Většina automobilů dnešních dnů se vyrábí ve sterilním prostředí výrobních hal, kde se díky robotům a nekonečným výrobním pásům přetvářejí jednotlivé kusy plechů na skvěle fungující stroje - přesně tak, jak to zavedl Henry Ford. I v dnešní době se však stále najdou automobilky, které spoléhají na umění mechaniků a jedinečnost kusové výroby. Jednou z nich je i britské TVR.
O této automobilce se v jednom z posledních dílů pořadu Grand Tour rozmluvil i host Alfie Boe, který zde před začátkem své pěvecké kariéry pár let pracoval. Podle jeho slov byla práce v TVR ještě před pár lety skutečně netradičním zážitkem, který se nedá připodobnit ničemu jinému v oboru.
Běžnou praxí mělo být třeba psaní a kreslení různých vulgarit na nenalakované plechy, což byl jakýsi vzkaz pracovníkům v lakovně. Ti se pak měli montérům mstít stříknutím barvy za krk, na čemž by možná nebylo nic moc zlého, kdyby ona barvy neobsahovala stopové množství kyanidu, díky čemuž měl mít lak skvělou metalízu. Právě kyanidová barva pak měla stát dokonce za úmrtím jednoho z lakýrníků, který se ji rozhodl aplikovat bez ochranných pomůcek, což mělo nakonec vést k jeho otravě.
Jak je ale vidět ze záběrů na YouTube kanálu Goodwood Road & Racing, dnešní výroba probíhá téměř jak na operačním sále. Vše má své místo a každý pracovník dělá přesně to, co má v popisu práce. Tedy alespoň před kamerou vytvářející časosběrné video.
Na tom můžeme vidět výrobu znovuzrozeného britského sportovního vozu TVR Griffith, za jehož designem stojí Gordon Murray a pod jehož kapotou se ukrývá 5.0 litrový motor Ford Coyote V8, který ladili v Cosworth. Díky výkonu 500 koní tak TVR dokáže akcelerovat z 0 na 100 km/h za rovné 4 sekundy a maximální rychlost dosahuje až 320 km/h.
Zajímavostí výroby tohoto kusu je styl práce, kterým technici postupují. Jedná se totiž o patentovanou metodu iStream, kterou vyvinul sám Gordon Murray díky svým zkušenostem získaným během závodů Formule 1. Výsledkem by mělo být zefektivnění celé metody a odlehčení konstrukce vozidla.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?