Jak dopadnou celoroční pneumatiky po dlouhodobém testu, přesněji po ujetí 10 tisíc kilometrů? To byla otázka, kterou si položila německá organizace GTÜ, společně s ACE, tedy Auto Clubem Europa.
Začněme tím, co motoristé od celoroční pneumatiky očekávají. Jak napovídá samotné označení pláště, chceme, aby si toto obutí vedlo dobře po celý rok: za deštivého jara, horkého léta, blátivého podzimu i kluzké zimy. A to vše bez nezbytnosti výměny kol před chladným ročním obdobím. Samozřejmě, že je to lákavé, ale jaká je praxe?
Německá společnost GTÜ, společně s ACE testovala Goodyear Vector 4Seasons a Michelin Cross Clima, a to totožných rozměrů 205/55 R16, namontovaných na dvou totožných vozidlech VW Golf. Test začal v listopadu loňského roku a pokračoval i letos. Bylo tedy možné kromě jiného porovnat výsledky zcela nových plášťů a ojetých.
Výsledky byly překvapující. Při brždění na mokré vozovce použitý Michelin oproti původnímu stavu vykazoval významně delší brzdnou dráhu, zatímco pláště Goodyear předvedly dokonce kratší brzdnou dráhu, než měly nové pneumatiky. Na ledě a sněhu oba použité výrobky nabídly o něco horší výsledek, přesto naprosto adekvátní trakci.
Velkým překvapením se ukázalo brždění na vozovce se sněhovou pokrývkou. Oba testované druhy plášťů si vedly lépe po 10 000 ujetých kilometrů než jako nové. Jaký z toho plyne závěr? V případě těchto dvou celoročních pneumatik není na úkor bezpečnosti jejich použití – alespoň ne po první letní sezóně.
A jak to vypadalo během léta? Oba typy pneumatik za letní období ztratily asi 1,6 mm hloubky dezénu, což je stále odpovídající, aby se nijak výrazněji neprojevil aquaplaning na mokré vozovce. To také test potvrdil.
Takže závěr? Odborníci ÚAMK výsledek komentují: pokud budeme hovořit o těchto dvou typech celoročních pneumatik, žádné vážné faux paux se u nich neprojevilo. Stojí tedy za zvážení. Mají dostatečné bezpečnostní rezervy, dovolí zůstat mobilní i v zimním období, bez nutnosti přezouvání a vyplatí se jejich koupě i z hlediska nákladů.
Specialisté ÚAMK ale zdůrazňují – řečená není obecná pravda o všech celoročních modelech, ale o těchto dvou, které byly odborně testovány.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.