Propouštění bude důsledkem restrukturalizace, kterou se GM oproti původním plánům rozhodl provést pod svým vedením. Dříve se počítalo s tím, že GM prodá německou značku Opel kanadské Magně. Plán propouštění není nicméně nepodobný tomu, se kterým počítala Magna. I ta plánovala zeštíhlení výrobních závodů a propouštění až pěti tisícovek lidí.
Podle třináctičlenného představenstva GM má Opel pro americkou automobilku strategický význam a zlepšující se obchodní podmínky GM, která se sama před čtyřmi měsíci dostala z bankrotového režimu, umožní, aby si Opel ponechala ve svém vlastnictví. Krok GM zaskočil především německé politiky, kteří připravovaný prodej hojně podporovali.
GM a německá vláda se dohodly na prodeji Opelu Magně již koncem května. Aby mohla transakce proběhnout, poskytlo Německo automobilce překlenovací úvěr ve výši 1,5 miliardy eur. Magna společně s ruskou bankou Sberbank byly připraveny výměnou za 55procentní podíl vložit do Opelu 500 milionů eur. Ještě ve středu výkonný ředitel GM pro Evropu Carl-Peter Foerster tvrdil, že prodej Magně proběhne v prosinci. Ve čtvrtek vedení GM uvedlo, že náklady na restrukturalizaci svých evropských aktivit (německý Opel a britský Vauxhall) odhaduje na tři miliardy eur.
Změna plánů GM rozdmýchala vlnu nevole mezi zaměstnanci i politiky, kteří měli zájem na prodeji Opelu Magně. Ruský premiér Vladimír Putin uvedl, že „to není GM, kdo by měl o obchodu rozhodovat“. Ministr hospodářství Německa Klaus Franz vzkázal automobilce GM, že “její chování vůči Opelu je neakceptovatelné, stejně jako chování k celému Německu“. Zaměstnanci v německých továrnách GM citovaní agenturou Reuters uvedli, že si neumí představit, co se teď bude dít, když Magna do společnosti nevstoupí. Odboroví předáci dokonce nevyloučili stávku. Naopak britské odbory změnu plánů GM vítají.
