Tesla už je na trhu nějakou tu chvíli, ovšem stále se objevují otázky ohledně její spolehlivosti a hlavně životnosti baterií. Jak je totiž známo, ty postupem času ztrácí na své kapacitě, čímž se u elektromobilu zkracuje dojezd. Tato Tesla Model S už ale za 3 roky své taxikářské služby najela přes 400.000 kilometrů a její baterie jsou na tom překvapivě dobře.
Finský taxikář Ari Nyyssönen získal svou Teslu model S v prosinci roku 2014. Od té chvíle už s tímto vozem vybaveným pohonem zadní nápravy a 85 kWh baterií najel přes 400.000 kilometrů a další v těchto dnech zřejmě přibývají.
Život s Teslou ale nebyl vždy jen procházka růžovým sadem. Ačkoliv se automobilky často chlubí jednodušší konstrukcí a vyšší spolehlivostí elektromotorů, v tomto konkrétním případě muselo dojít k jeho výměně za nový.
O pozornost se přihlásila i baterie, která se odmítala nabíjet a ukazovala dojezd 60 kilometrů. Vůz byl tedy odtažen do servisního střediska Tesly v Nizozemí, kde se na baterii podívali, opravili a opět do vozu namontovali.
Obě tyto opravy navíc proběhly v rámci osmileté záruční doby, kterou Tesla na své vozy poskytuje. Tato záruka se navíc neomezuje ani počtem najetých kilometrů.
Pojďme ale k tomu nejzajímavějšímu. Lidé nevěří elektromobilům z mnoha důvodů a životnost baterií je jedním z nich. Baterie v této Tesla, která má za sebou 3 roky provozu a 400.000 najetých kilometrů, si však udržela 93% ze své původní kapacity.
V číslech to znamená, že z původního dojezdu 250 mil (402 km) se její dojezd snížil na 230 mil (370 km) - a to je podle nás stále více než slušná hodnota. Ostatně o tom je přesvědčen i sám Ari Nyyssönen, který je nyní odhodlán pokořit s Teslou nájezd 1 milionu kilometrů.
Závěrem se ještě sluší říci, že v USA už mají některé vozy najeto i více než 400,000 kilometrů, ovšem popis jejich technického stavu se nám najít nepodařilo.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?