K uvolnění kolony nemusí být auta vybavena nejmodernější technologií, která řídí každý pohyb, klíčem k plynulejší dopravě jsou řidiči a jejich reakce na hustější provoz. I když je příčina například nehoda, po jejím odstranění by se měla doprava logicky zase rozjet, ale často se děje úplný opak. Proč tomu tak je a jak zácpa vzniká?
Dopravní kolona může vzniknout i bez zjevného důvodu, taková situace se nazývá jako fantomová zácpa. Tu vysvětlují některé matematické modely, vlnový efekt může způsobit jediné menší zabrzdění a následné brzdění dalších řidičů. Stačí pár stovek metrů a pomalá a plynulá doprava se za prvním brzdícím řidičem úplně zastaví.
Tento model je dobře ilustrován ve hře pro internetové prohlížeče Error-Prone, kde můžete ovládat až 25 aut (zde). Stisknutím klávesy se animované auto s příslušným písmenem bude pohybovat, při puštění se zastaví. Ostatní auta automaticky reagují na vznikající rozdíly v rychlostech a vzdálenostech mezi vozidly.
Kolona vzniká také při řazení do pruhů. Pokud je doprava příliš hustá, řidiči při přejíždění do vedlejšího pruhu musí často zpomalovat, aby se mohli zařadit, čímž brzdí auta za sebou i ve vedlejším pruhu. Zácpy vznikají také například u zúžení, u nehod, semaforů, tunelů, či jen u změn povolené rychlosti.
Existuje velké množství rad a tipů, jak se chovat v dopravní zácpě. Stejně jako fyzikální vlnění, i pomyslné dopravní vlnění potřebuje médium, aby se mohla vlna šířit. Médium jsou v tomto případě auta nahuštěná za sebe, vlna se tedy přestane šířit, pokud vznikne mezi auty dostatečný prostor pro reakce, díky čemuž se provoz stane mnohem plynulejším.
Vzhledem k tomu, že každý řidič vnímá jízdu jinak, je podle matematických modelů vhodné upravovat rychlost v zúženích a u nehod. Pomalejší jízda a větší rozestupy umožňují snadnější řazení z pruhu do pruhu, zipování a plynulejší reakce, čímž by se zvýšila plynulost dopravy i kapacita silnic.
Rychlostí jízdy se zabýval například průzkum amerického ministerstva dopravy. Z výzkumu vyplynulo, že vhodným řešením by byl účinný systém včasného varování, díky kterému by měli řidiči dostatek času ke zpomalení ještě před tím, než by ke koloně vůbec dorazili.
Problémem je, že řidiči často značky a doporučení ignorují, nedodržují dopravní předpisy a bezpečnou vzdálenost. Při tvorbě zácpy jsou na vině nejen příliš agresivní řidiči, ale také ti moc plaší.
Tvorbě kolon zcela zabránit nejde, protože každý řidič vnímá situace rozdílně a řídí jinak, zcela plynulé dopravy se tak dočkáme asi až s nástupem aut řízených umělou inteligencí.
