Největším rizikem napadení automobilu je nefunkčnost systémů, která přímo ohrožuje lidské životy. Lze zneužít například senzory, které monitorují tlak v pneumatikách, ovládnout lze dokonce celý infotainment automobilu, jak tomu bylo například při nejznámějším simulovaném hackingu Jeepu Cherokee, který útočníci v rámci demonstrace donutili při jízdě na dálnici zrychlovat a zpomalovat, při pomalé jízdě paralyzovali brzdy, a posléze auto zcela odstavili z provozu.
Chytrá elektronika připojená na internet
Nejprve sloužil hacking automobilových systémů k vniknutí do vozidla a jeho krádeži. S rostoucím množstvím elektronických prvků ale stoupá i jejich zranitelnost. Luxusnější moderní automobil v sobě skrývá stovky elektronických prvků, více než 4 km kabelů a drátů a miliony řádků softwarového kódu.
„V podstatě jakákoliv vozidla, která v dnešní době opustí výrobní linku, obsahují integrované obvody, které řídí různé funkce. Mezi kritické funkce patří například brzdy, airbagy, bezpečnostní pásy, apod. Dále se může jednat o řízení spalování či efektivní spotřeby, informace o poloze vozidla, ale i služby, které zlepšují komfort řidiče během jízdy. Výrobci aut v poslední dekádě investovali prostředky do vývoje elektroniky, která dělá vozidla efektivnější, pohodlnější a v rámci možností i ekologičtější. Ovšem s nárůstem objemu elektroniky a obslužného SW se přímo úměrně rozrůstají možnosti útočníka, který se může pokusit danou funkčnost zneužít ve svůj prospěch,“ říká Michal Merta, ředitel pražského Cyber Fusion Centra společnosti Accenture.
Hackeři se v první řadě zaměřují na to, z čeho mohou mít přímý užitek. Proto se hlavní zájem soustřeďuje ještě stále na to, jak vozidlo odcizit. U bezklíčkových systémů odemykání se většinou zloději snaží odposlechnout a napodobit sekvenci signálů, které majitel vozidla vyšle.
Pokud chtějí být hackeři úspěšní, musejí být vždy krok před výrobci. Jakmile výrobci automobilů zareagovali tím, že pevnou sekvenci signálů vysílaných ovladačem nahradili variabilní plovoucí sekvencí, útočníci nasadili dlouhodobější odposlouchávání a prediktivní metody odhadu potřebného sledu signálů.
Rizikem jsou i dobíjecí stanice
Přes auta se dají napadat i další systémy. Například dobíjení elektromobilu u veřejné dobíjecí stanice může být rizikové a dává možnost průniku do domácích a firemních sítí. Mezi automobilem a technologií dobíjení dochází totiž k přímému datovému spojení. A proto je zde reálné riziko napadení. Nezvaní hosté se pak mohou například volně pohybovat v řídícím i bezpečnostním systému vozidla, což má svá velká nebezpečí.
V nedávno zveřejněném testu odborníci prověřili nabíječky několika značek a ukázalo se, že u některých z nich by sofistikovanější útok umožnil hackerovi přístup do Wi-Fi sítě. Následně by pak bylo možné sledovat provoz v síti nebo dokonce ovládnout zařízení, která jsou do ní připojená. Navíc získání vzdáleného přístupu k nabíječce do auta znamená, že útočník nad ním získá plnou kontrolu, tedy i zablokuje přístup majiteli.
Mercedes A 250 e, to je dynamika hot hatche a spotřeba mopedu | foto: Mercedes-Benz
„Většina moderních automobilů je vybavena internetovým připojením, které umožňuje cestujícím a řidiči snadný přístup k zábavě, navigaci a informacím. Připojení auta k internetu ho ale vystavuje většímu nebezpečí vzdálených útoků. Na letošní konferenci Black Hat tak například ukázali odborníci z týmu Sky-Go další úspěšný hack automobilu. Konkrétně se jednalo o Mercedes-Benz třídy E, v jehož softwaru byl nalezen více než tucet zranitelností. Ty umožnily útočníkům třeba vzdáleně otevřít dveře nebo nastartovat motor,“ říká Ondřej Ševeček, odborník na bezpečnost z Počítačové školy GOPAS a dodává: „Stále více zařízení obsahuje čipy, které shromažďují a odesílají informace nebo jsou dokonce zapojené do firemních sítí a cloudových řešení, a jejich zabezpečení je velkou výzvou pro odborníky na kybernetickou bezpečnost.“
