů, šířku 3,1 metru a výšku 2,1 metru. Během rozkládání pak jedno mostní pole naroste na délku 13,5 metru a šířku 4,2 metru. Váha jednoho pole se pohybuje okolo 7,1 tuny a maximální zatížení činí 50 tun pro jedno vozidlo, případně 70 tun pro soupravu. Celá souprava Tatry s mostem měří 12 metrů na délku, 3,8 metru na výšku a 3,1 metru do šířky. Pohotovostní hmotnost je úctyhodných 25,9 tuny. Samotné ovládání a skládání mostu se ovládá elektricky prostřednictvím kabelového dálkového ovladače.
Během let se AM 50 dočkaly úprav a vylepšení, přičemž tím nejvýraznějším byl přechod z Tatry 813 na modernější Tatru 815 8x8. Váha sice povyrostla, nicméně i tak dokáže AM uhánět rychlostí až 85 km/h a poradí si i s brody o hloubce 1,2 metru.
Kromě české a slovenské armády se AM 50 objevily i v řadě zahraničních armád, včetně armády Pákistánu, jak dokazuje fotka na forum.valka.cz. Své využití však mají mostní automobily i v záchranných sborech a minimálně jednu červenou Tatru 813 AM 50 bychom našli u hasičů Moravskoslezkého kraje, kteří se pochlubili na webu Požáry.cz.
Podobně jako vyprošťovací tanky, o kterých jsme psali ke konci minulého roku, patří mostní automobily ke strojům, které své uplatnění najdou i mimo armádu. Mostní automobily se osvědčily například po povodních v roce 2010, kdy zajišťovaly vjezd do průmyslové zóny v Chrastavě. Na YouTube se nám pak podařilo najít záznamy, jak slovenská armáda buduje pomocí AM 50 most v Rabči nad řekou Polhoranka.
V redakci jsme se vlastně trochu divili, že město Praha, hasiči nebo armáda nenavrhli stavbu improvizovaného mostu AM 50 v Troji, kde by mohl alespoň dočasně nahradit spadlou lávku. Pokud jsme nalezli správné informace, koryto řeky je zde poměrně mělké a nemělo by mít větší šířku, než 60 metrů. Otázkou je samozřejmě vodní doprava a silný proud, nicméně do toho už my nevidíme.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?