Jak dopadnou celoroční pneumatiky po dlouhodobém testu, přesněji po ujetí 10 tisíc kilometrů? To byla otázka, kterou si položila německá organizace GTÜ, společně s ACE, tedy Auto Clubem Europa.
Začněme tím, co motoristé od celoroční pneumatiky očekávají. Jak napovídá samotné označení pláště, chceme, aby si toto obutí vedlo dobře po celý rok: za deštivého jara, horkého léta, blátivého podzimu i kluzké zimy. A to vše bez nezbytnosti výměny kol před chladným ročním obdobím. Samozřejmě, že je to lákavé, ale jaká je praxe?
Německá společnost GTÜ, společně s ACE testovala Goodyear Vector 4Seasons a Michelin Cross Clima, a to totožných rozměrů 205/55 R16, namontovaných na dvou totožných vozidlech VW Golf. Test začal v listopadu loňského roku a pokračoval i letos. Bylo tedy možné kromě jiného porovnat výsledky zcela nových plášťů a ojetých.
Výsledky byly překvapující. Při brždění na mokré vozovce použitý Michelin oproti původnímu stavu vykazoval významně delší brzdnou dráhu, zatímco pláště Goodyear předvedly dokonce kratší brzdnou dráhu, než měly nové pneumatiky. Na ledě a sněhu oba použité výrobky nabídly o něco horší výsledek, přesto naprosto adekvátní trakci.
Velkým překvapením se ukázalo brždění na vozovce se sněhovou pokrývkou. Oba testované druhy plášťů si vedly lépe po 10 000 ujetých kilometrů než jako nové. Jaký z toho plyne závěr? V případě těchto dvou celoročních pneumatik není na úkor bezpečnosti jejich použití – alespoň ne po první letní sezóně.
A jak to vypadalo během léta? Oba typy pneumatik za letní období ztratily asi 1,6 mm hloubky dezénu, což je stále odpovídající, aby se nijak výrazněji neprojevil aquaplaning na mokré vozovce. To také test potvrdil.
Takže závěr? Odborníci ÚAMK výsledek komentují: pokud budeme hovořit o těchto dvou typech celoročních pneumatik, žádné vážné faux paux se u nich neprojevilo. Stojí tedy za zvážení. Mají dostatečné bezpečnostní rezervy, dovolí zůstat mobilní i v zimním období, bez nutnosti přezouvání a vyplatí se jejich koupě i z hlediska nákladů.
Specialisté ÚAMK ale zdůrazňují – řečená není obecná pravda o všech celoročních modelech, ale o těchto dvou, které byly odborně testovány.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?